Kriminalistika

Kriminalistika objasňuje zákonitosti vzniku, shromažďování a využívání stop a soudních důkazů. V českém pojetí vychází zejména z trestního práva a vypracovává metody, postupy, prostředky a operace k úspěšnému odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti.

Za počátek vzniku „vědecké“ kriminalistiky se obecně považuje konec 19. století, kdy dochází k velkému rozvoji věd sloužící k identifikaci osob – daktyloskopie, bertillonáž a další.

Kriminalistika zahrnuje tyto části:

• úvod do kriminalistiky (historie, problematika stop, identifikace),
• kriminalistická technika (jednotlivé obory jako např. mechanoskopie, daktyloskopie, kriminalistická chemie, kriminalistická biologie),
• kriminalistická taktika (např. výslech, rekognice, rekonstrukce) a
• metodika vyšetřování trestných činů (např. metodika vyšetřování vražd, loupeží, krádeží).

V západním pojetí (termíny Criminalistics nebo Forensic Science) vychází z technických a přírodních věd a zahrnuje v podstatě jen úvod a techniku.

Populárně naučná literatura a pořady

Literatura

• J. Thorwald: Století detektivů
• B. Innes: Dobrodružství kriminalistiky – Stopy zločinu

Televize

Dějiny velkých kriminalistických objevů jsou sledovány v úspěšném českoněmeckém seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Podobně úspěšný je i seriál Forenzní detektivové, soustřeďující se ovšem na současnost.

Významné osobnosti z dějin kriminalistiky

• Eugène-François Vidocq
• Alphonse Bertillon
• Josef Vaňásek

Související články

• kriminalista
• kriminalita
• kriminologie
• právo
• soud

Externí odkazy

• Stránky věnované kriminalistice
• Největší kriminální případy historie – Informační server o Policii Čr a Městské policii
• Kriminalistika – Zajímavé kriminální případy historie – Muzeum zločinu