Drnholec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městysi na Břeclavsku. O zaniklé vsi na Novojičínsku pojednává článek Lubina (Kopřivnice).
Drnholec

náměstí Svobody od západu
Znak obce DrnholecVlajka obce Drnholec
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0644 584444
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mikulov
Historická země Morava
Katastrální území Drnholec
Katastrální výměra 35,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 747 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 171–240 m n. m.
PSČ 691 83
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse Kostelní 368
69183 Drnholec
Starosta Jan Ivičič
Oficiální web: www.drnholec.eu
Email: drnholec@mikulovsko.cz
Drnholec
Red pog.svg
Drnholec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnholec (německy Dürnholz)[2] je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1700 obyvatel.

Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti a vede tudy 285 km dlouhá Moravská vinná stezka.

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1575: Jörg Ladnbauer
  • 1579: Wentzl Artmann
  • 1690: Johannes Feldtgibl
  • 1724: Matthias Schwanzer
  • 1750: Michl Beutler
  • 1848: Jakob Handl
  • 1866 (-1869): Johann Matzka
  • 1901-1923: Johann Gerischer
  • 1924-1938: Anton Sogl
  • 1938-1945: Josef Krebs
  • 1945-1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
  • 1945-1947: František Cibulka
  • 1947-1949: Josef Kralik
  • 1949-1959: Stanislav Šeda
  • 1959-1964: Stanislav Brychta
  • 1964-1968: Josef Hájek
  • 1968-1971: MVDr. Miloš Svoboda
  • 1971-1976: Viktor Šedivý senior
  • 1976-1981: Viktor Šedivý junior
  • 1981-1990: Karel Šebesta
  • 1990-1994: Stanislav Kulhavý
  • 1994-(2009): Josef Čápek
  • od dubna 2009: Jan Ivičič

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Německý název obce Dürnholz.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drnholci.

Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.

Bývalá radnice
  • Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
  • Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
  • Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody - Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
  • Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
  • Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z druhé čtvrtiny 18. století.
  • Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]