Fürstenwalde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Fürstenwalde (rozcestník).
Fürstenwalde
Kostel ve Fürstenwalde
Kostel ve Fürstenwalde
Poloha
Souřadnice
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Fürstenwalde
Fürstenwalde
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel kolem roku 1903

Fürstenwalde je místní část města Altenberg v Sasku ve východních Krušných horách, nedaleko české hranice. Fürstenwalde bylo částí města Geising, které se k 1. 1. 2011 stalo částí města Altenberg.

Fürstenwalde na staré mapě z roku 1821

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Fürstenwalde leží asi 45 km jižně od Dresden ve východních Krušných horách (Osterzgebirge), poblíž českých hranic (Krupka). Podél hranic sousedí Fürstenwalde s obcemi Müglitz, Liebenau a Oelsen. Na české straně je to Adolfov. Asi 200 m za Leichensteinem směrem na jih sousedí s loukami z větší části zaniklé osady Mohelnice.

Pohled na obec kolem roku 1916

Vývoj počtu obyvatel ve Fürstenwalde[editovat | editovat zdroj]

  • 1547: 170
  • 1623: 200
  • 1834: 438
  • 1871: 500
  • 1890: 440
  • 1910: 472 (2)
  • 1925: 511 (2)
  • 1939: 477 (2)
  • 1946: 702 (2)
  • 1962: 540 (2)
  • 1997: 436 (1)
  • 1998: 434
  • 1999: 425
  • 2000: 418
  • 2001: 422
  • 2002: 409
  • 2003: 394
  • 2004: 385
  • 2005: 357
  • 2006: 358
  • 2007: 347

(1): od 1997: obyvatelé na počátku roku (registrace obyvatel města Geising)
(2): Obyvatelé včetně Rudolphsdorfu

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Fürstenwalde je v listinách poprvé zmínka roku 1324, kdy obec patřila do panství Lauenstein. Byli to pravděpodobně dřevorubci a uhlíři, kteří toto místo podél potoka založili. Bývalá obec se rozprostírá na délce dvou kilometrů s výškovým rozdílem v rozpětí 120 metrů. Kolem roku 1340 zde stálo přibližně 20 rolnických stavení, jedna kaple a dva mlýny. Po objevení ložisek železné rudy v Lauensteinu začal rozkvět hornictví, jemuž vděčí za vznik osada Kratzhammer, kdysi část obce Lauenstein. Železo se zpracovávalo ve starém hamru ("Hammerschänke"). Přístup do vesnice tvořila v její dolní části tzv. stará železná cesta. Po ní se vytěžené železo zpočátku dopravovalo až do Nizozemí.

Kostel ve Fürstenwalde
Erbgericht kolem roku 1903

V polovině 15. století byla z Pirny od drážďansko-teplické poštovní silnice, neboli Solné stezky, postavena odbočka, která přicházela z Breitenau přes horní část Fürstenwalde k hranici (Schwarzes Kreuz) a vedla dále do Čech. Později po ní jezdily i poštovní dostavníky, jak dokazuje poštovní milník směrem na Liebenau. Les a zemědělství s příslušnými řemesly hrály v této vesnici po staletí důležitou roli. V důsledku drsného klimatu trpěla oblast rozmary počasí a také války přinášely období pustošení, nemocí a bídy.

Potok Mohelnice, který pramení 4 km od Fürstenwalde na českém území a pak protéká idylickou místní částí Müglitz podél hranice, přinášel do svého údolí často hrůzu, když se během vydatných srážek změnil v dravý proud. Naposledy tomu bylo při záplavách v srpnu 2002. Také v roce 1927 zde velké záplavy způsobily velké škody.

Horní hostinec

Z někdejších tří hostinských sálů zůstal dnes jediný. Ten v "Hammerschänke" byl přestavěn, "Erbgericht" (v dobách NDR se plánovala přestavba na luxusní zotavovnu) byl zbourán a sál v hostinci Landgasthof byl značně zmenšen. Sál v nově postaveném spolkovém domě naproti "Hammerschänke" slouží nyní konání různých místních akcí. Je zde také bowlingová dráha.

Černý Kříž[editovat | editovat zdroj]

Černý Kříž

Leží mezi Fürstenwalde a Müglitz, přímo na hraničním přechodu staré teplické poštovní silnice, která vede z Drážďan přes Dohnu, skrz Harthu (Nasenbach, A 17) do Fürstenwalde a dále podél hradu Kyšperk přes Teplice do Prahy. Těsně u hraničního potoka při samotě Ebersdorfer Weiler stojí dřevěný kříž, obecně známý pod jménem Černý Kříž. Nachází se na Černých Loukách, jež dostaly své jméno od prohlubní hustě zarostlých stromy a naplněných vodou, které se pak proměnily v bažinaté louky. Pohraničnímu lesu se také dříve říkalo Černý les, kvůli jeho neprostupnosti a přítomnosti loupežníků. Prý se kdysi v bažinatém terénu propadl poštovní dostavník s cenným nákladem a nebyl již nikdy nalezen. Také se vypráví o loupežnících, kteří vyloupili poštovní dostavník a zavraždili všechny cestující.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Rudolphsdorf[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Rudolphsdorf

Místní část Rudolphsdorf (pojmenovaná po lauensteinském zámeckém pánovi jménem Rudolph von Bünau) byla založena nejspíš jako poplužní dvůr. Tato místní část patří odedávna k Fürstenwalde. Leží nad Fürstenwalde, přímo na české hranici. Těsně u hranice, na nehostinném místě, stojí osamocená usedlost, stará fořtovna (na místě zvaném "Haberfeldwald"). Paní, která tam bydlí („babička Schulzová“), se díky tomu již několikrát dostala do televizních šotů a novinových článků. Pravděpodobně zde již kolem roku 1400 stála jedna z prvních sklářských hutí ve východním Krušnohoří. Ve vizitační listině z roku 1539 lze nalézt zápis o příjmech fürstenwaldského faráře: „soll nachfolgen der Zins oder Dezem von Nauendorffe, die Glashütte genanth“ (Hermann Löscher, 1954). V roce 1555 se píše: „Newndorffel, zvaná skelná huť “. Huť byla již tehdy asi dávno zaniklá, protože místní obyvatelé potřebovali dřevo pro těžbu rudy.

O osadě se na počátku 19. století mluvilo jako o Ober Wiesenberg a v roce 1810 objevilo označení "Kupferstecher Bach". Dříve to bylo větší sídlo s hostincem a mnoha obyvateli. V důsledku vysídlení Sudet bylo na opačné straně hranice zbouráno mnoho domů. Na německé straně bylo zase mnoho budov strženo při stavbě přehrady na pitnou vodu Gottleuba (doba stavby: 1965–1974), protože bylo dané území zdrojovou oblastí pitné vody. Podobně dopadly osady Kleinliebenau a Oelsengrund. Obyvatelé Rudolphsdorfu byli přestěhováni do bloku domů, postavených ve Fürstenwalde. V místě zůstalo jen několik málo rodin.

Od roku 2006 zde probíhá akce nového vysazování syslů ve východních Krušných horách. Je to projekt organizace BUND Landesverband Sachsen e. V.

Vývoj počtu obyvatel Rudolphsdorfu[editovat | editovat zdroj]
  • 1547: 45 (Neu- Rudolfsdorf)
  • 1623: 50 (Neu- Rudolfsdorf)
  • 1834: 46
  • 1871: 54
  • 1890: 52
Pohled směrem na Kratzhammer

Kratzhammer[editovat | editovat zdroj]

Kratzhammer kolem roku 1966

Ve starém hamru (Pochwerk) s tavicí pecí byla zpracovávána již hrubě opracovaná rudu obsahující hornina, aby se z ní dostaly poslední zbytky. Jméno "Kratzhammer" tedy pochází od německého slova kratzen=škrábat. Později byla budova hamru používána jako řeznictví a hospoda: lennímu statku bylo uděleno právo péci, porážet dobytek, nalévat víno a čepovat pivo. Potom se z budovy stalo rekreační středisko a v časech NDR byly do sálu postaveny stroje, na kterých pracovali zde ubytovaní lesničtí učni z Mozambiku. Po převratu byly stroje demontovány, hostinský sál byl zase používán a nastěhovali se noví přesídlenci, kteří později opět odešli. Hostinec s pamětní síní George Bähra (Frauenkirche) zůstal zachován.

Významní místní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • George Bähr (* 15. března ve Fürstenwalde, † 16. března 1738 v Drážďanech) - protestantský barokní architekt, stavitel drážďanského chrámu Frauenkirche (1722). O životě a díle tohoto velkého stavitele saského baroka byla v Hammerschänke zřízena pamětní místnost a ve vesnici postaven obelisk.
  • Johann August Görenz (* 10. července 1767 Fürstenwalde/Erzgebirge † 3. února 1836 Schwerin) – knihovník, učitel, filolog, vedl klasické gymnázium Fridericianum Schwerin
  • Johann George Schmidt (Schmid) (* 1707 Fürstenwalde/Erzgebirge † 24. července 1774 Dresden) – stavitel, tesařský mistr

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

"de Hammerschänk" (Kratzhammer))

Muzea, pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní místnost George Bähra v Kratzhammeru (Hammerschänke)
  • Rezervace tetřívka
  • Přírodní rezervace "Fürstenauer Heide" - Fürstenauské vřesoviště
  • Projekt ochrany přírody horské louky východních Krušných hor
  • Nové vysazování syslů spolkem BUND Landesverband Sachsen e. V.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný dům George Bähra ve Fürstenwalde
  • Černý Kříž na hranici s Českem, na Kyšperském průsmyku
  • Vesnický kostel ve Fürstenwalde
  • Čtvrtmílový sloup (1732) na staré drážďansko-teplické poštovní silnici v Hartě
  • Kamenný kříž "Schneiderkreuz" poblíž silnice do Liebenau
  • Náhrobní kámen "Haberfeld" (blízko Rudolphsdorfu)

Sport a volný čas[editovat | editovat zdroj]

  • rybník ke koupání v dolní části obce, poblíž Kratzhammeru
  • bowlingová dráha v Kratzhammeru
  • fotbalová hřiště v Kratzhammeru a mezi horní obcí a Müglitz (leží u lesa za obcí)
  • oblíbená skála pro lezení "Grafenstein" mezi Kratzhammerem a záchytnou povodňovou nádrží Lauenstein

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

  • Masopust ve Fürstenwalde (o masopustním úterku a začátkem listopadu), organizuje Fürstenwalder Karnevalsklub e. V. (FKK e. V.) (založeno 1971)
  • Místní slavnosti ve Fürstenwalde (první víkend v červenci)
  • Hasičská slavnost
  • Slavnost slunovratu

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

  • Fürstenstein (Bavorsko)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Článek dr. Hermanna Löschera [zdroj?]
  • Německá akademie věd Berlín [vyd.] Um Altenberg, Geising und Lauenstein. Werte der deutschen Heimat svazek 7. Berlin 1964.
  • různé časopisecké články[zdroj?]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]