Drnholec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městysi na Břeclavsku. O zaniklé vsi na Novojičínsku pojednává článek Drnholec (Kopřivnice).
Drnholec
náměstí Svobody od západu
náměstí Svobody od západu
Znak městyse DrnholecVlajka městyse Drnholec
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0644 584444
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Mikulov
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 819 (2020)[1]
Rozloha 35,18 km²
Katastrální území Drnholec
Nadmořská výška 171–240 m n. m.
PSČ 691 83
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa úřadu městyse Kostelní 368
69183 Drnholec
drnholec@mikulovsko.cz
Starosta Jan Ivičič
Oficiální web: www.drnholec.eu
Drnholec
Drnholec
Další údaje
Kód části obce 32522
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnholec (německy Dürnholz[2]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti a vede tudy 285 km dlouhá Moravská vinná stezka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1575: Jörg Ladnbauer
  • 1579: Wentzl Artmann
  • 1690: Johannes Feldtgibl
  • 1724: Matthias Schwanzer
  • 1750: Michl Beutler
  • 1848: Jakob Handl
  • 1866 (–1869): Johann Matzka
  • 1901–1923: Johann Gerischer
  • 1924–1938: Anton Sogl
  • 1938–1945: Josef Krebs
  • 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
  • 1945–1947: František Cibulka
  • 1947–1949: Josef Kralik
  • 1949–1959: Stanislav Šeda
  • 1959–1964: Stanislav Brychta
  • 1964–1968: Josef Hájek
  • 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
  • 1971–1976: Viktor Šedivý senior
  • 1976–1981: Viktor Šedivý junior
  • 1981–1990: Karel Šebesta
  • 1990–1994: Stanislav Kulhavý
  • 1994–2009: Josef Čápek
  • od dubna 2009: Jan Ivičič

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drnholci.

Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.

Bývalá radnice
  • Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
  • Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
  • Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
  • Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
  • Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
  • Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244. 
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]