Hlohovec (okres Břeclav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlohovec
Hraniční zámek
Znak obce HlohovecVlajka obce Hlohovec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0644 584452
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Břeclav
Historická země Morava (do roku 1920 Dolní Rakousko)
Katastrální území Hlohovec
Katastrální výměra 8,95 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 309 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 174 m n. m.
PSČ 691 43
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hlavní 75
Hlohovec
69143 Hlohovec u Břeclavě
Starosta RNDr Marie Michalicová
Oficiální web: hlohovec.cz
Email: obec@hlohovec.cz
Hlohovec
Hlohovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlohovec (německy Bischofswarth[2]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Nachází se mezi Valticemi a Lednicí, v oblasti Lednicko-valtického areálu. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

V katastru obce se nachází i část soustavy lednických rybníků, konkrétně rybníků Nesyt, Hlohoveckého a Prostředního, která je národní přírodní rezervací. Jihovýchodní část katastru obce zasahuje do umělého lesního komplexu Boří les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13. století,[3] kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na hranici Dolních Rakous s Moravou. V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla.

K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté.[3] Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu. V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 18321835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 18551868 pak přináležela k Valticím a v období 18681920 pod Valtice a Mistelbach.[3]

Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav. Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 byla obec, tvořící jazyk slovanského osídlení mezi převahou německým okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského zemského okresu.[3] Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti.[3] Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku).[3]

9. ledna 2003 byly obci Hlohovec Poslaneckou sněmovnou uděleny znak a prapor.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela.[3] První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna).[3] Tradiční bývá také Krojový ples (leden - únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září - říjen) a koncem roku na svátek Sv Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 je starostkou Marie Michalicová (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce opět zvolena. [4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • klasicistní kostel svatého Bartoloměje byl postaven v letech 1832–1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po rozšíření v letech 1908–1909 byl změněn i jeho patron, jímž se stal svatý Bartoloměj.
  • Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 18261827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici, resp. podle dřívější zemské hranice na část patřící původně Dolním Rakousům a část patřící Moravě. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.

Památkově chráněné jsou i

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 260. 
  3. a b c d e f g h www.hlohovec cz
  4. SPĚVÁK, Přemysl. Uvolněné otěže ve dvou obcích převzaly ženy. Starostky většinou obhájily. Břeclavský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]