Hlohovec (okres Břeclav)
| Hlohovec | |
|---|---|
 Hraniční zámek | |
 _vlajka.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava (do roku 1920 Dolní Rakousy) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′26″ s. š., 16°45′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 336 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,96 km²[2] |
| Katastrální území | Hlohovec |
| Nadmořská výška | 174 m n. m. |
| PSČ | 691 43 |
| Počet domů | 517 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 75 Hlohovec 691 43 Hlohovec u Břeclavě obec@hlohovec.cz |
| Starosta | Jaroslav Hajda |
| Oficiální web | www |
  Hlohovec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584452 |
| Kód části obce | 39438 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlohovec (v místním nářečí Lohovec, německy Bischofswarth[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka. Nachází se mezi Valticemi a Lednicí, v prostoru Lednicko-valtického areálu. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
V katastru obce se nachází i část soustavy lednických rybníků, konkrétně rybníků Nesyt, Hlohoveckého a Prostředního, která je národní přírodní rezervací. Jihovýchodní část katastru obce zasahuje do umělého lesního komplexu Boří les. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Šulaperk, Děliče, Stará hora).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již ve 13. století,[5] kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na hranici Dolních Rakous s Moravou. V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla.
K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté.[5] Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu. V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach.[5]
Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav. Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 byla obec, tvořící jazykový ostrůvek slovanského osídlení mezi převážně německým okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského zemského okresu (Landkreis Nikolsburg).[5] Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti.[5] Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku).[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 753 | 871 | 981 | 1 005 | 1 219 | 1 313 | 1 425 | 1 307 | 1 399 | 1 287 | 1 345 | 1 347 | 1 340 | 1 288 | 1 290 |
| Počet domů | 157 | 169 | 178 | 200 | 232 | 252 | 320 | 352 | 367 | 373 | 405 | 461 | 465 | 492 | 517 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Starostové
[editovat | editovat zdroj]Starostové po roce 1990:
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- klasicistní kostel sv. Bartoloměje byl postaven v letech 1832–1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po rozšíření v letech 1908–1909 byl změněn i jeho patron, jímž se stal sv. Bartoloměj.
- Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici, resp. podle dřívější zemské hranice na část patřící původně Dolním Rakousům a část patřící Moravě. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.
Památkově chráněné jsou i
- Boží muka u silnice do Valtic
- Socha sv. Floriána na návsi
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela.[5] První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna).[5] Tradiční bývá také Krojový ples (leden – únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září – říjen) a koncem roku na svátek sv. Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Náves
Kostel sv. Bartoloměje
Socha svatého Floriána
Obecní úřad
,_náves_(2).jpg)
_-_kostel_svatého_Bartoloměje_obr01.jpg)
,_svatý_Florián.jpg)
,_OÚ.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 260.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 www.hlohovec cz. hlohovec.cz [online]. [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-17.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hlohovec [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlohovec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hlohovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
