Schwarzenberg (Sasko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schwarzenberg
Schloss und Kirche Schwarzenberg.jpg
Schwarzenberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 468 m n. m.
Stát Německo DE
Spolková země Sasko
Zemský okres Erzgebirgskreis
Schwarzenberg
Schwarzenberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 46,33 km²
Počet obyvatel 17 391 (2015)
Hustota zalidnění 375,4 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátorka Heidrun Hiemer (CDU)
Oficiální web www.schwarzenberg.de
Adresa obecního úřadu Straße der Einheit 20
08340 Schwarzenberg/Erzgeb.
PSČ D-08340
Označení vozidel ERZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberg je velké okresní město v Sasku, pro rozlišení se uvádí jako Schwarzenberg/Erzgebirge. Leží v Krušných horách, ve výšce 468 m n. m., má asi 17 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1282, v souvislosti se zdejším hradem, odhaduje se však, že tento hrad vznikl již kolem r. 1150. Okolo něj vzniklo malé město, jež žilo z místní těžby kovových rud.

V 16. století byl zdejší hrad přestavěn na kurfiřtský lovecký zámek. Tento zámek se také stal sídlem kurfiřtských úřadů, zejména horního úřadu.

V 19. století a na začátku 20. století zaznamenalo město značný rozvoj průmyslu, ten však byl značně postižen hospodářskou krizí 30. let.

Specifická situace zavládla ve Schwarzenbergu a v okolí v květnu 1945. Po bezpodmínečné kapitulaci Třetí říše nebylo město z dodnes nevyjasněných důvodů, nejspíše z nejasností ve výkladu dohod o průběhu demarkační linie, obsazeno vojsky žádné vítězné mocnosti. 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který převzal moc jak nad obecními úřady v městě a v okolních obcích, tak v okresním úřadě a odzbrojil zbytky německých branných sil. Tento akční výbor se potýkal s katastrofální humanitární situaci v okresu, kde musel zajistit výživu kromě místních obyvatel i pro 15 000 uprchlíků, válečných zajatců, vězňů apod. a marně žádal spojenecká vojska o pomoc.

Teprve 24. června 1945 vstoupila na základě dohod o definitivním vymezení okupačních zón v Německu do města sovětská armáda a potvrdila členy akčního výboru v jejich funkcích, někteří v nich zůstali i po vzniku NDR. Později se pro tuto epizodu vžilo označení Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg), zpopularizované románem Schwarzenberg od Stefana Heyma z roku 1984.

Po roce 1948 zde byla vybudována první (a jediná) východoněmecká továrna na automatické pračky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]