Cínovec (Dubí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cínovec

Starý hraniční přechod v Cínovci
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 123 (2011)
Domů 130
Lokalita
PSČ 417 32
Součást obce Dubí
Okres Teplice
Katastrální území Cínovec (11,16 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°43′50″ s. š., 13°46′4″ v. d.
Cínovec
Red pog.svg
Cínovec
Další údaje
Kód části obce 17744
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cínovec (dříve Cinvald[1], německy Zinnwald) je horská osada v Krušných horách, v okrese Teplice v Ústeckém kraji, ležící na státní hranici České republiky s Německem v nadmořské výšce 835 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel, osada je administrativní součástí města Dubí.

Dnešní Cínovec tvoří dřívější osada Zadní Cínovec (Hinterzinnwald). Druhá vesnice, Přední Cínovec (Vorderzinnwald), ležela asi 5 kilometrů východně a po druhé světové válce a vysídlení Němců byla zničena. Část Cínovce na německé straně hranice je začleněna do bývalé obce Zinnwald-Georgenfeld, místní části města Altenberg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Těžba cínu[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci
Hostinec U lípy (1920)

Cínovec byl původně tvořen shlukem hornických domků. Nejstarší částí bývalé obce byl Přední Cínovec, jehož počátky sahají až do 12. století (přesný rok vzniku obce je nicméně neznámý). Cínovec začal postupně vznikat tím, že sem pronikali horníci z nedaleké Krupky, aby našli další ložiska cínu. Jako Cínovec byla proto označována celá oblast na sever od Krupky až po Moldavu. První písemná zmínka o Cínovci spadá do roku 1378.

Jelikož byla hranice mezi Saskem a Čechami v Krušných horách ve středověku nejednoznačná a často se měnila, byla na základě Chebské smlouvy 25. dubna 1459 pevně stanovena. Část Cínovce se tak ocitla na německé straně (jedná se o dnešní Zinnwald-Georgenfeld, místní část města Altenberg). Hranice stanovená v Chebu je téměř v nezměněné podobě platná dodnes a řadí se tak k nejstarším dodnes platným, dohodou vymezeným, hraničním liniím v Evropě.

Od poloviny 15. století nabývala těžba stále většího významu a zdejší ložiska se stala pro horní město Krupka velkou konkurencí. Za třicetileté války byla těžba přerušena. Po jejím ukončení byla opět obnovena a přes několik výkyvů pokračovala až do 20. století. V průběhu staletí se Cínovec stal velmi početnou obcí a jeho význam narůstal takovým způsobem, že mu byl roku 1885 udělen statut hornického města.

Vzorek cinvalditu (něm. Zinnwaldit), specifického minerálu ze skupiny slíd z lokality Cínovec

Mezi oběma válkami se zde prováděly pouze udržovací práce a těžba byla pozastavena. Po zabrání Sudet Německem byl důl ještě víc prohlouben a byla postavena nová úpravna rud. V roce 1945 připadl důl národnímu podniku Rudné doly Příbram, v jejichž vlastnictví zůstal přes několik menších změn až do svého úplného uzavření v roce 1990.

Ukončení těžby cínowolframových rud roku 1990 představuje v historii Cínovce velký zlom. Osada se postupně vylidnila a stala se spíše rekreační oblastí, jejíž služby využívají především návštěvníci ze sousedního Německa.

Perspektivní lithium[editovat | editovat zdroj]

Z mineralogického hlediska je Cínovec znám výskytem zdejšího minerálu cinvalditu, což je lithný biotit, tj. specifický druh trioktaedrické slídy.[2] Lithium je nezbytnou součástí baterií mobilních telefonů či elektromobilů, neobejde se bez něj ani zařízení na získávání solární energie. Proto ve světě od počátku 21. století výrazně roste poptávka po této surovině. Od roku 2002 vzrostla cena lithia čtyřnásobně, počátkem roku 2015 se cena za tunu lithia pohybovala kolem 6 tisíc amerických dolarů.[3] Po roce 2014 zahájila v prostoru Cínovce společnost Geomet průzkum zdejších zásob lithia, přičemž v pozadí za touto iniciativou je australská těžařská firma European Metals. Cílem průzkumu je ověření dat z 80. let 20. století, podle kterých by v oblasti Cínovce bylo možno vytěžit až jeden milion tun lithia.[4] Další ložisko lithia srovnatelné velikosti se na evropském kontinentě nachází už jen u Jadaru na území Republiky srbské (Bosna a Hercegovina), kde provádí průzkumné vrty nadnárodní těžařská společnost Rio Tinto.[5]

Podle výsledků průzkumu z konce roku 2016, zveřejněného Českou geologickou službou 19. března 2017 v České televizi, se v oblasti Cínovce nachází 1,2 až 1,4 miliónů tun lithia, což představuje zhruba 6% světových zásob tohoto kovu.[6][7] V polovině roku 2017 měla již firma RSJ Karla Janečka všechna potřebná povolení a naplno probíhala příprava zahájení těžby lithia v prostoru někdejšího místního odkaliště.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 265 1 274 1 160 1 188 1 337 1 479 1 310 549 337 247 153 84 69 123
Domy 229 241 241 250 246 245 248 184 65 63 41 25 24 42

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Osadou prochází silnice I/8, bývalá E55, která v obci přechází do sousedního Německa, kde dál pokračuje pod označením B 170.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 17291732, stojí v dolní části vsi u koupaliště při česko-německé hranici. Je dominantou osady (obklopen starým horským hřbitovem). Kostel je dnes zavřený a mše se zde konají jen zcela výjimečně. Průčelní věž je pro zchátralost nepřístupná. Na ní se nachází či nacházel blíže neznámý zvon z 15. století. V minulosti zde byly tři zvony od Valentina Lišáka z roku 1732, které byly zkonfiskovány za první světové války.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  2. PETRÁNEK, Jan. Slídy. Geologická encyklopedie on-line [online]. Praha: Česká geologická služba, 2007, [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.  
  3. Stát povolil těžbu lithia u Cínovce, přírodu má chránit 50 podmínek. idnes.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.  
  4. KOŠŤÁL, Martin. Pod zemí je až milion tun lithia, těžba by zaměstnala stovky lidí Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/pod-zemi-je-az-milion-tun-lithia-tezba-by-zamestnala-stovky-lidi-20160705.html. deník.cz [online]. Vltava-Labe Press, 2016-07-05 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.  
  5. HORKÝ, Petr. Krušnohorská lithiová horečka. Respekt. 2016-06-27 – 2016-07-10, roč. XXVII, čís. 26/27, s. 29 - 31.  
  6. Česko má šest procent světových zásob lithia. Je to šance pro továrny na baterie [online]. novinky.cz, 2017-03-19, [cit. 2017-03-19]. Dostupné online.  
  7. Tady jsou největší naleziště lithia v Evropě. Pohled na Cínovec z podzemí i z dronu [online]. novinky.cz, 2017-04-11, [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.  
  8. ČERNÝ, Aleš. Do Krušných hor se vrátí těžební stroje. Leží tu poklad budoucnosti [online]. Seznam zprávy, 2017-08-18, [cit. 2017-08-18]. Dostupné online.  
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.  
  10. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281–296.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]