Světové dědictví (Česko)
Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.
Tento seznam obsahuje památky na území Česka. Kompletní seznam lze nalézt na stránce Světové dědictví#Seznam.
Obsah
Hmotné dědictví[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Popis |
|---|---|---|
| Historické centrum Prahy zapsáno 1992 Ref. whc: 616 |
 |
Praha je historická metropole, jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. Pražský hrad, který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví i zámecký park v Průhonicích. |
| Historické centrum Českého Krumlova zapsáno 1992 Ref. whc: 617 |
 |
Středověké centrum města Český Krumlov, které obklopuje meandry Vltavy, tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Tento státní hrad a zámek se vyznačuje hlavně rozsáhlým areálem, je druhým největším hradním komplexem v Česku, po Pražském hradu. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie. |
| Historické centrum Telče zapsáno 1992 Ref. whc: 621 |
 |
Historické jádro města Telč patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek na nějž navazuje vnitřní město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží. |
| Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého zapsáno 1994 Ref. whc: 690 |
 |
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku u Žďáru nad Sázavou, který byl pojmenován Zelená hora. |
| Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno 1995 Ref. whc: 732 |
.jpg) |
Kutná Hora je královské město, pokladnice českých králů, těžilo se tu stříbro. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří například Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel Svatého Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily. |
| Lednicko-valtický areál zapsáno 1996 Ref. whc: 763 |
 |
Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km2 v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. Nachází se zde také Aquadukt a má připomínat torzo zavlažovacího zámeckého systému |
| Zámek se zahradami v Kroměříži zapsáno 1998 Ref. whc: 860 |
 |
Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže. |
| Vesnická památková rezervace v Holašovicích zapsáno 1998 Ref. whc: 861 |
 |
Vesnická památková rezervace v Holašovicích je středověký systém obytných budov a architektonický styl tvořený štukovým dekorem tzv. Selské baroko. V rezervaci je 23 památně chráněních usedlostí, 120 budov, studny s dřevěnou pístovou pumpou a Selský dvůr čp. 6, což je rodinné selské sídlo již od roku 1530. |
| Zámek v Litomyšli zapsáno 1999 Ref. whc: 901 |
 |
Ve městě Litomyšl byl zapsán do světového dědictví renesanční zámek a zámecký areál ze 2. poloviny 16. století. V 18. století proběhly v tomto zámku úpravy interiéru, ale jinak byla renesanční a sgrafitová výzdoba fasád a zachovalé hospodářské budovy společně se zámeckou zahradou, přiznán světově výjimečný význam. |
| Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsáno 2000 Ref. whc: 859 |
 |
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. 35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple. |
| Vila Tugendhat zapsáno 2001 Ref. whc: 1052 |
 |
Vila Tugendhat je nejznámější evropská vila Ludwiga van der Rohe. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila Tugendhat má 3 úrovně a těmi jsou hlavní podlaží, kde je vstupní, společenská, pracovní místnost a jídelna, další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, další úrovní je horní podlaží, kde je ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je zahrada, která je součástí budovy. V době války byla vila zabavena gestapem a poničena, dnes je však přístupná a v rekonstrukci. |
| Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa zapsáno 2003 zámek Třebíč zapsáno 2018[1] Ref. whc: 1078 |
 |
Třebíčská židovská čtvrť a křesťanská bazilika svatého Prokopa. Bazilika byla původně zasvěcena Panně Marii. V ní se nachází cenná krypta (asi 700 let starou) s původní výdřevou stropu. Po dobu 200 let byla bazilika využívána ke světským účelům, což způsobilo její poškození. V letech 1924–1935 nechal interiér přebudova Kamil Hilbert. V Třebíči se vyskytuje také židovská čtvrť, kde se nachází z radnice, školy, chudobince a velké synagogy (Přední a Zadní synagoga). V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století, který byl přemístěn na kopec Hrádek. Má 3000 kamenných náhrobků. Byl vybudován již roku 1631 a je tak nejstarší památkou. Součástí židovského hřbitova je obřadní síň z roku 1903, které je jediné židovské místo mimo Izrael zapsané na seznamu UNESCO. |
| Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří zapsáno 2019 společně s Německem Ref. whc: 1478 |
|
Hornická krajina Krušnohoří je výsledkem více než 800 let staré průmyslové historické kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Na české straně to jsou Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar, Rudá věž smrti, Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník a Hornická kulturní krajina Krupka. |
| Národní hřebčín Kladruby nad Labem zapsáno 2019 Ref. whc: 1589 |
.jpg)
|
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. Ustájení, Josefovský dvůr, zámek a kostel sv. Václava a Leopolda jsou postaveny v empírovém stylu, a proto hřebčín se všemi budovami tvoří jeden uzavřený celek. |
Nehmotné dědictví[editovat | editovat zdroj]
Prohlášení mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva bylo učiněno generálním ředitelem UNESCO v roce 2001 z důvodu uvědomění si, že existují i nehmatatelné kulturní památky a že je nutné pomoci místním obyvatelům s ochranou těchto děl a k zachování těch místních lidí, kteří znají tyto formy kulturního vyjádření.[2] Několik projevů nehmotného kulturního dědictví po celém světě bylo oceněno titulem „mistrovské dílo“, aby byla rozpoznána jejich nemateriální hodnota, stejně tak jako by měl být dán závazek státu k podpoře a ochraně mistrovských děl.[3] Vyhlášení dalších děl proběhlo v roce 2005.[4]
| Památka | Fotografie | Popis |
|---|---|---|
| Verbuňk zapsáno 2005 |
 |
Mužský lidový tanec ze Slovácka. Zapsán roku 2005. |
| Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsáno 2010 |
 |
Pravděpodobně ještě předkřesťanská tradice. Zapsáno roku 2010. |
| Sokolnictví zapsáno 2010 |
 |
Tradiční způsob lovu s pomocí dravých ptáků. Zapsáno roku 2010. Společně s dalšími zeměmi. |
| Jízda králů zapsáno 2011 |
 |
Lidová slavnost ze Slovácka a Hané. Zapsáno roku 2011. |
| Loutkářství zapsáno 2016 |
 |
Zapsáno roku 2016. Společně se Slovenskem.[5] |
| Modrotisk zapsáno 2018 |
 |
Textilní tiskařská technika. Zapsáno roku 2018. Společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem.[6] |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČTK. Do seznamu UNESCO se nově zařadil třebíčský zámek. TÝDEN.cz [online]. 2018-12-19 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ UNESCO ISSUES FIRST EVER PROCLAMATION OF MASTERPIECES OF THE ORAL AND INTANGIBLE HERITAGE [online]. UNESCO Press, 2001-05-18 [cit. 2009-09-05]. Dostupné online.
- ↑ UNESCO Twenty-eight masterpieces of the oral and intangible heritage of humanity proclaimed [online]. UNESCO Press, 2003-11-07 [cit. 2009-09-05]. Dostupné online.
- ↑ The Samba of Roda and the Ramlila proclaimed Masterpieces of the Oral and Intangible Heritage of Humanity [online]. UNESCO Press, 2005-11-25 [cit. 2009-09-05]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. České a slovenské loutkářství je na seznamu UNESCO. Nově patří mezi nehmotné dědictví [online]. Rozhlas.cz, 2016-12-01 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Modrotisk je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Technika dodnes zdobí kroje na Moravě. iROZHLAS [online]. [cit. 2018-11-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2.
- DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1.
- TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X.
- MAWER, Simon. Skleněný pokoj. 1.. vyd. Zlín: Zlín, 2009. 391 s. ISBN 978-80-87162-19-4.
- SEIFERTOVÁ, Lucie. Pražský hrad a jeho tajemství. Praha: Petr Prchal, 2003. 12 s. ISBN 80-239-0363-2.
- Kutná hora a okolí. 1.. vyd. Praha: Kartografie, 2002. 98 s. ISBN 80-7011-713-3.
- GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl. 1.. vyd. Praha: Argo, 2005. 366, ilustrovaná s. ISBN 80-7203-749-8.
- LENKOVÁ, Jitka. Olomouc. 1.. vyd. Praha: Regia, 2004. 207 s. ISBN 80-86367-41-X.
- BLODIG, Vojtěch. Terezín, Litoměřice. 1.. vyd. Praha: V Ráji, 2003. 71, ilustrovaná s. ISBN 80-85894-16-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam světového dědictví v České republice ve Wikimedia Commons - Památky UNESCO na Atlas česka.cz
- UNESCO památky na lidová architektura.cz
- Prezentace památek UNESCO na Liquid.cz
- Odkazy na památky UNESCA na Památky unesco.cz
- "Na seznam UNESCO přibyly české tradice: sokolnictví a masopust" Lidovky.cz
