Měděnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Měděnec (rozcestník).
Měděnec

náves s kostelem Narození Panny Marie
Znak obce Měděnec
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0422 563226
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Chomutov (CZ0422)
Obec s rozšířenou působností Kadaň
Pověřená obec Vejprty
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,8 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 146 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 845 m n. m.
PSČ 431 84
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 6
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Nádražní 212
43184 Měděnec
Starosta Valerie Marková
Oficiální web: www.medenec.cz
Email: obec@medenec.cz
Měděnec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Měděnec
Red pog.svg
Měděnec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Měděnec (německy Kupferberg) se nachází v okrese Chomutov, kraj Ústecký. Žije zde zhruba 150 obyvatel. Do působnosti obecního úřadu spadají obce – Mýtinka, Kamenné, Horní Halže a Kotlina. Obec Měděnec se rozkládá na hřebeni Krušných hor, je odsud dobrý výhled do podhůří a na Doupovské hory.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z původního německého jména Kupferberg (měděná hora), které osada dostala podle dolů na měď. V historických pramenech se název vesnice vyskytuje ve tvarech: Kupperspergk (1449), Kuppersperg (1466), na Marie Kupperbercze (1545), na Kuperpergku (1548), na Kuprberce (1560), polovice Kupfferperku (1577), Marye Kupffrbergk (1602), na Marie Kuperberce (1645), Kupferberg (1785) nebo Měděnec a Kupferberg (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vzník osady Mědník, později nazvané Měděnec, byl od počátku spojen s hornickou činností v této lokalitě. První doložené zprávy o těžbě pocházejí z roku 1449,[3] avšak důlní činnost zde probíhala pravděpodobně již od 10. století.[zdroj?] V roce 1520 byl Měděnec povýšen na městečko s privilegiem svobodného výkupu stříbra.[4] V letech 15401860 zde fungovala vitriolová huť, ve které se zpracováním pyrituchalkopyritu vyráběly zelenámodrá skalice. Rudy byly dobývány v těsném sousedství vesnice velkým počtem dolů. K jejich odvodňování sloužily dvě dědičné štoly Boží těloMarie pomocná, která byla již v roce 1910 vyčištěna a zpřístupněna turistům. V 18. a 19. století bylo částečně těženo hlouběji uložené ložisko magnetitu, ale ke skutečnému rozvoji jeho těžby došlo až ve druhé polovině 20. století,[3] kdy zde v letech 1968–1997 fungoval Důl Měděnec.[5]

V sedmdesátých letech 20. století byla společně s částí náměstí zničena tvrz, poprvé zmiňovaná už v roce 1577.

V noci z 1. na 2. listopadu 1984 vyhořel zdejší Ústav sociální péče, při požáru zahynulo 26 lidí. Tato událost se později stala námětem filmu Requiem pro panenku. Na místě budovy ústavu stojí malý pomníček.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1011 obyvatel (z toho 484 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 1002 Němců a sedm cizinců. Kromě deseti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1113 obyvatel: dvacet Čechoslováků, 1085 Němců, dva obyvatele jiné národnosti a šest cizinců. S výjimkou pěti evangelíků, čtyř příslušníků nezjišťovaných církví a devíti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Obec byla těžce zasažena poválečným vysídlením původních obyvatel, od té doby se počet obyvatel neustále snižuje. I dnes zde zůstává procentuálně početná německá menšina.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 955 1 201 1 101 1 157 1 159 1 011 1 113 227 182 181 248 146 131 111
Domy 152 179 177 189 190 187 194 203 64 44 46 52 52 50
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Halže, Horní Halže a Mýtinka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Měděnci.
  • Dominantou obce a okolní krajiny je barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674[10] na vrchu Mědník v nadmořské výšce 910 metrů. Na úbočí vrchu se kromě ní stojí také menší kaple Nejsvětějšího srdce Páně a výklenková Theumarova kaple.[11]
  • Na náměstí stojí pozdně barokní Kostel Narození Panny Marie z let 1803–1814. Nedaleko od něj se v parku nachází také sousoší Nejsvětější Trojice z první poloviny osmnáctého století s figurálními motivy na podstavci.[10] Kromě kostela je ve městě památkově chráněná budova radnice a několik domů (čp. 58, 59, 89 a 115).
  • Významnými památkami hornické minulosti města jsou částečně zpřístupněné historické štoly: štola Panny Marie Pomocné a štola Země zaslíbená.
  • Asi 600 metrů jihovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Sfingy vyhlášená k ochraně až patnáct metrů vysokých skalních útvarů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Pohled na Měděnec z vrchu Mědníku. V pozadí Doupovské hory, před nimi údolí řeky Ohře.
Pohled na Měděnec z vrchu Mědníku. V pozadí Doupovské hory, před nimi údolí řeky Ohře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 43–44.  
  3. a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov : Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 33–34.  
  4. Historie Měděnce na webu obce
  5. Urban 2015, s. 168–174
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha : Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.  
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha : Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295.  
  8. Český statistický úřad Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.  
  9. Český statistický úřad Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292.  
  10. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha : Academia, 1978. 580 s. Heslo Měděnec, s. 364.  
  11. URBAN, Michal, kolektiv Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov : Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, s. 179. Dále jen Urban 2015. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]