Světové dědictví (Česko)

Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.

Tento seznam obsahuje památky na území Česka. Kompletní seznam lze nalézt na stránce Světové dědictví#Seznam.

Hmotné dědictví

Památka	Fotografie	Popis
Historické centrum Prahy zapsáno 1992 Ref. whc: 616		Praha je historická metropole, jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. Pražský hrad, který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví i zámecký park v Průhonicích.
Historické centrum Českého Krumlova zapsáno 1992 Ref. whc: 617		Středověké centrum města Český Krumlov, které obklopuje meandry Vltavy, tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Tento státní hrad a zámek se vyznačuje hlavně rozsáhlým areálem, po Pražském hradu je druhým největším hradním komplexem v Česku. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie.
Historické centrum Telče zapsáno 1992 Ref. whc: 621		Historické jádro města Telč patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží.
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého zapsáno 1994 Ref. whc: 690		Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku u Žďáru nad Sázavou, který byl pojmenován Zelená hora.
Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno 1995 Ref. whc: 732		Kutná Hora je královské město, pokladnice českých králů, těžilo se tu stříbro. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří dále například Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel svatého Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
Lednicko-valtický areál zapsáno 1996 Ref. whc: 763		Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km2 v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. Nachází se zde také akvadukt, který má připomínat torzo zavlažovacího zámeckého systému.
Zámek se zahradami v Kroměříži zapsáno 1998 Ref. whc: 860		Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže.
Vesnická památková rezervace v Holašovicích zapsáno 1998 Ref. whc: 861		Vesnická památková rezervace v Holašovicích je středověký systém obytných budov a architektonický styl tvořený štukovým dekorem, tzv. selské baroko. V rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, 120 budov, studny s dřevěnou pístovou pumpou a Selský dvůr čp. 6, což je rodinné selské sídlo již od roku 1530.
Zámek v Litomyšli zapsáno 1999 Ref. whc: 901		Ve městě Litomyšl byl zapsán do světového dědictví renesanční zámek a zámecký areál ze 2. poloviny 16. století. V 18. století proběhly v tomto zámku úpravy interiéru, ale jinak byl renesanční a sgrafitové výzdobě fasád a zachovalým hospodářským budovám společně se zámeckou zahradou přiznán světově výjimečný význam.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsáno 2000 Ref. whc: 859		Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. 35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple.
Vila Tugendhat zapsáno 2001 Ref. whc: 1052		Vila Tugendhat v Brně je nejznámější evropská vila Ludwiga van der Rohe. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila Tugendhat má tři úrovně, první je hlavní podlaží, kde je vstupní, společenská, pracovní místnost a jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, a třetí úrovní je horní podlaží, kde je ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je zahrada, která je součástí budovy. V době války byla vila zabavena gestapem a poničena, dnes je však přístupná a po rekonstrukci.
Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa zapsáno 2003 zámek Třebíč zapsáno 2018 Ref. whc: 1078		Třebíčská židovská čtvrť a křesťanská bazilika svatého Prokopa. Bazilika byla původně zasvěcena Panně Marii a nachází se v ní cenná krypta (asi 700 let stará) s původní výdřevou stropu. Po dobu 200 let byla bazilika využívána ke světským účelům, což způsobilo její poškození. V letech 1924–1935 nechal interiér přebudovat Kamil Hilbert. V Třebíči je také židovská čtvrť, kde se nachází radnice, škola, chudobinec a velké synagogy (Přední a Zadní synagoga). V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století, který byl přemístěn na kopec Hrádek. Má 3000 kamenných náhrobků. Byl vybudován již roku 1631 a je tak nejstarší památkou. Součástí židovského hřbitova je obřadní síň z roku 1903, která je jediným židovským místem mimo Izrael zapsaným na seznamu UNESCO.
Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří zapsáno 2019 společně s Německem Ref. whc: 1478		Hornická krajina Krušnohoří je výsledkem více než 800 let staré průmyslové historické kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Na české straně to jsou Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar, Rudá věž smrti, Hornická kulturní krajina vrchu Mědník a Hornická kulturní krajina Krupka.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem zapsáno 2019 Ref. whc: 1589		Národní hřebčín Kladruby nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. Ustájení, Josefovský dvůr, zámek a kostel sv. Václava a Leopolda jsou postaveny v empírovém stylu, a proto hřebčín se všemi budovami tvoří jeden uzavřený celek.
Slavná lázeňská města Evropy zapsáno 2021 společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií Ref. whc: 1613		Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18. století do třicátých let 20. století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a léčebných procedur v interiéru i exteriéru s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě lázeňských měst a jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a vývoj v medicíně, vědě a balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině. V Česku jsou to města Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Dále to jsou města Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a Bath v Anglii.
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy zapsáno 2007 Jizerskohorské bučiny zapsáno 2021 Ref. whc: 1133		Rozšíření o další přírodní rezervace v deseti zemích. Zachovalé bučiny v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z několika izolovaných útočišť v Alpách, Karpatech, Dinárských horách, Středomoří a Pyrenejích. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a procesů v čistých i smíšených porostech buku evropského v odlišných prostředích.

Nehmotné dědictví

Prohlášení mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva bylo učiněno generálním ředitelem UNESCO v roce 2001 z důvodu uvědomění si, že existují i nehmatatelné kulturní památky a že je nutné pomoci místním obyvatelům s ochranou těchto děl a k zachování těch místních lidí, kteří znají tyto formy kulturního vyjádření. Několik projevů nehmotného kulturního dědictví po celém světě bylo oceněno titulem „mistrovské dílo“, aby byla rozpoznána jejich nemateriální hodnota, stejně tak jako by měl být dán závazek státu k podpoře a ochraně mistrovských děl. Vyhlášení dalších děl proběhlo v roce 2005.

Památka	Fotografie	Popis
Verbuňk zapsáno 2005		Mužský lidový tanec ze Slovácka. Zapsán roku 2005.
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsáno 2010		Pravděpodobně ještě předkřesťanská tradice. Zapsáno roku 2010.
Sokolnictví zapsáno 2010		Tradiční způsob lovu s pomocí dravých ptáků. Zapsáno roku 2010. Společně s dalšími zeměmi.
Jízda králů zapsáno 2011		Lidová slavnost ze Slovácka a Hané. Zapsáno roku 2011.
Loutkářství zapsáno 2016		Zapsáno roku 2016. Společně se Slovenskem.
Modrotisk zapsáno 2018		Textilní tiskařská technika. Zapsáno roku 2018. Společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem.
Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel zapsáno 2020		Tradiční krkonošská výroba vánočních ozdob. Zapsáno roku 2020.
Vorařství zapsáno 2022		Způsob dopravování dřeva plavením po vodním toku. Zapsáno roku 2022. Společně s Polskem, Lotyšskem, Německem, Rakouskem a Španělskem.

Odkazy

Literatura

• KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2. 
• DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1. 
• TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X. 
• MAWER, Simon. Skleněný pokoj. 1.. vyd. Zlín: Zlín, 2009. 391 s. ISBN 978-80-87162-19-4. 
• SEIFERTOVÁ, Lucie. Pražský hrad a jeho tajemství. Praha: Petr Prchal, 2003. 12 s. ISBN 80-239-0363-2. 
• Kutná hora a okolí. 1.. vyd. Praha: Kartografie, 2002. 98 s. ISBN 80-7011-713-3. 
• GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl. 1.. vyd. Praha: Argo, 2005. 366, ilustrovaná s. ISBN 80-7203-749-8. 
• LENKOVÁ, Jitka. Olomouc. 1.. vyd. Praha: Regia, 2004. 207 s. ISBN 80-86367-41-X. 
• BLODIG, Vojtěch. Terezín, Litoměřice. 1.. vyd. Praha: V Ráji, 2003. 71, ilustrovaná s. ISBN 80-85894-16-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam světového dědictví v Česku na Wikimedia Commons
• Památky UNESCO na Atlas česka.cz
• UNESCO památky Archivováno 10. 2. 2010 na Wayback Machine. na lidová architektura.cz
• Prezentace památek UNESCO na Liquid.cz
• Odkazy na památky UNESCA na Památky unesco.cz
• "Na seznam UNESCO přibyly české tradice: sokolnictví a masopust" Lidovky.cz