Boleradice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boleradice
Boleradice

Boleradice

znak obce Boleradicevlajka obce Boleradiceznakvlajka

status: městys
LAU 2 (obec): CZ0644 584321
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Hustopeče
pověřená obec: Klobouky u Brna
historická země: Morava
katastrální území: Boleradice
katastrální výměra: 12,11 km²
počet obyvatel: 895 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 205 m n. m.
PSČ: 691 12
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: Boleradice 401
69112 Boleradice
starosta / starostka: Bohuslav Barek
Oficiální web: http://www.boleradice.cz
E-mail: obec@boleradice.cz

Boleradice
Red pog.png
Boleradice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Boleradice (německy Polehraditz) jsou městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 6 km severovýchodně od Hustopečí na potoku Haraska. Žije zde téměř 900 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Boleradicih (1131), de Boleradiz (1235), de Bolehradicz (1255), de Poleradiz (1271), de Polehradicz (1289), de Polerdiz (1298), de Polheradicz (1365), Boleradicz (1373), Pellertitz (1674), Pollehraditz (1718), Polehraditz, Polehradice a Boleradice (1846),[2] Polehradice (1869-1881), Polehradice t. Boleradice (1890-1910)[3] až k podobě Boleradice v roce 1924. Místní jméno vzniklo z osobního jména Bolerad, k němuž byla připojena přípona -ice a znamenalo ves lidí Boleradových. K variantě Bolehradice byla nářečně přidávaná hláska h. Německá varianta kolísala mezi znělou a neznělou variantou P/Bolehradice. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Boleradic.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologický průzkum v roce 1942 objevil v katastru obce staroslovanské pohřebiště z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci se nachází v soupisu majetku olomouckého biskupství z roku 1141, v němž je uvedeno, že v Boleradicích patřilo 5 lánů polí břeclavskému hradskému kostelu. Na listině z roku 1235 je pak uveden Lev z Boleradice, v roce 1310 je zmiňován Ota z Boleradic. První písemná zmínka o bolaradickém hradu pak pochází z roku 1373, někdy mezi lety 1531 až 1535 byl však opuštěn.[4]

Po pánech z Boleradic vlastnili vesnici páni z Kunštátu, kteří ji roku 1530 prodali pánům z Víckova. Již předtím, v roce 1512 byly Boleradice povýšeny na městečko, což o čtvrt století později stvrdil Ferdinand I. udělením práva tržního. V roce 1535 byla povolena stavba zdejší radnice, v roce 1607 zřízena škola, v roce 1620 byla udělena pečeť. Také bylo uděleno horenské právo s možností výsadby vinic, vznikly rybníky a mlýny.[4]

V roce 1622 byl však Janu Adamovi z Víckova konfiskován majetek za jeho protihabsburský odboj a městys získali brněnští jezuité. Po zrušení jejich řádu v roce 1773 přešla do držení náboženského fondu. V důsledku třicetileté války poklesl počet obyvatel z 650 na pouhých 200 a počet obydlených domů ze 120 na 33, z čehož se obec dlouho vzpamatovávala. V roce 1750 došlo k poddanskému vzbouření, roku 1831 ubylo 51 osob z důvodu cholery, až při sčítání roku 1870 dosáhl počet obyvatel k necelé tisícovce.[4]

V druhé polovině 19. století obec patřila k hustopečskému hejtmanství a ke klobouckému soudnímu okresu. Začaly vznikat spolky jako čtenářský Hrad Polehradský, pěvecká Cyrilská jednota, potravní Blahobyt, hasičský spolek, veřejná knihovna. V roce 1897 bylo sehráno první ochotnické divadelní představení. Na počátku 20. století přibyly pobočky Omladiny, Národní jednoty, Sokola, Orla, včelařského spolku… Za První republiky vznikla četnická stanice, hasičská zbrojnice, Lidový dům, sportovní klub vybudoval fotbalové hřiště, hrála se divadelní představení a pořádaly plesy.[4]

Po osvobození obce z německé okupace 16. dubna 1945 následovalo zřízení střední školy, zdravotního střediska, dětského útulku či oprava kostela. Od 50. let však rozvoj obce stagnoval, což se začalo obracet až od 70. let. V akci Z vznikla nová budova pohostinství, bylo vystavěno kino a víceúčelový společenský sál či nákupní středisko, rozšířena a modernizována škola.[4]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1376 obyvatel. 1375 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1363 římských katolíků, 3 evangelíci, 1 příslušník Církve československé husitské a 2 židé.[6]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8][9]

Místní části 1896 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1920 1961 1970 1980 1991 2001 2013
Počet obyvatel část Boleradice 1026 1084 1142 1254 1398 1386 1376 1045 1093 995 860 784 855 895
Počet domů část Boleradice 243 261 267 288 297 312 345 344 318 303 284 333 355

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Břeclav#Boleradice.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-12-16]. S. 90. Dostupné online.  
  2. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 91.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 47.  
  4. a b c d e Boleradice: slovem a obrazem. 1. vyd. Brno : Pro městys Boleradice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2011. 102 s. ISBN 978-80-87332-32-0. S. 7-9.  
  5. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 50.  
  7. Boleradice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.  
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-220-2394-2. Heslo Boleradice, s. 489.  
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-220-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]