August Bebel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August Bebel

Předseda Sociálnědemokratické strany Německa
Ve funkci:
21. listopadu 1892 – 13. srpna 1913
Předchůdce Paul Singer
Alwin Gerisch
Nástupce Hugo Haase
Friedrich Ebert
Stranická příslušnost
Členství Sociálnědemokratická strana Německa

Narození 22. února 1840
Deutz, Pruské království
Úmrtí 13. srpna 1913 (ve věku 73 let)
Passugg, Švýcarsko
Profese soustružník
Podpis
Commons August Bebel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand August Bebel (22. únor 1840, Deutz, Pruské království13. srpen 1913, Passugg, Švýcarsko) byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Začínal jako prostý dělník. Zpočátku se angažoval v katolických dělnických spolcích a bojoval proti socialismu. Pak ho však do řad levice přivedly texty Ferdinanda Lassalla a osobní vliv Wilhelma Liebknechta.

Byl zakladatelem a třetím předsedou Sociálnědemokratické strany Německa (v letech 18921913). Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsasko-Lotrinska (za což byl též několik měsíců vězněn) i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální.

Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí německého rasismu a antisemitismu (je mu mimo jiné připisován výrok, „že antisemitismus je socialismem bláznů“ – „Der Antisemitismus ist der Sozialismus der dummen Kerle“). Byl též originálním feministickým autorem, ve své knize Die Frau und der Sozialismus zaútočil na institut manželství. V Berlíně je po něm dnes pojmenováno náměstí Bebelplatz.

Vybraná bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Die Frau und der Sozialismus (1879)
  • Unsere Ziele. Eine Streitschrift gegen die Demokratische Correspondenz (1870))
  • Christentum und Sozialismus. Eine religiöse Polemik zwischen Herrn Kaplan Hohoff in Hüffe und dem Verfasser der Schrift: Die parlamentarische Tätigkeit des deutschen Reichstages und der Landtage und die Sozialdemokratie.) (1874)
  • Leipziger Hochverratsprozess. Ausführlicher Bericht über die Verhandlungen des Schwurgerichts zu Leipzig in dem Prozeß gegen Liebknecht, Bebel und Hepner wegen Vorbereitung zum Hochverrat vom 11.–26. März 1872 (1874)
  • Der deutsche Bauernkrieg mit Berücksichtigung der hauptsächlichen sozialen Bewegungen des Mittelalters (1876)
  • Die Entwicklung Frankreichs vom 16. bis gegen Ende des 18. Jahrhunderts. Eine kulturgeschichtliche Skizze (1878)
  • Wie unsere Weber leben. Private Enquete über die Lage der Weber in Sachsen (1879)
  • Charles Fourier. Sein Leben und seine Theorien (1888)
  • Die Sonntagsarbeit. Auszug aus den Ergebnissen der Erhebung über die Beschäftigung gewerblicher Arbeiter an Sonn- und Feiertagen nebst kritischer Bemerkungen (1888)
  • Zur Lage der Arbeiter in den Bäckereien (1890)
  • Die mohammedanisch-arabische Kulturperiode (1884)
  • Aus meinem Leben (1910)
  • Die moderne Kultur ist eine antichristliche

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]