Freiberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Freiberg (rozcestník).
Tento článek pojednává o městě v Německu. O českém městě se stejným německým názvem pojednává článek Příbor (okres Nový Jičín).
Freiberg
Freiberg, Obermarkt s radnicí
Freiberg, Obermarkt s radnicí
Freiberg – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 400 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Okres (Kreis): Střední Sasko
administrativní dělení: 12 místních částí (Ortschaften)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 48,05 km²
počet obyvatel: 42 524 (2007)
hustota zalidnění: 885 obyv. / km²
správa
starosta: Dr. Uta Rensch (SPD)
oficiální web: http://www.freiberg.de
telefonní předvolba: 03731
PSČ: 09599
označení vozidel: FG

Freiberg (doslova: "svobodné horní město") je historické a okresní město v Sasku v Německu, v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Chemnitz. Bylo založeno kolem roku 1170 a po staletí bylo centrem těžby stříbra a rud. Z této těžby plynulo jeho bohatství a s dovozem stříbra z Ameriky v 16. století jeho sláva skončila. Nicméně v roce 1765 zde byla založena důlní akademie, nynější Technische Universität Bergakademie Freiberg. Správní oblastí města protéká řeka Freiberger Mulde a dva potoky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1168 bylo v lesnaté krajině, která patřila klášteru Altzella, nalezeno stříbro a v následujících letech se sem přistěhovalo množství horníků. Kolem roku 1175 si zde postavil míšeňský markrabí dvorec, dnešní zámek Freudenstein. Po roce 1180 bylo město založeno podle pravidelného plánu, byl založen dóm Panny Marie a kolem roku 1220 postaven kostel sv. Petra. Ve středověku byl Freiberg jedním z největších měst Míšeňska a byla zde také mincovna. Název Freiberg je poprvé doložen roku 1201, městská práva 1233. Kolem roku 1230 vznikla "Zlatá brána" (dnes na jižní straně dómu), brzy nato dominikánský a františkánský klášter a roku 1260 městská škola.

Po velkém požáru byl v letech 1485-1512 znovu postaven pozdně gotický dóm a během velké konjunktury v 16. století přestavěno celé město. Většina domů v historické části města má dodnes tuto podobu. Od roku 1541 byl dóm pohřebištěm markrabské rodiny Wettinů, od roku 1550 zde byla první tiskárna a kolem roku 1550 vznikl pro účely těžby důmyslný systém rybníků a kanálů na jihu města. S poklesem ceny stříbra v důsledku španělského dovozu z Ameriky však význam Freibergu upadal a střediskem oblasti se stalo obchodní Lipsko. Roku 1613 zde M. Weigel poprvé použil k ražení štol trhaviny a doly dosáhly hloubky přes 400 m.

Dóm z Untermarktu

Za třicetileté války stál saský kurfiřt nejprve na švédské straně, roku 1632 dobyli Freiberg císařští a po uzavření míru se kurfiřt přidal na jejich stranu. Zámek Freudenstein byl přestavěn v renesančním slohu, ale těžba silně poklesla. V 18. století zde působil slavný varhanář Gottfried Silbermann (dvoje varhany v dómu, jedny v kostele sv. Petra). Roku 1762 porazili Prusové u Freibergu císařské vojsko a roku 1765 zde byla založena druhá nejstarší důlní akademie na světě (po Banské Štiavnici na Slovensku).

Freiberg, Obermarkt (severní strana)

Roku 1862 byl Freiberg připojen na železnici a díky tomu začal ve městě nový rozvoj průmyslu. Za druhé světové války bylo město ušetřeno větších škod a vzdalo se sovětské armádě bez boje. Po válce přijalo množství uprchlíků z vybombardovaných sousedních měst i vysídlených Němců, takže počet obyvatel prudce vzrostl. V období NDR se obnovila těžba a zpracování cínu, zinku a olova, způsobila však v okolí těžké škody na životním prostředí. Roku 1970 překročil počet obyvatel 50 000.

V současnosti je hlavním zaměstnavatelem důlní vysoká škola, dále se zde vyrábějí polovodiče a další materiály, fotovoltaické články, přesné přístroje a další. Ve městě jsou dvě gymnázia, řada muzeí, zejména týkajících se geologie a těžby, učňovská šachta a další.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Freiberg, Dóm, vnitřek (1485-1501)

Freiberg jako celek je jedinečnou památkou města s plánem ze 12./13. století, se stovkami domů z doby 1480-1620 a s několika zvláště významnými stavbami:

Freiberg, Dóm, Tulpenkanzel (1505)

Dóm Panny Marie, založený kolem 1180 a v současné podobě vybudovaný v letech 1485-1501 je pozdně gotická halová trojlodní stavba s vysokou sedlovou střechou a bohatě členěnou klenbou. V chóru je pohřebiště saské kurfiřtské rodiny Wettinů s mosaznými náhrobky. Ze staršího kostela se zachovala pozdně románská dřevěná skupina Ukřižování (lettner, kolem 1225) a Zlatá brána, skvěle zachovaný stupňovitý portál s bohatou sochařskou výzdobou, při přestavbě umístěný na jižní straně dómu a od roku 1903 pod střechou. Další unikátní památkou je manýristická kamenná kazatelna ve tvaru tulipánu (Tulpenkanzel) z roku 1505 s neuvěřitelně křehkým schodištěm a pozoruhodnou sochařskou výzdobou. Z let 1711-1714 pocházejí velké varhany, jedno z nejlépe zachovaných děl Gottfrieda Silbermanna se třemi manuály, 44 rejstříky a 2574 píšťalami. Naproti jsou druhé, menší varhany téhož mistra. Na věži je řada zvonů, největší z nich „Velká Zuzana“ váží přes 4 tuny a je z roku 1488.

Dóm, Zlatá brána (Kolem 1230)
Freiberg, fara u dómu

Kostel svatého Petra byl založen na nejvyšším bodě města kolem 1210 jako románská basilika se dvěma (čtyřmi?) věžemi, dvě z nich se dodnes zachovaly. Kostel byl několikrát přestavěn, v letech 1401-1440 v gotickém slohu a v letech 1728-1734 v barokním. Roku 1735 byly vysvěceny Silbermannovy varhany. V letech 2003-2005 byl kostel důkladně restaurován.

Kostel svatého Mikuláše, založený kolem 1170 a 1753 barokně přestavěný se dvěma románskými věžemi byl po roce 1970 zrušen a slouží příležitostně k různým slavnostem.

Horní náměstí (Obermarkt) o rozměrech 110 x 72 metrů s renesanční radnicí a řadou renesančních a barokních domů s pozoruhodnými portály tvoří dobře zachovaný historický celek.

Nepravidelné Dolní náměstí (Untermarkt) navazuje na freiberský dóm a má několik dobře zachovaných pozdně gotických domů z konce 15. století, zejména kanovnický dvůr, nyní městské a důlní muzeum s impozantním štítem.

Mohutná pozdně gotická sýpka s vysokou sedlovou střechou na jihovýchodním okraji historického města.

Renesanční zámek Freudenstein z let 1566-1577, kdysi sídlo saských kurfiřtů na jižním okraji historického města, kde předtím už stál knížecí dvorec. Dnes jsou v něm umístěny bohaté mineralogické sbírky Terra mineralia a důlní archiv uchovávající písemné doklady rudné a uhelné těžby v Sasku.

Městské divadlo, založené 1790, které nepřetržitě funguje dodnes.

Stovky více či méně zachovaných měšťanských domů, často se zachovanými pozdně gotickými ostěními oken a portály, tvoří jedinečný celek, který neruší žádné necitlivé úpravy ani novostavby.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Freiberg, sýpka (po 1485)
  • V Německu:
    • Bavaria (lozengy) Amberg v Bavorsku
    • Lower Saxony Clausthal-Zellerfeld v Dolním Sasku
    • Hesse Darmstadt v Hesensku

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Freiberg na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu