Dipólový moment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dipólový moment (přesněji elektrický dipólový moment) je vektorová veličina popisující nesymetrické rozdělení elektrického náboje, např. v molekule nebo v malé skupině atomů.

Značení[editovat | editovat zdroj]

Výpočet[editovat | editovat zdroj]

Schéma elektrického dipólu.

V nejjednodušším případě, kdy dva bodové náboje s opačným znaménkem +q a -q jsou umístěny ve vzájemné vzdálenosti d, je velikost dipólového momentu této dvojice nábojů rovna

p = q d,

přičemž směr vektoru elektrického dipólového momentu leží na spojnici bodových nábojů.

Pokud se elektrický náboj +q nachází v bodě s polohovým vektorem \mathbf{r}_{+} a náboj -q v bodě s polohovým vektorem \mathbf{r}_{-}, lze jejich vzájemnou polohu charakterizovat vektorem \mathbf{d}=\mathbf{r}_{+}-\mathbf{r}_{-}. Elektrický dipólový moment pak lze vyjádřit jako

\mathbf{p} = q\mathbf{d}


Je-li elektrický náboj v prostoru rozložen s hustotou \rho(\mathbf{r}), přičemž celkový elektrický náboj je nulový, tzn.

\int_V \rho(\mathbf{r})\mathrm{d}V = 0\,,

kde integrace probíhá přes celý zkoumaný objem V, pak elektrický dipólový moment má hodnotu

\mathbf{p} = \int_V \mathbf{r} \rho(\mathbf{r}) \mathrm{d}V

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Podle hodnoty dipólového momentu chemie rozlišuje polární a nepolární molekuly. Polární molekuly mají stálou a nenulovou hodnotu elektrického dipólového momentu, tvoří permanentní dipól, nepolární ho mají nulový.

Související články[editovat | editovat zdroj]