Hilgerové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zvon od Hilgerů. Skorotice, kostel sv. Václava

Hilgerové byl saský zvonařský rod, působící ve Freibergu od poloviny 15. století. Od poloviny 16. století začínají vyrábět své zvony také pro České země, velké množství jejich zvonů se nachází nebo je doloženo v severních Čechách. Jeden člen rodu, Martin Hilger ml., měl nějaký čas dílnu v Praze. Poslední zvony do Českých zemí dodávali kolem roku 1660.

Varianty jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno se vyskytuje také v podobách Hillger nebo Hilliger.

Nesmí se zaměňovat se zvonařským rodem Hillerů (působícím v Brně zhruba od roku 1830 do roku 1937), rodem Hilzerů (Vídeňské Nové Město na konci 19. století) a zvonařem Zachariášem Milnerem (Brno, Olomouc kolem roku 1600), jejichž zvony se rovněž v Čechách vyskytují.

Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Wolf Hilger (15111576). Zvonař, dílnu převzal po svém otci v roce 1544. V roce 1557 se stal starostou Freibergu.
  • Sebastián Hilger (zemřel 1570). Bratr Wolfa, doktor práv.
  • Martin Hilger. Zvonař.
  • Martin Hilger ml. (zemřel kolem 1615), syn Martina. Zvonař a puškař. V roce 1602 přesídlil za Saska do Prahy, kde převzal dílnu po zvonaři Janu Krištofu Löflerovi. V roce 1603 se stal císařským zvonařem. V roce 1615 zabil ve sporu malíře Ortla a od té doby o něm nejsou zprávy (popraven?).
  • Wolf Hilger ml. Zvonař. Zvony s jeho signaturou se vyskytují až do počátku 17. století.
  • Gabriel Hilger (15801633). Zvonař.
  • Zachariáš Hilger (15811648). Zvonař, bratr a pomocník Gabriela. V signatuře na zvonu bývají často uvedeni společně.
  • Gabriel Hilger ml. Zvonař. Z roku 1657 pochází poslední dosud známý zvon od Hilgerů v Českých zemích.

Zvony rodu Hilgerů v Česku[editovat | editovat zdroj]

Rok Zvonař Obec (okres) Objekt Zdroj
1540 Wolf Hilger Teplice kostel sv. Jana Křtitele podobnost s jinými zvony
1548 Wolf Hilger Kostomlaty pod Milešovkou (Teplice) kostel sv. Vavřince signatura na zvonu
Wolf Hilger Modlany (Teplice) kostel sv. Apolináře signatura na zvonu
1557 Wolf Hilger Čermná (Ústí nad Labem) kostel sv. Mikuláše sádrový odlitek v Muzeu města Ústí nad Labem
1586 Wolf Hilger Duchcov (Teplice) kostel Zvěstování Panny Marie SOkA Teplice, fond DÚ Duchcov, pamětní kniha č. 2
1587 Wolf Hilger Hrob (Teplice) kostel sv. Barbory signatura na zvonu
Wolf Hilger Krásný Studenec (Děčín) kostel archanděla Michaela Pachl
1596 Martin Hilger Ústí nad Labem kostel Nanebevzetí Panny Marie Stumpfe
1601  ? Hilger Krásné Březno (Ústí nad Labem) kostel sv. Floriána (2 zvony) podobnost s jinými zvony
1602 Martin Hilger Praha katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Soupis památek historických a uměleckých
1604 Wolf Hilger Ústí nad Labem - Střekov kostel Nejsvětější Trojice (pův. v kostele sv. Mikuláše ve Všebořicích) podobnost s jinými zvony
1606 Wolf Hilger Holešice (Most) kostel sv. Mikuláše Rybička, s. 76
1612 Martin Hilger Chotětov (Mladá Boleslav) kostel sv. Prokopa Winter, s. 361
Martin Hilger Křešice (Litoměřice) kostel sv. Matouše Luksch, s. 63
Gabriel a Zachariáš Hilger Skorotice (Ústí nad Labem) kostel sv. Václava Medailon na západní straně korpusu (krku) zvonu
1627 Gabriel a Zachariáš Hilger Krupka (Teplice) zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie signatura na zvonu
1630 Gabriel Hilger Mikulov (Teplice) kostel sv. Mikuláše (2 zvony) Archiv Národního muzea, Eichlerova sbírka, karton č. 43 - Osek
1640 Zachariáš Hilger Osek (Teplice) klášterní věž signatura na zvonu
Zachariáš Hilger Hrob (Teplice) kostel sv. Barbory (2 zvony) Archiv Národního muzea, Eichlerova sbírka, karton č. 43 - Osek
1650 Gabriel Hilger Duchcov (Teplice) kostel Zvěstování Panny Marie (3 zvony) SOkA Teplice, fond DÚ Duchcov, pamětní kniha č. 2
1657 Gabriel Hilger Lipá (Litoměřice) zvonice u kostela sv. Bartoloměje Luksch, s. 75.

Charakteristika zvonů[editovat | editovat zdroj]

  • Koruna tvořená šesti uchy s vertikálním vystupujícím pásem, jinak nezdobená.
  • Hladký, téměř rovný příklop.
  • Kolem čepce německý nebo latinský nápis v humanistické majuskuli.
  • Zvláštní značka (zpravidla v nápisu kolem čepce) ZC.
  • Medailon s rodovým erbem na krku zvonu – medvěd ve skoku, držící v předních tlapách kružítko. Na opisu medailonu drobným písmem jméno zvonaře. Erb byl rodu udělen kolem r. 1520.
  • Rodové znaky donátorů zvonu na krku.
  • Na věnci tři linky těsně u sebe a zesílení lemu.
  • Zpravidla poměrně chudá, jednoduchá výzdoba.
  • Zvony jsou často bez signatury zvonaře, což znesnadňuje jejich určení.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHYTIL, K. Jan Krištof Löffler. IN: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění, Praha 1917, s. 37-9.
  • KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958, s. 72.
  • LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
  • MADĚRA, Ferdinand. Heraldické památky regionu Teplice. Teplice: 2001, s. 124.
  • PACHL, Josef Karel. Sbírka nápisů na zvonech. Archiv Národního muzea, karton č. 1 - 3.
  • RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
  • SCHILLING, Margarete. Glocken - Gestalt, Klang und Zier. Dresden: 1988, s. 319.
  • PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých : Metropolitní chrám svatého Víta. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online.  
  • STUMPFE, Luis. Nordbömische Gotik unter den Salhausen und Bünauern. Berlin: Triltsch & Huther, 1935.
  • WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách : 1526-1620. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 31.