Tauon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tauon)
Obecné vlastnosti
KlasifikaceElementární částice
Fermiony
Leptony
Generacetřetí
Antičásticeantitauon
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost1 776,84 MeV/c2
Elektrický náboj–1 e
Spin12
Stř. doba života2,906×10−13 s
Interakceelektromagnetická síla, slabá interakce
Historie
ObjevMartin Lewis Perl (1975)

Tauon (neboli tau lepton) je záporně nabitá elementární částice s poločasem rozpadu 3×10−13 s (jde tedy o nestabilní částici) a klidovou hmotností 1777 MeV (srovnej s 939 MeV protonu a 0,511 MeV elektronu). Tauon je tedy 3484krát hmotnější než elektron. Jeho antičásticí je antitauon. Tauon se značí τ. Je to lepton a fermion.

Rovněž mu přináleží tauonové neutrino.

Tauon patří do třetí rodiny částic. Zaujímá v ní stejné postavení jako elektron v první a mion v druhé. Podobně jako elektron a mion se tauon zdá být bodový; nebyla pozorována žádná vnitřní struktura a pokud existuje, musí být menší než 10−18 m. A rovněž stejně jako elektron a mion má spin ½ a záporný elektrický elementární náboj.

Neboť leptonové číslo zůstává zachováno (jen přibližně vzhledem k oscilaci neutrin), tauonové neutrino vznikne při rozpadu tauonu na mion či elektron.

Tauon je jediný lepton, který se může rozpadat na hadrony. Ostatní leptony nemají dostatečnou hmotnost. Jako ostatní rozpady je i tento zprostředkován slabou interakcí.

Související články[editovat | editovat zdroj]