Polární molekula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polární molekula vody H2O. Molekula je asymetrická, uprostřed červeně znázorněná oblast záporného náboje a na okrajích modře kladného náboje.

Polární molekuly jsou molekuly, které mají stálý a nenulový dipólový moment, protože elektrický náboj je v nich rozložen nesymetricky. Tohoto stavu lze dosáhnout, jestliže má molekula polární vazby mezi různými atomy nebo jsou polární vazby ve struktuře molekuly nesymetricky rozložené.

Polární vazby se obvykle vyskytují v molekulách, kde je rozdíl v elektronegativitě mezi atomy zhruba mezi 0,4 a 2,0. U nepolárních vazeb je tento rozdíl menší než 0,4 a u iontových je větší než 2,0.

Elektrický náboj[editovat | editovat zdroj]

V polární molekule jsou vazebné elektrické náboje v molekule nerovnoměrně rozloženy a vznikají tak kladné nebo záporné póly. Na jedné straně molekuly je pak kladný elektrický náboj a na druhé straně záporný elektrický náboj. Polární molekuly mají tendenci se dobře rozpouštět ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech.

Amfifily nebo amfifilní molekuly jsou velké molekuly, které mají polární i nepolární skupiny a jsou s nimi spojeny. To způsobuje, že jsou povrchově aktivní a snižují mezifázové napětí na rozhraní kapalina-kapalina. Využívají se při tvorbě stabilních emulzí nebo směsí vody a tuků.

Dipólový moment[editovat | editovat zdroj]

Měřítkem polarizace vazby v molekule je dipólový moment. Je to vektorová veličina popisující nesymetrické rozdělení elektrického náboje v molekule. Polární molekuly mají nenulovou hodnotu elektrického dipólového momentu a tvoří permanentní dipól.

Elektronegativita[editovat | editovat zdroj]

Afinita atomů k vazebným elektronům se obvykle vyjadřuje veličinou zvanou elektronegativita prvku. Konvenčně se za polární molekulu považuje molekula, kde je rozdíl elektronegativit atomů, ze kterých je složena, větší než 0,4 a menší než 2,0. Ve složitějších molekulách může být rozložení hustoty vazebných elektronů v jednotlivých kovalentních vazbách výrazně ovlivněno indukčními nebo mezomerními efekty vyvolanými jinými částmi molekuly.

Příklady polárních molekul[editovat | editovat zdroj]

Polární rozpouštědla[editovat | editovat zdroj]

Polární rozpouštědla jsou taková rozpouštědla, která jsou tvořena polárními molekulami. Většinou platí, že libovolná dvě polární rozpouštědla se navzájem mísí a rozpouštějí často tytéž látky. U některých látek to neplatí, v jednom polárním rozpouštědle je látka rozpustná a v jiném není nebo se v něm rozpouští jen velmi málo. Například chlorid sodný se dobře rozpouští ve vodě, méně v methanolu a obtížně v ethanolu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chemical polarity na anglické Wikipedii a Chemische Bindung na německé Wikipedii.