Uranové doly Jáchymov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uranové doly Jáchymov
Základní údaje
Právní forma národní podnik
Datum založení 7. března 1946
Adresa sídla Jáchymov, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled od tzv. „Mauthausenských schodů“, vedoucích k bývalému táboru Svornost v Jáchymově

Národní podnik Uranové doly Jáchymov byl založen v roce 1946 na základě dohody mezi vládou Sovětského svazu a Československa z listopadu roku 1945 pod názvem Jáchymovské doly, n. p.[1]

Důvod vzniku[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. listopadu 1945 byla v Praze uzavřena přísně tajná smlouva: Dohoda o rozšíření těžby rud a koncentrátů v ČSR obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky a o jejich dodávkách do SSSR.[1] Důvodem bylo, že Sovětský svaz potřeboval uran pro výrobu vlastní jaderné zbraně a ložisko v Jáchymově bylo jednak otevřené, jednak kvalitní a hlavně ve sféře vlivu SSSR.[2]

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Jáchymov byl v květnu 1945 obsazen četou československé armády a četníků. Zájem o Jáchymovské doly měla Moskva od samotného ukončení druhé světové války. Tři jednotky Rudé armády po dvaceti mužích obsadily tři jáchymovské doly a povolovaly vstup pouze na propustky, které vystavoval sovětský vojenský štáb v Karlových Varech. Dne 30. září 1945 obdržel ministr obrany od československého velitelství v Jáchymově zprávu, že 27. a 28. srpna 1945 se do dolů dostavil ruský generál Michajlov, plukovník Alexandrov a další vojenské osoby, dále že došlo k zesílení dosavadní jednotky Rudé armády a že závod navštěvují ruští odborníci. Úřad předsednictva vlády (předseda vlády Zdeněk Fierlinger) nařídil si těchto návštěv nevšímat.[3]

Ústřední správa báňských a hutních závodů jmenovala ředitelem Státního báňského ředitelství v Jáchymově ing. Jaroslava Pacáka a už o měsíc později bylo v dolech zaměstnáno 122 zaměstnanců (hlavně Němců, kteří čekali na odsun do Německa). Mnohé zásilky uranu směřovaly do SSSR. Prokop Tomek na stránkách Policie ČR uvádí: „V roce 1945 se vytěžilo pouze 919,05 kg uranové rudy, z odvalů a zásob bylo získáno dalších 29 919,25 kg. Těchto celkem 30 838,3 kg uranové rudy tvořilo první z mnoha zásilek směřujících do Sovětského svazu, ve smyslu Dohody z 23. 11. 1945.” Po odsunu německého obyvatelstva v dolech pracovali brigádníci a hlavně němečtí váleční zajatci Rudé armády, jejichž počet do roku 1947 značně stoupl a pohyboval se kolem čísla 5 000.[4]

Na základě „Dohody” z listopadu 1945 byl k 1. lednu 1946 zřízen vyhláškou ministra průmyslu č. 828/Ú.l. ze dne 7. března 1946 národní podnik „Jáchymovské doly v Jáchymově”. Ředitelem podniku byl jmenován ing. Bohuslav Hegner (ČSL), který byl 25. února 1948 nahrazen komunistou ing. Josefem Čmelákem (až do roku 1949). Ústřední ředitelství československých dolů pod ministerstvem průmyslu do řízení n. p. Jáchymovské doly z důvodu utajení nezasahovalo (výjimku měla Skupina pro zvláštní úkoly Ústředního ředitelství československých dolů). Řízení podniku měli na starosti dva vládní zmocněnci ing. Vladimír Kovář a ing. Svatopluk Rada, kteří byli současně členy Stálé československo-sovětské komise. Po únoru 1948 úž disponoval údaji o výrobě jen Politický sekretariát ÚV KSČ.[5]

V roce 1952 byly Jáchymovské doly vyjmuty z pravomoci Ministerstva průmyslu a vznikem Hlavní správy výzkumu byly podřízeny přímo předsedovi vlády ČSR. Během dalších let vznikla Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin. Tato instituce byla postavena na úroveň samostatného ministerstva a byla podřízena místopředsedovi vlády a předsedovi Státní plánovací komise. 1. dubna 1956 byl centrální inspektorát rozdělen na sedm národních podniků - Jáchymov, Mariánské Lázně, Horní Slavkov, Příbram, Trutnov, Chemická úpravna Nejdek, Stavební závody Jáchymov a od 1. července přibyl národní podnik Jaderné doly Strojovna Dvory. Jáchymovské doly prakticky zanikly přesídlením a přejmenováním na Československý uranový průmysl, generální ředitelství Příbram. Ředitelství dolů sídlilo v bývalé mincovně (později sídlo jáchymovského muzea).

Rozvoj dolů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 na Jáchymovsku fungovaly tři doly (dva těžní) na smolinec se 122 zaměstnanci. Po skončené válce byly navíc doly zastaralé a bez strojového vybavení. Proto už v roce 1946 přichází do oblasti brigádníci z těžkého průmyslu, od 1. srpna 1946 příslušníci vojenských technických praporů a k práci jsou využíváni i němečtí váleční zajatci. V roce 1947 přichází pod vedením Ing. Krivonosova sovětští poradci a sovětští horníci (Stachanovci).

Po znárodnění v roce 1948 nastal na Jáchymovsku masivní rozvoj uranového průmyslu. V oblasti byla otevřena řada nových dolů nebo byly znovu zprovozněny staré stříbrné jámy – Eliáš, Důl Abertamy, Leopold, Důl Potůčky, Klement, Nikolaj, Barbora, Eduard, Eva, Nová Eva, Adam, Albrecht, Tomáš, Zlatý kopec, Důl Rýžovny, Panoráma. v oblasti Horního Slavkova bylo otevřeno během šesti let 21 jam. Tato těžba byla pouze krátkodobá, protože zdejší ložisko bylo rychle vyčerpáno.

Nejvyššího objemu samotné těžby bylo dosaženo v roce 1955, ale nejvyšší objem hornických prací byl až v roce 1957. Po vyčerpání jednotlivých dolů byly tyto postupně zavírány a spolu s nimi byly likvidovány i koncentrační tábory pro politické a kriminální vězně. Poslední byl zrušen 1. června 1961 (Rovnost). K tomuto datu se také těžba uranu definitivně přestěhovala na Příbramsko.

Přesun na Příbramsko[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 byla z Jáchymova vyslána průzkumná skupina pod vedením Ing. geologie Zubova. Za úkol měla zhodnocení zahájení možné těžby uranu na Příbramsku. Vzhledem k nálezům značného zrudnění starých stříbrných dolů byl v roce 1949 zřízen při Jáchymovských dolech Báňský inspektorát č. 7 – Příbram. Veškerá získaná ruda ale byla odvážena do Jáchymova ke zpracování. V roce 1960 byl Inspektorát zrušen a přetransformován na Ústřední správu výzkumu a těžby radioaktivních surovin. Ten byl v roce 1961 přeměněn po uzavírce dolů na Jáchymovsku na podnik Uranové doly Příbram. Tím také došlo k zániku organizace Jáchymovské doly n.p..

Přidružené provozy[editovat | editovat zdroj]

Kromě samotné těžby uranových rud a koncentrátů měly Jáchymovské doly ve své gesci řadu přidružených závodů a provozů. Dokonce ve své správě měly i řadu osad a městeček – Vejprty, Loučnou, Boží Dar, Potůčky, Horní Blatnou, Pernink a Abertamy.

Mezi nejvýznamnější provozy patřil Šachtstroj, který zajišťoval montáž zařízení dolů, technické zásobování, výrobu a vývoj důlních zařízení. Zřízen byl v roce 1946, v roce 1948 znárodněn a přejmenován na Výstavbu Jáchymovských dolů. V roce 1958 byl přesunut do Příbrami.

Dalším byl Závod mechanizace a automatizace Ostrov. Sem spadal vývoj a výroba nových automatizovaných aparatur, přístrojů pro měření radonu a radioaktivního záření a dalších elektrotechnických výrobků.

Dne 1. února 1958 došlo k založení podniku Jáchymovské doly geologický průzkum se sídlem v Hluboši. Ten přesídlil do Příbrami v roce 1960.

V roce 1958 byla v Ostrově postavena výšková budova Projekce, kde byla soustředěna veškerá projekční a vývojová pracoviště Jáchymovských dolů.

Významnou činností byla výstavba bytů pro zaměstnance dolů a přidružených provozů. Například panelové sídliště v Ostrově bylo takto postaveno včetně infrastruktury a občanské vybavenosti. Celkem Jáchymovské doly postavily 2940 bytových jednotek a objektů občanské vybavenosti v celkové hodnotě přes 400 000 000 Kčs.

„Temná“ historie[editovat | editovat zdroj]

O odvrácené součásti Jáchymovských uranových dolů pojednávají články Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech a Tábor nucené práce. Mezi léty 19501960 došlo v dolech ke 32 tisícům pracovních úrazů. Asi 450 jich bylo smrtelných. Kolik vězňů zemřelo v táborech na následky hladu, bití v korekcích a u výslechů, zimy či kolik jich bylo zastřeleno „na útěku“ není známo. Vězni sami sebe označovali slovem „mukl“ – muž určený k likvidaci. Pracovali bez jakýchkoliv ochranných prostředků, pouze v tzv. Věži smrti dostávali ½ litru silně odstředěného mléka na den.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jáchymovské uranové doly za dobu své existence získaly celou řadu ocenění ve formě státních vyznamenání a řádů. Tyto byly uděleny i jednotlivcům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dohoda o rozšíření těžby rud a koncentrátů v ČSR obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky a o jejich dodávkách do SSSR [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-17. 
  2. JÁCHYMOV – brána Krušných hor - Těžba uranu - Dohoda o rozšíření těžby rud a koncentrátů v ČSR obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky a o jejich dodávkách do SSSR. www.palfi.cz [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 
  3. Státní ústřední archiv (dále SÚA) - Archiv ÚV KSČ (dále A ÚV KSČ), fond K. Gottwald 100/24, svazek 82, archivní jednotka 1031, s. 165 - 166, též Kaplan - Pacl: Tajný prostor Jáchymov, ACTYS 1993, str. 83 - 85.
  4. SÚA - A ÚV KSČ fond A. Zápotocký, FMZO-HTS: Těžba a vývoz uranové rudy, c. d., s. 3.
  5. TOMEK, Prokop. Československý uran 1945-1989 [online]. Policie ČR. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV ČSUP. 30 let Československého uranového průmyslu. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1975. (česky) 
  • BALOUNOVÁ, Eva. Těžba uranu na našem území po roce 1945, srovnávací studie se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace [online]. 2016. Dostupné online. 
  • TOMEK, Prokop. Československý uran 1945 - 1989. Těžba a prodej československého uranu v éře komunismu. [online]. Dostupné online.