Klentnice
| Klentnice | |
|---|---|
 Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0644 584541 |
| Pověřená obec | Mikulov |
| Obec s rozšířenou působností | Mikulov (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°50′41″ s. š., 16°38′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 488 (2022)[1] |
| Rozloha | 7,69 km² |
| Katastrální území | Klentnice |
| Nadmořská výška | 334 m n. m. |
| PSČ | 692 01 |
| Počet domů | 189 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Klentnice 24 692 01 Mikulov ou@klentnice.cz |
| Starosta | Vladimír Slačík |
| Oficiální web: www | |
  Klentnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584541 |
| Kód části obce | 66141 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz[3]) se nachází cca 4 km severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 488[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Písemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.[4]
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz). V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí Mikulova.[5]
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Sčítání lidu[6] | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
| Rok | Němci | Češi | jiné | |
| 1793 | 405 | - | - | - |
| 1836 | 437 | - | - | - |
| 1869 | 434 | - | - | - |
| 1880 | 494 | 494 | 0 | 0 |
| 1890 | 446 | 436 | 8 | 2 |
| 1900 | 525 | 523 | 2 | 0 |
| 1910 | 609 | 607 | 2 | 0 |
| 1921 | 630 | 615 | 2 | 13 |
| 1930 | 556 | 552 | 0 | 4 |
Podle posledního sčítání lidu bylo v obci Klentnice registrováno 155 adres a 167 domácností, počet obyvatel 555. Z celkového počtu obyvatel bylo žen 328 a mužů 227 (pod 15 let dívek 25 a chlapců 37).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jiří – barokně klasicistní stavba od Jana Karla Hromádka z let 1783–1785 s vnitřní výzdobou sochaře Ondřeje Schweigla a malíře Josefa Winterhaldera.
- zřícenina hradu Sirotčí hrádek na vápencovém bradle nad obcí
- bývalá fara vedle kostela, nyní kavárna
- sochy svatého Leonarda, Floriána, Jana Nepomuckého
Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]
- Národní přírodní rezervace Růžový vrch.
- Přírodní památka Kočičí skála
- Přírodní památka Kočičí kámen
- památná lípa v centru obce
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
centrum, pohled ze Stolové hory
-
kostel svatého Jiří
-
obecní úřad
-
bývalá fara
-
Café Fara
-
Klentnická lípa,
památný strom -
zřícenina Sirotčí hrádek
-
hřiště, hasičské závody 2014
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 395.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 395.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klentnice na Wikimedia Commons - Klentnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
