Křepice (okres Břeclav)
| Křepice | |
|---|---|
 Křepice od vrchu Čertoraj | |
.svg) .svg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hustopeče |
| Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′0″ s. š., 16°43′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 334 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,72 km²[2] |
| Katastrální území | Křepice u Hustopečí |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| PSČ | 691 65 |
| Počet domů | 408 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křepice 25 691 65 Křepice u Hustopečí obec@krepice.cz |
| Starostka | Božena Rozkydalová (STAN) |
| Oficiální web | www |
  Křepice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584592 |
| Kód části obce | 75949 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křepice (německy Krepitz[4]) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Sousedí s dálnicí D2. Obec Křepice leží v mírně zvlněné krajině na rozhraní úvalu řeky Svratky a východního okraje pahorkatiny Ždánického lesa. Rozloha katastrálního území je 672 hektarů. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Křěpici. Jeho základem snad bylo praslovanské krępa – "suchá vyvýšenina nad močálem" a obyvatelské jméno by pak označovalo lidi bydlící na takovém místě. Nebo též mohlo být základem osobní jméno Křěpa (odvozené od obecného křěpý – "silný") a pak by obyvatelské jméno znamenalo "Křěpovi lidé". Vývoj jména v písemných pramenech: Crzepicz (1351), Crepicz (1365), Krepicz (1622), Krepitz (1673, 1718, 1720, 1751), Krepitz a Křepice (1846, 1872).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 pod názvem Crepicz, kdy se připomínají bratři Kuneš a Vrš z Křepic. Potom se objevuje několik dalších jmen z řad méně významné nižší šlechty, která držela zboží v Křepicích. Před rokem 1498 koupil zboží Vilém z Pernštejna, který později koupil Židlochovické panství, k němuž byly Křepice připojeny a zůstaly jeho součásti do roku 1848.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Proti kostelu stojí škola postavená v roce 1910, protože původní z roku 1740 už nepostačovala. Vesnice byla převážně zemědělská, ale dnes většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst, zejména pak do Brna. Občanská vybavenost je na dobré úrovni, je zde obecní úřad, škola, mateřská škola, zdravotní středisko, knihovna, pošta, několik obchodů a restaurací, v obci je kanalizace, plynofikace, vodovod apod. Několik malých provozoven místních řemeslníků poskytuje služby. Aktivně zde působí řada spolků, hasiči, jednota sokolů, zahrádkáři, myslivci, holubáři, skautský oddíl, chovatelé drobného zvířectva či kynologický klub, jehož člen získal již dva tituly mistra světa. Občanské organizace se velkou mírou podílejí na kulturním a sportovním dění v obci. Různé akce se odehrávají v kulturním sále nebo ve sportovním areálu, kde jsou travnaté hřiště a hřiště s umělým povrchem pro tenis, košíkovou, házenou apod. V jihovýchodní části obce se nachází tzv. údolí kapliček. K jedné z nich, ke kapli svatého Cyrila a Metoděje, konají věřící každoročně pouť. Každoročně se v obci konají krojované Bartolomějské hody.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 274 domech 1 186 obyvatel. 1179 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 5 k německé. Žilo zde 1149 římských katolíků, 35 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[6]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 818 | 841 | 883 | 1 007 | 1 073 | 1 134 | 1 186 | 1 128 | 1 232 | 1 208 | 1 208 | 1 211 | 1 226 | 1 273 | 1 257 |
| Počet domů | 194 | 201 | 207 | 211 | 217 | 227 | 274 | 285 | 287 | 291 | 314 | 370 | 363 | 385 | 408 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Bartoloměje
[editovat | editovat zdroj]Kulturní památkou obce je kostel svatého Bartoloměje v pozdně barokním slohu, dostavěný v roce 1791. Má tři oltáře, v pozadí hlavního oltáře je kalvárie. Na kostel byl použit i materiál ze starého kostela, který byl zbořen. Byly přeneseny také tři zvony, velký ozdobený perštejnským znakem, z roku 1522, střední z roku 1490, a malý (umíráček) z roku 1738.
Další pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Poutní areál U Svaté s pramenem a s Křížovou cestou z roku 2002
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- nedokončený památník Bratislavsko-brněnské operace na vrchu Čertoraj východně od obce
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
kostel a škola
hlavní ulice
poutní areál U Svaté
základní škola
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 461.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L; Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek I; II. Praha: Academia, 1970; 1980. S. 461–462 (díl I); 870 (díl II).
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 51.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Křepice [online]. 1998-12-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křepice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Křepice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
