Netopýr velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxNetopýr velký
alternativní popis obrázku chybí
Netopýr velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád letouni (Chiroptera)
Podřád netopýři (Microchiroptera)
Čeleď netopýrovití (Vespertilionidae)
Podčeleď praví netopýři (Vespertilioninae)
Rod Myotis
Binomické jméno
Myotis myotis
Borkhausen, 1797
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kolonie netopýra velkého

Netopýr velký (Myotis myotis) je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů obývajících Česko, který je současně také hojně rozšířen v Evropě kromě severských zemí.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hlava s tělem má 6,5–8 cm; ocas 4,8–6 cm; výška 1,2–1,6 cm; předloktí 5,5–6,8 cm; hmotnost 18–45 g, což je pro srovnání o něco větší velikost než má vlaštovka. Rozpětí křídel je až 37 cm. Z horní strany je netopýr velký převážně šedohnědý a ze spodní strany pak šedobílý. Jeho srst dosahuje jen krátkých rozměrů.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopen se přizpůsobit i soužití s člověkem, kdy vyhledává úkryt na půdách starých domů, ve sklepecch a štolách. V době letních měsíců vytváří samice s mláďaty početné kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 4000 jedinců. Zimuje v podzemních prostorách (jeskyně, štoly) jednotlivě nebo i v početných shlucích.[2].

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Netopýr velký loví za tmy, vyhledává větší hmyz, který lokalizuje pomocí ultrazvuku. Hlavní část jeho potravy představují velcí střevlíci, které sbírá z povrchu půdy a z hrabanky. Jeho oblíbenými lovišti jsou kosené louky a listnaté lesy s řídkým bylinným podrostem[3].

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření jedinců dochází dvakrát do roka v období podzimu a zimy, následuje březost, jež se pohybuje okolo 60-70 dní. Mládě se rodí většinou jedno a během 40-50 dnů je schopné letu. Samostatným se stává přibližně po dvou měsících života.

Netopýři velcí se páří na podzim a v zimě. Oplozené vajíčko však záhy ustrne ve svém vývoji a pokračuje v něm až následujícího jara. Při páření samec ovine samičku křídly a kousáním ji donutí setrvat na místě. Toto "objetí" může trvat někdy i tři hodiny a často v něm dvojice netopýrů setrvávají i poté, co celá kolonie odlétne na večerní lov. Kolem každého samce se shromáždí několik samic, někdy i deset až patnáct, které jsou přilákány pachem sekretu vylučovaným lícními žlázami. Na začátku léta je hlavním úkolem samic najít vhodné místo pro odchov mláďat. Důležité je, aby zde přes den bylo dostatečně teplo. Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži. Jeho hlavní starostí je pevně se držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině případů zpečetěn. Ve věku tří týdnů je již natolik vyspělé, že může samo létat. Porod, kojení a odchov mláděte jsou pro matku náročné. Poté co je mládě odstaveno, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět ztracenou hmotnost. Jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-21]
  2. 1947-, Anděra, Miloš,. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. vyd. Praha: Sobotáles 327 s. s. Dostupné online. ISBN 8086817083. 
  3. 1947-, Anděra, Miloš,. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. vyd. Praha: Sobotáles 327 s. s. Dostupné online. ISBN 8086817083. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]