Zinnwald-Georgenfeld

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zinnwald-Georgenfeld
Prohlídkový důl „Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald“ (někdejší štola "Tiefen Bünau Stolln")
Prohlídkový důl „Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald“ (někdejší štola "Tiefen Bünau Stolln")
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 807 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Zinnwald-Georgenfeld
Zinnwald-Georgenfeld
Správa
Telefonní předvolba 035056
PSČ 01773
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zinnwald-Georgenfeld je místní část německého města Altenberg. Leží v Krušných horách přímo na hranici s Českou republikou, přibližně 40 kilometrů od Drážďan. Na české straně se nachází Cínovec (Dubí). K 31. 12. 2015 zde bylo registrováno 442 obyvatel.

Evangelický kostel

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Zinnwald-Georgenfeld se rozprostírá v nadmořské výšce 780-880 metrů, a je tak nejvýše položeným sídlem ve východním Krušnohoří. Převládá zde drsné a chladné klima. Roční srážky dosahují v průměru 1 020 mm, z toho jednu třetinu představují srážky sněhové. Sníh vydrží v lokalitě zhruba 130 dní v roce. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 4,1 °C. Vegetační období je zde velmi krátké (155-175 dní).

Charakter sídla[editovat | editovat zdroj]

Zinnwald je typickým příkladem roztroušené vsi. Příčinou byly zdejší přírodní podmínky, které neumožňovaly provozování zemědělství v takové míře, která by zaručila místním usedlíkům obživu. Obyvatelé byli kromě toho hlavně horníci, řemeslníci a námezdní dělníci, kteří se spoléhali především sami na sebe a chyběla jim tudíž větší sociální motivace k vybudování (stavebně) semknuté vesnice. Opakem je Georgenfeld, který vznikal plánovaně kvůli přísunu protestantských exulantů z Čech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Muzeum „Huthaus“

Období do rozdělení českého Cínovce[editovat | editovat zdroj]

Cínovec byl původně tvořen shlukem hornických domků. Nejstarší částí bývalé obce byl zaniklý Přední Cínovec, jehož počátky sahají až do 12. století (přesný rok vzniku obce je nicméně neznámý). Cínovec začal postupně vznikat tím, že sem přicházeli horníci z nedaleké Krupky, aby našli další ložiska cínu. Jako Cínovec byla proto označována celá oblast na sever od Krupky až po Moldavu. První písemná zmínka o Cínovci spadá do roku 1378.

Jelikož byla hranice mezi Saskem a Čechami v Krušných horách ve středověku nejednoznačná a často se měnila, byla na základě Chebské smlouvy z 25. dubna 1459 pevně stanovena. Část Cínovce se tak ocitla na německé straně (jedná se o dnešní Zinnwald-Georgenfeld). Hranice stanovená v Chebu je téměř v nezměněné podobě platná dodnes, a řadí se tak k nejstarším dodnes platným, dohodou vymezeným, hraničním liniím v Evropě.

Období po rozdělení Cínovce až do sloučení s městem Altenberg[editovat | editovat zdroj]

Německá strana nebyla původně tak hustě osídlena. K roku 1590 byli v obci Zinnwald evidováni jen 2 obyvatelé, kteří byli povinni platit daně. Po plenění za třicetileté války zbylo v obci jen 7 obydlených domů. Význam těžby nicméně dál narůstal, bylo zapotřebí nových pracovních sil, a tak bylo roku 1671 započato s výstavbou nových domů podél hranice. Od příchodu první vlny pronásledovaných protestantů z Čech, kde probíhala násilná rekatolizace, počet domů neustále narůstal. Vznikl tak Starý Georgenfeld.

Roku 1728 následovala další migrační vlna protestantů z Čech - na saské straně se usadilo 800 havířů s rodinami z českého Cínovce. Tito založili Nový Georgenfeld. Exulanti rovněž vybudovali poblíž Fojtovic další osadu nazvanou Gottgetreu. Roku 1731 pak následovala další vlna emigrace z české strany Krušných hor.[1]

V obci Zinnwald existovalo v polovině 19. století sedm dolů, které se roku 1851 přetransformovaly do těžařské společnosti "Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald". Okolo roku 1900 zažila těžba naposledy velký rozkvět, jelikož byl zdější wolfram používán na zušlechťování oceli. Po první světové válce byla těžba definitivně ukočena.

Roku 1950 došlo k sjednocení obce s Georgenfeldem, čímž vznikla obec Zinnwald-Gerogenfeld. Tato pak, při sloučení s městem Altenberg, roku 1994 zanikla.

Zinnwald Lithium[editovat | editovat zdroj]

Ložisko rudy, rozložené po obou stranách česko-německé státní hranice v oblasti Cínovec - Zinnwald a historicky propojené těžbou, se stalo na počátku 21. století předmětem zájmu nadnárodních těžařských společností. Na německé straně zahájil přípravu těžby lithia soukromý subjekt, který byl za tímto účelem vytvořen. O realizaci projektu Zinnwald Lithium usilují kanadská těžařská společnost Bacanora Minerals Ltd. z Calgary[2] a německý výrobce solárních baterií SolarWorld GmBH, jehož hlavní sídlo je v Bonnu a výrobní provozy má v durynském Arnstadtu a v saském Freibergu.[3] Ve společném podniku, který pod názvem Deutsche Lithium GmBH sídlí ve Freibergu, má každá z výše uvedených firem padesátiprocentní podíl. [2][4] Firma SolarWorld získala práva na průzkum ložiska lithiové rudy u Zinnwaldu v březnu roku 2011.

Muzea, výstavy a naučné stezky[editovat | editovat zdroj]

  • Prohlídkový důlní závod "Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald" - otevřen roku 1992, zhruba tři kilometry dlouhý podzemní okruh vede až k česko-německé hranici
  • Hornické muzeum "Huthaus" - od roku 1983 informuje o místní historii, především o těžbě cínu a každodenním životě horníků
  • Příhraniční naučná hornická stezka

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cínovec [online]. Příbram: Rudné doly n.p. (archív) [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. 
  2. a b Zinnwald Lithium [online]. Calgary: Bacanora Minerals Ltd. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Das Unternehmen [online]. Bonn: SolarWorld [cit. 2018-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-15. (německy) 
  4. Lithium-Förderung im Erzgebirge [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]