Kriminalistika
Kriminalistika objasňuje zákonitosti vzniku, shromažďování a využívání stop a soudních důkazů. V českém pojetí vychází zejména z trestního práva a vypracovává metody, postupy, prostředky a operace k úspěšnému odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti.
Za počátek vzniku „vědecké“ kriminalistiky se obecně považuje konec 19. století, kdy dochází k velkému rozvoji věd sloužící k identifikaci osob – daktyloskopie, bertillonáž a další.
Kriminalistika zahrnuje tyto části:
- úvod do kriminalistiky (historie, problematika stop, identifikace),
- kriminalistická technika (jednotlivé obory jako např. mechanoskopie, daktyloskopie, kriminalistická chemie, kriminalistická biologie),
- kriminalistická taktika (např. výslech, rekognice, rekonstrukce) a
- metodika vyšetřování trestných činů (např. metodika vyšetřování vražd, loupeží, krádeží).
V západním pojetí (termíny Criminalistics nebo Forensic Science) vychází z technických a přírodních věd a zahrnuje v podstatě jen úvod a techniku.
Populárně naučná literatura a pořady[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- J. Thorwald: Století detektivů
- B. Innes: Dobrodružství kriminalistiky – Stopy zločinu
Televize[editovat | editovat zdroj]
Dějiny velkých kriminalistických objevů jsou sledovány v úspěšném českoněmeckém seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Podobně úspěšný je i seriál Forenzní detektivové, soustřeďující se ovšem na současnost.
