Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
Světové dědictví UNESCO
Pohled na Velký Špičák, Fichtelberg a Klínovec z Jelení hory u Přísečnice

Pohled na Velký Špičák, Fichtelberg a Klínovec z Jelení hory u Přísečnice

Smluvní stát NěmeckoNěmecko Německo
ČeskoČesko Česko
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, iv
Odkaz 1478 (anglicky)
Oblast Krušné hory
Zařazení do seznamu
Zařazení 2019 (43. zasedání)

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO dne 6. července 2019, čímž byly završeny dvě desetiletí úsilí českých a německých subjektů o realizaci společného mezinárodního projektu. Tento významný historický region zahrnuje celkem 22 lokalit, z nichž se pět vesměs větších celků nachází na území České republiky a dalších 17 v Sasku.[1]

Charakter hornické kulturní krajiny byl v Krušnohoří nepřetržitě vytvářen během těžby a úpravy rud stříbra, cínu, kobaltu, mědi, železa a naposledy uranu po dobu více než osmi set let od 12. až do 20. století. Součástí této krajiny je nesmírné množství montánních památek - nadzemní a podzemní důlní zařízení, hutní komplexy a další historické pozůstatky hornické činnosti, jako jsou rýžovnické sejpy, haldy, vodní příkopy, báňské rybníky či podzemní kanály. Dodnes byla zachována síť krušnohorských horních měst na české i saské straně. Velmi významný byl vliv české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších navazujících technologií.Vynálezy a inovace v hornictví se z krušnohorského regionu šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě. Horní akademie, založená v roce 1765, která je součástí Technické univerzity ve Freibergu, je nejstarší dosud činnou vzdělávací institucí v oboru hornictví na světě. V hornickém prostředí Krušnohoří 16. století sepsal Georgius Agricola svých Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (latinsky De re metallica libri XII), které se po další staletí staly nejužívanější příručkou, využívanou při dobývání rud a jejich hutním zpracování. Svůj význam měla i ražba stříbrných mincí, mj. jáchymovského tolaru, od jehož názvu se odvozuje pojmenování amerického dolaru.[2]

Historie projektu[editovat | editovat zdroj]

Název původního projektu zněl Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO a jeho realizace byla plánována na období od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2012. Projekt byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, Program Cíl 3/Ziel 3. Oficiálními partnery projektu byli Ústecký kraj, Technická univerzita - Bergakademie Freiberg, Oblastní muzeum v Mostě a Spolek Montanregion Erzgebirge, e.V. z Freibergu.[3]

Historická mapa hornických děl v okolí Freibergu z roku 1745

V roce  2010 byla na české straně založena obecně prospěšná společnost Montanregion Krušné hory – Erzgebirge se sídlem v Jáchymově a pod identifikačním číslem 29094038 byla tato společnost zapsána u Krajského soudu v Plzni 13. února 2010.[2] Společnost vznikla s cílem podporovat historické hornické obce a jejich sdružení z Krušných hor, které mají zájem o společný postup při revitalizaci území, obnově historických památek a tradic a rozvoji cestovního ruchu. Součástí činnosti společnosti je spolupráce se sdruženími s podobnými cíli a náplní práce na české i saské straně Krušných hor. Členy společnosti jsou města Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov a Krupka, oficiálním partnerem projektu je Karlovarský kraj. Od samého počátku společnost zároveň vykonávala funkci národního koordinátora aktivit, souvisejících s nominací Hornické kulturní krajiny Erzgebirge – Krušnohoří s její osmisetletou historií na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Na saské straně se první iniciativy ohledně zapsání Montanregionu Krušnohoří na seznam Světového dědictví objevily již v roce 1998. Postupně byly zpracovávány a projednávány projekty z jednotlivých regionů. Přitom zaznělo varování, aby se neopakovaly události, které vedly z důvodu narušení charakteru labského údolí k vyškrtnutí Drážďan ze seznamu Světového dědictví UNESCO.[4]

Dne  20. ledna 2014 saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury v demisi Jiří Balvín podepsali společnou dokumentaci k německo-české žádosti o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na seznam Světového dědictví UNESCO. Centrum světového dědictví v Paříži mělo začít žádost posuzovat v únoru 2015 s výhledem na konečný verdikt v průběhu roku 2016.[5]

Na počátku roku 2016 však došlo ke zvratu. Pouhé tři měsíce před zasedáním Světového výboru UNESCO v Turecku se obě strany podílející se na projektu - česká i saská - rozhodly stáhnout svou nominaci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na zápis na seznam Světového dědictví. Stalo se tak z důvodu nutnosti přepracovat a doplnit projekt na základě výtek, které k němu měli komisaři UNESCO. Problém byl zejména v rozdílném přístupu české a německé strany.

Zatímco česká strana nominovala šest ucelených oblastí, zahrnujících větší počet hornických památek, Německo nominovalo památky jednotlivě a tak z 85 položek v předložené dokumentaci 79 reprezentovaly hornické památky na saské straně Krušných hor. Z hlediska přepracování dokumentace se tudíž změny měly české strany dotknout minimálně.[6]

Nový přeshraniční projekt[editovat | editovat zdroj]

Podpisem smlouvy o dotaci byl v říjnu roku 2016 spuštěn nový česko-saský projekt Zdař Bůh, světové dědictví/ Glück auf Welterbe!. Tento tříletý projekt byl spolufinancovaný Evropskou unií v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 a jeho cílem byla ochrana, rozvoj a propagace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, usilující o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Stříbrný jáchymovský tolar z r. 1525

Projekt obsahoval řadu opatření k rozvoji turistických nabídek v Krušných horách, k rozšíření přeshraniční spolupráce a posílení regionální identity. Hlavním partnerem byla společnost Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH z Annabergu, projektovými partnery byly dále Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., a Tourismusverband Erzgebirge e. V. Hlavním cílem projektu bylo, aby se v době jeho trvání, t. j.do 31. 10. 2019, stal Montanregion Krušné hory světově uznávanou značkou.[7][8]

Celkový rozpočet projektu dosáhl 2,44 milionu eur. Na jeho financování se podílela z 85 procent Evropská unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Památky hornického regionu Krušné hory[editovat | editovat zdroj]

Krušnohorské hornické památky byly v projektu, zaměřeném na jejich zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, rozděleny podle jednotlivých kategorií. Těmito kategoriemi byly: doklady o těžbě a zpracování nerostných surovin, montánní infrastruktura, řemeslná a průmyslová výroba související s těžbou a jejími důsledky, horní města a jejich sociální a administrativní struktura, místa zvláštního významu pro montánní vědy.

Vlčí jámy u Horní Blatné

Podle oblastí a lokalit bylo rozdělení památek následující:

Původní počet vybraných lokalit v Sasku byl postupně zredukován o více než polovinu. V Česku byla z návrhu na zařazení Hornické kulturní krajiny Háj - Kovářská - Mědník nakonec akceptována pouze hornická krajina vrchu Mědník u Měděnce v okrese Chomutov.[10]

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Pod názvem "Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region" (v českém překladu "Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří") byl historický krušnohorský hornický region zapsán 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[11] Stalo se tak na 43. zasedání UNESCO, které se konalo ve dnech 30. června až 10. července 2019 v ázerbájdžánské metropoli Baku.[2] Spolu s krušnohorským montanregionem byla 6. července 2019 na seznam UNESCO zapsána i Krajina pro chov koní v Kladrubech. Seznam světového dědictví byl o české hmotné památky doplněn po dlouhých 16 letech a jejich celkový počet tak vzrostl na čtrnáct.[12]

Zapsané lokality:

  • Středověké stříbrné doly v oblasti Dippoldiswalde
  • Hornická krajina Altenberg-Zinnwald
  • Správní jednotka Lauenstein
  • Hornická krajina Freiberg
  • Hornická krajina Hoher Forst
  • Hornická krajina Schneeberg
  • Schindlerova továrna na výrobu modrotisku

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kladrubský hřebčín a hornické památky Krušnohoří se dostaly na seznam UNESCO [online]. Česká televize - ČT 24, 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  2. a b VOR, NOVINKY, ČTK, PRÁVO. Krušnohoří se dostalo na seznam UNESCO. Novinky.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  3. Montanregion Krušnohoří [online]. Most: Oblastní muzeum [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  4. Weltkulturerbe Erzgebirge. Kreise und Kommunen finanzieren UNESCO-Bewerbung [online]. MDR Sachsen - Region Chemnitz, 2011-06-27 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. (německy) 
  5. Nominace UNESCO Krušné hory na cestě na Seznam světového dědictví UNESCO [online]. Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o. p. s. [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-02. 
  6. DVOŘÁK, Michal. Česko se Saskem stahují nominaci Krušnohoří na seznam světových památek. idnes.cz [online]. 2016-04-12 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  7. Odstartoval projekt Zdař Bůh, světové dědictví [online]. 2016-10-27 [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03. 
  8. Welterbeantrag „Montane Kulturlandschaft Erzgebirge/Krušnohoří“ geht Anfang 2018 erneut ins Rennen [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. (německy) 
  9. Průvodce Montanregionem Krušné hory [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  10. a b Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region. Multiple Locations (22) [online]. UNESCO [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region [online]. UNESCO, 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ČTK. Šestnáct let nic, až letos. Hned dvě české památky se dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Seznam zprávy [online]. Seznam, 2019-07-06 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • URBAN, Michal, ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří.  Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, 2014. 182 s. Str. 100 - 103. ISBN 978-80-260-8160-9 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]