Hrob (okres Teplice)
| Hrob | |
|---|---|
 Mírové náměstí v Hrobu | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Duchcov |
| Obec s rozšířenou působností | Teplice (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′33″ s. š., 13°43′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 990 (2025)[1] |
| Rozloha | 11,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 356 m n. m. |
| PSČ | 417 04 |
| Počet domů | 511 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | U Radnice 234 417 04 Hrob info@mestohrob.cz |
| Starosta | Jiří Fürst |
| Oficiální web | www |
 | |
  Hrob | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567558 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Hrob (německy Klostergrab) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Město se původně jmenovalo Grab, ale v patnáctém století byl název rozšířen na Klostergrab, protože tehdy patřilo oseckému klášteru. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Grap (1282), Grab (1341), „zu dem Grabe“ (1393), „vom Grabe“ (1395), „zcu dem Grabe“ (1398), Hrob (1458), Clostergrab (1477), Clostergrob (1478), Clastergrab (1482), Grab (1488), Clostergrabe (1488), hrob (1575), „v mčku hrobich“ (1583), Kloster Grab a Hrob (1787), Klostergrab a Hrob (1833) a Hrob nebo Klostergrab (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282,[4] kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel – to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny.[5] V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků[ujasnit] se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města.[zdroj?] V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize[6], což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu,[zdroj?] který se znovu vzmáhá až po polovině 15. století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477–1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16. století se znovu rozvíjí hornická činnost.[7] Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia.[8] Kostel v Hrobě byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter,[zdroj?] a na klášterním panství bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s neúspěšným pokusem o uzavření nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním panství[9]) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.[10]
V červnu 1884 se u Hrobu konala tajná konference anarchistů, na níž byly zvoleny agitační a teroristický výbor (v jeho čele stál horník Karel Štipák) a bylo rozhodnuto o vybudování tajné tiskárny v Hluboké u Liberce. Všechny plány byly vyzrazeny policii, která ještě v prosinci 1884 členy hnutí zatkla. Štipák byl v květnu 1885 zastřelen. Zatímco vzpomínková literatura dělnických vůdců přisuzovala jeho smrt spíše vnitřním rozporům mezi českými anarchisty, dobové policejní přehledy uváděly, že měl Štipák před svou smrtí duchcovským úřadům ohlásit shromažďování dynamitových patron určených k atentátům ze strany anarchistů-horníků. Je tedy možné, že Štipák byl jedním z obávaných agentů provokatérů, a právě proto byl zabit.[11]
V letech 1938 až 1945 byl Hrob v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 560 obyvatel (z toho 1 707 mužů), z nichž bylo 808 Čechoslováků, 2 676 Němců, dva Židé a 74 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 196 evangelíků, 28 členů církve československé, 23 židů, čtyři členové jiných církví a 257 obyvatel bez vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 602 obyvatel: 783 Čechoslováků, 2 791 Němců a 28 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale kromě nich patřilo 266 lidí k evangelickým církvím, třicet k církvi československé, osm k izraelské, tři lidé se hlásili k jiným církvím a 463 jich bylo bez vyznání.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 358 | 1 660 | 2 256 | 3 562 | 3 771 | 3 560 | 3 602 | 2 126 | 2 089 | 1 749 | 1 668 | 1 392 | 1 322 | 1 349 | 1 331 |
| Domy | 143 | 153 | 184 | 225 | 258 | 255 | 312 | 152 | 438 | 299 | 301 | 304 | 315 | 324 | 340 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Křižanov, Mlýny a Verneřice. | |||||||||||||||
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[18]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hrobem vede silnice I/27, ze které odbočuje silnice II/382 k hraničnímu přechodu Moldava–Neurehefeld. Městem vede také železniční trať Most–Moldava, na které se nachází dopravna Hrob.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svaté Barbory
[editovat | editovat zdroj]Kostel sv. Barbory, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.
Evangelický kostel Vzkříšení
[editovat | editovat zdroj]Kostel navržený ateliérem Schilling & Gräbner z počátku 20. století. Za první světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny z Bochumské ocelárny dva ocelolitinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.
Další pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple z roku 1904 na okraji města u cesty do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon.
- Socha svatého Josefa na náměstí
- Socha svatého Valentina
- Kašna na náměstí
- Radnice
- Fara
- Městem vede památkově chráněná železniční trať Most – Moldava v Krušných horách
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Benedikt Venusi (1751–1823), duchovní
- Alfred Paulus (1827–1864), houslista a violista
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]
Železniční most na trati do Moldavy
Kašna z roku 1740 na Tržním náměstí
Radnice
Barokní fara z roku 1786
Duchcovská ulice
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hroby, Klostergrab, s. 778–779.
- ↑ Michal B. Soukup: Středověké Duchcovsko, Duchcov 2009, na s. 15.
- ↑ Wolfgang Schwabenicky: Mittelalterlicher Silberbergbau in Sachsen: Forschungsstand - Probleme - Fragestellungen, In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 22, Landesamt für Archäologie, Dresden 2011, s.7-36; o krizi na s.31.
- ↑ Jitka Budinská - Petr Jančárek - Jiří Procházka: Hrob: dějiny města, Monografické studie Krajského muzea v Teplicích 20, Teplice: Krajské muzeum, 1982
- ↑ Archivovaná kopie. historicky.blog.cz [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22.
- ↑ viz NEUMANN, Augustin Alois: Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních
- ↑ Jan Kilián: 11.12.1617 - zboření kostela v Hrobu: na cestě k defenestraci, Praha: Havran, 2007
- ↑ ŠTĚPÁN, Václav. Český anarchismus na přelomu století: Od 90. let 19. století do propuknutí Velké války. Vydání první. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 422 s. (Edice Neklid). ISBN 978-80-908807-9-5, ISBN 978-80-7658-098-5. S. 40–41.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 38.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hrob [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrob na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrob na Facebooku
- Hrob v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
