Geyer (Německo)
| Geyer | |
|---|---|
 Letecký pohled na centrum města v roce 2011 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°37′25″ s. š., 12°55′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Krušné hory |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,6 km² |
| Počet obyvatel | 3 366 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 181,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Harald Wendler (Die Linke) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Altmarkt 1 09468 Geyer |
| Telefonní předvolba | 037346 |
| PSČ | 09468 |
| Označení vozidel | ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geyer je město v německé spolkové zemi Sasko ve středu zemského okresu Krušné hory. Má přibližně 3 400[1] obyvatel. Nachází se ve střední části německých Krušných hor v údolí řeky Geyerbach zhruba 8 km severozápadně od města Annaberg-Buchholz a zhruba 20 km jižně od Chemnitz.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno města je odvozeno od středo-hornoněmeckého slova pro supa „gir“. V roce 1395 se tak zmiňuje místo v rámci zmínky „zum Gire“, v roce 1446 se objevuje tvar Gyer, dále v roce 1490 Geyr.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1381, ovšem hornická činnost v oblasti probíhala již o několik desetiletí dříve. V roce 1407 získává Geyer právo pořádat menší trh, v roce 1453 právo várečné a v roce 1467 je zmiňován jako město s právem pořádat velké trhy. V první polovině 16. století do města přichází reformace a v roce 1566 se ve městě usazuje významný renesanční stavitel a bývalý starosta Lipska Hieronymus Lotter, který organizoval přestavbu budovy staré lipské radnice.
Vlivem intenzivní těžby v místním dolech proběhly na začátku 18. a 19. století dva velké propady, jejichž vlivem vznikla místa pinka, kterou dnes vede turistická stezka. Začátkem 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl a vznikaly první přádelny. Tento rozvoj je spojen s osobou velšského průmyslníka Evana Evanse, který sem v roce 1809 přemístil svou dílnu.
V druhé polovině 19. století se město dále rozvíjelo. Poté, co ho v roce 1854 zasáhl velký požár, byla postavena řada nových budov včetně nové, v pořadí třetí, radnice a řady místních škol. V roce 1888 bylo po dvou letech budování město napojeno na úzkorozchodnou železniční dráhu do Schönfeldu, části obce Thermalbad Wiesenbad. V 90. letech 19. století pak byl zřízen vodovod a rozvod elektřiny.
Rozvoj pokračoval i na začátku 20. století, kdy byla postavena pošta a v rámci rozvoje sítě Thumských úzkorozchodných železnic byl poblíž města postaven Greifenbachský viadukt, největší úzkorozchodný železniční most v Německu. V roce 1914 vyhořela po zásahu bleskem radnice, která byla nahrazena v roce 1920 další, v pořadí čtvrtou, radnicí.
Po druhé světové válce bylo zřízeno v městské strážní věži muzeum.[3] Ke konci 60. let byl ukončen provoz na místní železniční dráze[4] a mezi lety 1972 až 1973 byla vztyčena poblíž města nová dominanta v podobě televizního vysílače Geyer s výškou 192,85 m.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1950 | 1964 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 011 | 4 143 | 5 305 | 6 451 | 6 435 | 6 451 | 6 085 | 6 971 | 6 293 | 4 596 | 4 372 | 3 848 | 3 385 |
Pamětihodnosti a kultura[editovat | editovat zdroj]
- Budova radnice – budova z roku 1920.[7]
- Kostel sv. Laurentia – hlavní kostel s klášterem a opevněnou věží původem z 15. století přestavěný v roce 1506.[8]
- Kostel sv. Wolfganga – malý špitální kostel původem z roku 1540.[9]
- Památník úzkorozchodné železnice – lokomotiva řady IV K, několik osobních i nákladních vozů, technické vybavení nádraží a výstava železničních modelů.
- Poštovní sloup (milník) – na náměstí, z roku 1730.
- Věžové muzeum – v 7patrové budově historické 42 m vysoké strážní věže pocházející z 14. století. Expozice o hornictví, minerálech a historii města.
- Zámeček Lotterhof – renesanční stavba z roku 1566 postavená renesančním stavitelem Hieronymem Lotterem.[7]
-
Radnice -
Kostel sv. Laurentia se Strážní věží v pozadí -
Kostel sv. Wolfganga -
Památník úzkorozchodné železnice s parní lokomotivou -
Poštovní milník na náměstí -
Lotterhof
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kuno Klötzer (1922–2011) – fotbalista
- Terence Weber (1996) – lyžař severské kombinace
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Schwarzenbruck, Německo (1990)- Markt Zellingen, Německo (1990)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geyer na německé Wikipedii a Geyer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ EICHLER, Ernst; WALTHER, Hans. Sachsen. Alle Städtenamen und deren Geschichte. Lipsko: Faber und Faber Verlag, 2007. ISBN 978-3-86730-038-4. S. 65. (německy)
- ↑ a b Chronik der Stadt Geyer [online]. Stadt Geyer [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Schönfeld-Wiesa — Meinersdorf (Erzgeb) [online]. Sachsenschiene.net, 2023-06-10 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen : Geyer [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2022 bis 2040. Datenblatt Gemeinde Geyer, Stadt [online]. Kamenz: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen [cit. 2023-07-15]. S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Sehenswürdigkeiten [online]. Stadt Geyer [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Einrichtungen : Kirchen [online]. Stadt Geyer [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Die Gemeinde [online]. Kirchgemeinde Geyer [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Zwischen Zwickauer Mulde und Geyerschem Wald (= Werte der deutschen Heimat). 1. vyd. Svazek 10. Berlin: Akademie Verlag, 1978. (německy)
- GROHMANN, Max. Des Obererzgebirge und seine Städte. Annaberg: Graser, 1903. Kapitola Geyer, s. 1–15. (německy)
- FALKE, Johannes. Geschichte der Bergstadt Geyer. Dresden: [s.n.], 1866. Dostupné online. (německy)
- LUNGWITZ, Hans. Geyer und das Obererzgebirbe in Sage und Geschichte. Geyer/Annaberg: Buchhandlung Otto Stopp, 1900. Dostupné online. (německy)
- STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen.. Dresden: C. C. Meinhold, 1885. Dostupné online. Kapitola Geyer, s. 74. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geyer na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
|
Zwönitz | Ehrenfriedersdorf |
| |
| Zwönitz | 
|
|||
 Geyer 
| ||||
| ||||
| Elterlein | Tannenberg |
