Marienberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marienberg

Radnice na náměstí v Marienbergu
Marienberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 620 m n. m.
Stát Německo Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Krušné hory (Erzgebirgskreis)
Administrativní dělení 17 městských částí
Marienberg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 133,5 km²
Počet obyvatel 17 409 (31. 12. 2015)
Hustota zalidnění 130,4 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor André Heinrich (nezávislý)
Oficiální web www.marienberg.de
Telefonní předvolba 03735
PSČ 09496
Označení vozidel ERZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled skrze Zschopauskou ulici směrem ke Kostelu Panny Marie
Kostel Panny Marie

Marienberg je velké okresní město na jihu Saska, v Krušných horách, vzdálené přibližně 13 kilometrů od české hranice. Nejvyšším bodem je hora Hirtstein (891 m n. m.). Typickým znakem města je jeho historické jádro s pravidelným šachovnicovým půdorysem z doby renesance. Od roku 2008 je město součástí zemského okresu Krušné hory (Erzgebirgskreis), jehož správním centrem je Annaberg-Buchholz.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

  • Ansprung
  • Dörfel
  • Gebirge
  • Gelobtland
  • Grundau
  • Hinterer Grund
  • Hüttengrund
  • Kühnhaide
  • Lauta
  • Lauterbach
  • Marienberg
  • Moosheide
  • Niederlauterstein
  • Pobershau
  • Reitzenhain
  • Rittersberg
  • Rübenau
  • Satzung
  • Sorgau
  • Wüstenschlette
  • Zöblitz

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počáteční bouřlivý rozvoj města byl umožněn díky nalezištím stříbra, které zde byly objeveny roku 1519. Roku 1520 došlo ke zřízení prvního stříbrného dolu a o rok později bylo v lokalitě založeno vévodou Jiřím Saským nové město. Městské a hornické právo bylo oblasti uděleno již roku 1523, v roce 1525 zde byl poté zřízen hornický úřad. Největší rozkvět zažila těžba stříbra okolo roku 1540. V 50. a 60. letech 16. století byl také vystavěn pozdně gotický halový Kostel Panny Marie, který je dodnes nejvýraznější dominantou města.

Největší katastrofu zažilo město v roce 1610, kdy bylo téměř celé zničeno mohutným požárem. Po ukončení těžby stříbra bylo započato po roce 1612 s těžbou mědi a cínu. Mezi lety 17531858 byl Marienberg posádkovým městem pro jezdectvo. Roku 1858 vystřídalo jízdu dělostřelectvo, jehož posádka zde zůstala až do roku 1873. Mezi lety 1873–1920 se ve městě nacházela poddůstojnická škola. Roku 1874 bylo započato s výstavbou kasáren.

V průběhu 19. století již docházelo k výraznému útlumu těžby. Definitivní ukončení nastalo v roce 1899, kdy byla uzavřena Rudolfova štola.

V roce 1947 zahájila sovětská akciová společnost Wismut průzkum zdejších ložisek uranu. Za období do roku 1954 bylo z ložiska v prostoru Wolkenstein - Marienberg - Pobershau vytěženo celkem 121 tun uranu, poté byla jeho těžba ukončena a posléze vystřídána těžbou fluoritu a barytu. V roce 2006 po ukončené sanaci předala společnost Wismut GmbH bývalé doly městu Marienberg k využití pro geotermální zdroje energie.

Mezi lety 19391994 byl Marienberg okresním městem (okres Marienberg). Roku 1994 se stal centrem okresu Střední Krušnohoří, které se po správní reformě v roce 2008 stalo součástí zemského okresu Krušné hory (Erzgebirgskreis) se správním centrem v Annaberg-Buchholz, čímž Marienberg funkci okresního města pozbyl.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Panny Marie (St. Marienkirche) – pozdně gotický kostel, vystavěný v letech 15581564, hlavní dominanta města
  • renesanční radnice
  • Zschopauská brána (Zschopauer Tor) – poslední dochovaná věž městského opevnění
  • hornický špýchar (Bergmagazin) – vystavěn v letech 18061809
  • renesanční šachovnicový půdorys jádra města se čtvercovým náměstím

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum sasko-českého Krušnohoří v hornickém špýcharu (Bergmagazin)

Hospodářství, doprava[editovat | editovat zdroj]

Město velmi profituje z turismu, mimo jiné i díky tzv. stříbrné trase, 140 kilometrů dlouhé naučné stezce, mapující historii těžby stříbra v Krušnohoří.

Ve městě je umístěn tankový batalion 371. Kasárna se nalézají hned na kraji starého města.

Město je železnicí napojeno na Chemnitz, přes Pockau-Lengefeld a Flöhu. Kolem města probíhá spolková silnice 174 z Chemnitz směrem do ČR na Chomutov. Kromě toho je Marienberg napojen na spolkovou silnici 171 z Wolkensteinu na Dippoldiswalde. Vzhledem k tomu, že se oblast Marienbergu nalézá poblíž nejnižšího průsmyku Krušnohoří, je zdejší napojení do ČR již od středověku jednou z nejdůležitějších dopravních spojnic mezi Čechami a středním Německem.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace z článků Marienberg a Wismut (Unternehmen) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]