Richard Ramirez

Richard Ramirez
	Policejní fotografie Ramireze z 12. prosince 1984 po zatčení za krádež auta
Základní údaje
Rodné jméno	Ricardo Leyva Muñoz Ramirez
Alias	Noční stopař; Vrah z noci; Údolní narušitel
Narození	29. února 1960; El Paso, Texas, USA
Úmrtí	7. června 2013; Greenbrae, Kalifornie, USA
Způsob dopadení	Otisk prstu, svědectví obětí
Obvinění	Vražda prvního stupně (12 případů); Vražda druhého stupně; Pokus o vraždu (5 případů); Znásilnění (11 případů); Vloupání prvního stupně (14 případů);
Rozsudek	Trest smrti
Zatčení	31. srpna 1985
Vězení	San Quentin State Prison
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ricardo Leyva Muñoz Ramirez (29. února 1960 – 7. června 2013), známý jako Richard Ramirez, byl americký sériový vrah, sexuální delikvent a lupič, jehož vražedná série se odehrála v oblasti Velké Los Angeles a zálivu San Francisca ve státě Kalifornie. Od dubna 1984 do srpna 1985 zavraždil Ramirez nejméně patnáct lidí při různých vloupáních. Protože jeho zločiny se odehrávaly zpravidla za tmy, byl přezdíván Noční stopař (Night Stalker), Vrah z noci (Walk-In Killer) a Údolní narušitel (Valley Intruder). V roce 1989 byl odsouzen k trestu smrti a zemřel ve výkonu trestu v roce 2013.

Ramirezovy zločiny byly silně ovlivněny problémovým dětstvím. Byl opakovaně fyzicky týrán otcem, v důsledku čehož utrpěl poškození mozku, a již od deseti let začal zneužívat drogy. V raném a středním dospívání se začal zajímat o temné stránky existence pod vlivem svého staršího bratrance, veterána z vietnamské války trpícího schizofrenií a PTSD, který se mu otevřeně chlubal válečnými zločiny, které spáchal, a když bylo Ramirezovi 15 let, zabil před ním svou manželku. Ramirez se od něj naučil vojenské dovednosti, které později využil při svém vraždění. Vypěstoval si silný zájem o satanismus a okultismus. Ve věku 22 let se přestěhoval z Texasu do Kalifornie a pravidelně užíval kokain. Vloupání páchal, aby si financoval závislost, a mnohá z nich byla provázena vraždami, pokusy o vraždu, znásilněními a napadáním.

Mládí

Ricardo Leyva Muñoz Ramirez se narodil v El Pasu v Texasu 29. února 1960 mexickým imigrantům Mercedes Muñoz a Juliánovi Tapii Ramirezovi jako nejmladší z jejich pěti dětí. Otec, dělník na železnici, byl násilnický alkoholik náchylný k záchvatům vzteku, které často ústily ve fyzické násilí vůči členům domácnosti. Ramirez byl vychováván jako katolík. Ve věku deseti let začal kouřit marihuanu a pít alkohol.

Psychiatr Michael Stone popisuje Ramirezaa jako „vyrobeného" psychopata na rozdíl od „vrozeného". Tvrdí, že Ramirezova schizoidní porucha osobnosti přispěla k jeho lhostejnosti k utrpení obětí a k jeho neléčitelnosti. Stone uvedl, že Ramirez byl před šestým rokem věku několikrát omráčen a málem zemřel, v důsledku čehož „později vyvinul epilepsii temporálního laloku, agresivitu a hypersexualitu".

Ve věku 12 let si ho vzal pod křídla jeho starší bratranec Miguel „Mike" Valles, voják americké armády, který se za své služby ve vietnamské válce sám stal sériovým vrahem a násilníkem. Valles se často chvástal hrůznými válečnými zločiny ve Vietnamu a sdílel s Ramirezem fotografie z polaroidu zobrazující vietnamské ženy, které znásilnil, zavraždil a rozčtvrtil nebo sťal. Ramirez později ve vězení uvedl, že ho obrázky a příběhy Vallese fascinovaly, nikoli odpuzovaly. Valles Ramirezovi předal část svých vojenských dovedností, včetně taktiky plíživosti a zabíjení. V té době začal Ramirez unikat před otcovým násilím spáváním na místním hřbitově. Otec ho jako trest někdy přivazoval přes noc ke kříži na hřbitově.

Krátce poté, co Ramirezovi v roce 1974 bylo 14 let, začal pravidelně užívat LSD. On a Valles obnovili přátelství sdílením drog a alkoholu. V tomto období si Ramirez začal pěstovat zájem o satanismus a okultismus. Jako teenager Ramirez pravidelně lovil kojoty, králíky a ptáky s otcovou puškou ráže .22 v poušti u El Pasa v noci, přičemž je následně rozpitval a jejich vnitřnosti krmil rodinnému psovi. Ještě za školy si vzal práci v místním hotelu Holiday Inn a využíval univerzálního klíče ke krádežím od spících hostů. Ramirezovo zaměstnání skončilo náhle poté, co se pokusil znásilnit ženu na jejím hotelovém pokoji a byl při činu přistižen manželem oběti.

Ve věku 15 let byl Ramirez přítomen 4. května 1975, když Valles zastřelil svou druhou manželku Jesse do obličeje z pistole při domácí hádce. Stejně jako grafické fotografie a příběhy o bratranových válečných zločinech ve Vietnamu, i sledování vraždy Ramirezaa dle jeho pozdějšího vyjádření netraumatizovalo, ale fascinovalo. Po střelbě se Ramirez stal zamlklým a uzavřeným a stále více páchal krádeže a bral drogy. Valles byl shledán nevinným z vraždy Jesse z důvodu nepříčetnosti, přičemž střelba byla přičítána posttraumatické stresové poruše z vojenské služby. Ramirez opustil školu v devátém ročníku, krátce před koncem školního roku 1977.

V roce 1982, ve věku 22 let, se Ramirez trvale přestěhoval do Kalifornie. Přibližně v té době začal užívat kokain, který se rychle stal jeho hlavní drogou, a páchal krádeže a vloupání, aby si financoval závislost. Žil kočovným životem mezi San Franciscom a okresem Los Angeles.

Zločiny

Vražda Mei Leungové (1984)

Dne 10. dubna 1984 zavraždil Ramirez Mei Leungovou, devítiletou dívku, ve sklepě jejího bytového domu ve čtvrti Tenderloin v San Franciscu. Leungová šla se svým osmiletým bratrem hledat ztracený dolar, když k ní přistoupil Ramirez a vybídl ji, aby ho následovala do sklepa. Tam ji zbil, uškrtil a znásilnil, než ji probodl nožem s vystřelovací čepelí, a její poloobnažené tělo pověsil za blůzu na potrubí.

Vražda nebyla s Ramirezem spojena až do roku 2009, kdy bylo jeho DNA spárováno se vzorkem získaným na místě činu. V roce 2016 úřady zveřejnily důkazy o druhém podezřelém, identifikovaném prostřednictvím dalšího vzorku DNA odebraného z místa činu, o němž se věří, že byl při vraždě Leungové přítomen. Úřady podezřelého, v době činu popsaného jako nezletilý, veřejně neidentifikovaly a obvinění nevznesly kvůli nedostatku důkazů.

Vražedná série 1984–1985

Dva měsíce po vraždě Leungové zahájil Ramirez sérii násilných přepadení domů, která vyvolala morální paniku v Los Angeles a posléze v San Franciscu. Započal ojedinělým útokem v červnu 1984, znovu se objevil v březnu 1985 a pokračoval celé léto, což vedlo k jedné z největších policejních pátracích akcí v historii Kalifornie.

Dne 28. června 1984 byla 79letá Jennie Vincowová nalezena zavražděná ve svém bytě ve čtvrti Glassell Park v Los Angeles. Byla opakovaně pobodána do hlavy, krku a hrudníku, zatímco spala v posteli, a její hrdlo bylo podříznuto tak hluboko, že jí takřka bylo uříznuto ucho. Na síťce, kterou Ramirez odstranil, aby se dostal dovnitř oknem, byl nalezen jeho otisk prstu.

Dne 17. března 1985 Ramirez zaútočil na 22letou Marii Hernandezovou před jejím domem v Rosemeadu, střelil ji do obličeje z pistole ráže .22 poté, co vjela do garáže. Přežila, protože kulka odrazila od klíčů, které držela v rukou. Uvnitř domu její spolubydlící, 34letá Dayle Yoshie Okazakiová, zaslechla výstřel a schovala se za pultem v kuchyni. Když zvedla hlavu, aby zjistila, co se stalo, Ramirez ji zastřelil ranou do čela. Do hodiny od útoku v Rosemeadu vytáhl Ramirez 30letou Tsai-Lian „Veronicu" Yu z jejího auta v Monterey Parku, dvakrát ji zastřelil a uprchl. Zemřela při převozu do nemocnice.

Dne 27. března 1985 vstoupil Ramirez do domu, který vykradl o rok dříve, poblíž Whittiera, a zastřelil 64letého Vincenta Charlese Zazzaru při spánku ranou do hlavy. Zazzarovu manželku, 44letou Maxine, vzbudil výstřel. Ramirez ji zbil a svázal, přičemž se ji vyhrožováním snažil přinutit, aby prozradila, kde jsou cennosti. Maxine se osvobodila a vytáhla z pod postele brokovnici, aniž věděla, že není nabitá. Ramirez ji třikrát zastřelil pistolí. Poté její tělo zmrzačil a odstranil jí oči, které si odnesl jako trofej.

Dne 14. května 1985 přepadl Ramirez v Monterey Parku domácnost 66letého Billa Doie a jeho invalidní manželky, 56leté Lillian Doiové. Billa zastřelil a poté znásilnil svázanou Lillian. Bill zemřel v nemocnici na následky zranění.

Dne 29. května 1985 přijel Ramirez do Monrovie a vnikl do domu 83leté Mabel „Ma" Bellové a její invalidní sestry, 81leté Florence „Nettie" Langové. Obě ženy zbil kladivem, svázal a Langovou znásilnil. Na stehno Bellové a na stěny ložnic nakreslil rtěnkou satanský pentagram. Ženy byly nalezeny o dva dny později živé, ale v komatu. Bellová zemřela v nemocnici 15. července, Langová v srpnu.

Dne 2. července 1985 přijel Ramirez do Arcadie a náhodně si vybral dům 75leté Marie Louise Cannonové. Po tichém vstupu do domu ji našel spící v ložnici. Udeřil ji lampou do bezvědomí a ubodal ji kuchyňským nožem. Její tělo opakovaně bodal i po její smrti.

O tři noci později vnikl Ramirez do domu v Sierra Madre a udeřil 16letou Whitney Bennettovou páčidlem v době, kdy spala v ložnici. Pokusil se ji uškrtit telefonním kabelem. Útok přežila, přičemž k uzavření ran na vlasové části hlavy bylo třeba 478 stehů.

Dne 7. července Ramirez vnikl do domu 60leté Joyce Lucille Nelsonové v Monterey Parku. Spící ženu ubil opakovaným šlapáním do obličeje. Na její tváři zanechal otisk podrážky tenisek Avia.

Dne 20. července 1985 zakoupil Ramirez mačetu a odcestoval do Glendale. Vnikl do domu 66leté Lely Kneidingové a jejího 68letého manžela Maxona Kneidinga. Napůl spící pár napadl mačetou a pak je oba zastřelil do hlavy z pistole ráže .22. Ve stejný den vnikl do domu rodiny Khovananth v Sun Valley, kde zastřelil 32letého Chainaronga Khovananthe a opakovaně znásilnil a bil jeho manželku Somkid.

Dne 6. srpna 1985 přijel Ramirez do Northridge a vnikl do domu 30letého Chrise Petersona a 27leté Virginie Petersonové. Oba je střelil, avšak oba útok přežili.

Dne 18. srpna vstoupil Ramirez do domu 66letého Petera Pana a 62leté Barbary Panové. Petera zastřelil ranou do spánku. Barbaru zbil a sexuálně napadl, poté ji střelil do hlavy, ale ta útok přežila. Na stěně ložnice nechal rtěnkou namalovaný pentagram a nápis „Jack the Knife".

Dne 24. srpna 1985 cestoval Ramirez do Mission Viejo. Po neúspěšném pokusu o vloupání do domu rodiny Romerových vnikl do domu 30letého Billa Carnse a jeho 29leté snoubenky Inez Ericksonové. Carnse třikrát střelil do hlavy, poté zbil a svázal Ericksonovou a znásilnil ji. Ericksonová se osvobodila a vyhledala pomoc u sousedů. Carns přežil.

Zatčení

Klíčovým důkazem se stal otisk podrážky tenisek značky Avia, které Ramirez zanechal na několika místech činu. Výrobce obuvi potvrdil, že v Kalifornii existoval pouze jeden pár dané velikosti (46,5). Starostka San Francisca Dianne Feinstein na tiskové konferenci prozradila tyto informace včetně ráže použité zbraně, čímž rozzuřila detektivy, neboť věděli, že vrah sleduje zpravodajství. Ramirez skutečně tu noc zahodil boty přes most Golden Gate.

Odcizené vozidlo Toyota bylo nalezeno 28. srpna opuštěné v čtvrti Koreatown v Los Angeles. Z vnitřního zpětného zrcátka policisté odebrali jeden otisk prstu, přestože se Ramirez snažil auto otisků zbavit. Otisk byl ztotožněn s Ramirezem, 25letým tulákem z Texasu s dlouhým záznamem v trestním rejstříku.

Dne 29. srpna 1985 policie zveřejnila Ramirezovu fotografii z policejního záznamu z roku 1984. Dne 30. srpna nastoupil Ramirez do autobusu do Tucsonu navštívit bratra, aniž tušil, že je titulní zprávou prakticky všech hlavních deníků a televizních zpravodajství v Kalifornii. Dne 31. srpna se vrátil do Los Angeles. Ve čtvrti East Los Angeles si v obchodě všiml svého obličeje na titulní straně novin, přičemž skupinka starších hispánských žen ho nahlas označila za „el matadora". V panice uprchl, pokusil se zmocnit zaparkovaného automobilu, ale byl vytažen rozhněvanými obyvateli. Skupina více než deseti lidí ho pronásledovala ulicí v Boyle Heights, přičemž ho chytila a bila. Kolem 8. hodiny ranní přijela policie a přijala těžce zbitého Ramirezaa do vazby.

Soud

Výběr porotců pro Ramirezův proces započal 22. července 1988. Při svém prvním soudním vystoupení zvedl ruku s nakresleným pentagramem a vykřikl „Ať žije Satan!". Dne 14. srpna byl proces přerušen, protože jedna z porotkyň, Phyllis Singletaryová, se nedostavila k soudu. Téhož dne byla nalezena zastřelená ve svém bytě. Ukázalo se, že ji zastřelil její přítel, nikoli Ramirez.

Dne 20. září 1989 byl Ramirez uznán vinným ze všech 43 bodů obžaloby: třinácti vražd, pěti pokusů o vraždu, jedenácti sexuálních napadení a čtrnácti vloupání. Dne 7. listopadu 1989 byl odsouzen k trestu smrti v plynové komoře. Po vynesení rozsudku prohlásil: „Velká věc. Smrt vždy patřila k tomuto teritoriu. Uvidíme se v Disneylandu." Soudní proces stál 1,8 milionu dolarů, čímž se do roku 1994 (kdy ho předčila kauza O. J. Simpsona) stal nejdražším vraždovým procesem v historii Kalifornie.

Osobní život a zájem fanoušků

V době soudu Ramirezovi psali fanoušci dopisy a navštěvovali ho. Od roku 1985 mu Doreen Lioyová napsala téměř 75 dopisů za dobu jeho uvěznění. V roce 1988 ji požádal o ruku a 3. října 1996 se vzali ve věznici San Quentin v Kalifornii.

Smrt

Dne 7. srpna 2006 neuspělo první kolo Ramirezových státních odvolání poté, co Nejvyšší soud Kalifornie potvrdil jeho odsouzení a trest smrti. Ramirez zemřel 7. června 2013 na komplikace způsobené B-buněčným lymfomem v nemocnici Marin General Hospital v Greenbrae v Kalifornii ve věku 53 let. Trpěl také chronickým zneužíváním návykových látek a chronickou infekcí hepatitidou C. Jeho tělo si nikdo nevyzvedl, a proto bylo zpopelněno.

Dokumenty a populární kultura

Night Stalker: The Hunt for a Serial Killer – dokumentární seriál vydaný Netflixem v roce 2021, obsahující rozhovory z první ruky, archivní záznamy, nově natočené rekonstrukce a originální fotografický materiál.

Související články

Joseph James DeAngelo – také znám jako Původní noční stopař, jehož kriminální kariéra v Kalifornii začala v roce 1976
Delroy Grant – sériový násilník působící v Londýně v 90. letech a 2000s, někdy britskými médii označovaný jako „Noční stopař"
Seznam sériových vrahů ve Spojených státech

Reference

Tento článek je překladem anglické Wikipedie:

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Ramirez na Wikimedia Commons
https://www.encyklopedievrahu.cz/clanky/richard-leyva-munoz-ramirez.html

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.