Podcasting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Podcasting je způsob šíření informací vynalezený v roce 2004 Adamem Currym a do jisté míry konkurující rozhlasu. Výraz „podcasting“ se užívá ve významu „způsob šíření audioinformací“ čili zvukových informací, „způsob šíření informací zvukem“, „převod textu na zvuk“. Výraz podcast, příp. audio RSS (Rich Site Summary) se užívá pro sadu jednotlivých navazujících audiozáznamů (audiosouborů).

Technologie RSS umožňuje sdružovat příspěvky na webových stránkách (syndikace obsahu), doplňovat je a aktuálně zpřístupňovat. Audio RSS tedy umožňuje sdružovat audiopříspěvky (zvukové příspěvky), doplňovat je a aktuálně zpřístupňovat. Uživatelé internetu se mohou přihlásit k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed; též RSS kanál, RSS channel). RSS zdroj využívají většinou ty weby, na kterých se často mění obsah přidáváním nových informací (zpravodajské servery, rozhlasové servery atp.).

Zvukové záznamy nebo videozáznamy autor podcastu umísťuje na internet ve formě souborů, často ve formátu MP3, a odkazuje na ně na webových stránkách s RSS zdrojem. Specializovaný program (zvaný podcatcher nebo podcast receiver) průběžně monitoruje zdroj RSS, stahuje nové soubory a nahrává je do uživatelova osobního přehrávače.

Mezi významné přednosti podcastingu patří snadné poskytování obsahu (stačí nahrát zvukový soubor a umístit jej na internet) a z toho plynoucí široká nabídka zdrojů (existuje např. speciální týdeník pro fanoušky Harryho Pottera) a uživatel si může soubor přehrát v libovolný čas, tzn. není omezován pevně daným časem vysílání.

Název[editovat | editovat zdroj]

Slovo podcasting vzniklo spojením názvu přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) firmy Apple s anglickým slovem broadcasting, vysílání. Název se vžil i přesto, že je zavádějící, protože k využívání podcastingu není iPod potřeba ani se nejedná o vysílání v tradičním slova smyslu. Čeština přejala tento anglický výraz beze změny.

Druhy podcastů[editovat | editovat zdroj]

Podcast může být příspěvek, který autor namluvil a převedl do MP3. Poslouchání takového příspěvku je pro uživatele zajímavé, protože slyší skutečný hlas autora textu. Podcast může namlouvat autor textu, amatérský nebo profesionální moderátor atp. Namlouvání podcastu je náročné na čas.

Druhou možností je využívat podcastovou čtečku, která automaticky předčítá zápis nebo jej převádí do zvukové podoby. Čtečkou je např. Doppler či iPodder. Hlasovou čtečku uživatel nainstaluje do počítače a používá ji na webech, které navštěvuje.

Třetím způsobem je převádění textových příspěvků do zvukového formátu pomocí otevřeného software Epos. Je přístupný on-line v demoverzi a uživatel může z textu vygenerovat zvukový soubor (WAV).

Co nabízí audio podcast nového?[editovat | editovat zdroj]

Podcasting je typický delším formátem, většina z podcastů se pohybuje mezi délkou 30-60 minut, nicméně výjimkou nejsou ani několikahodinové podcasty. Tento rozsah vychází ze způsobu konzumace podcastů - lidé při jejich poslechu většinou vykonávají nějakou činnost (cestují, sportují, vaří etc.), a tak je pro ně delší formát mnohdy pohodlnější. Oproti čtení psaného textu je při poslechu zapojen další smysl. Prostřednictvím hlasu je mnohem snazší předat emoce a navázat hlubší vztah s posluchačem.

Podcasting na českém internetu[editovat | editovat zdroj]

V tuto chvíli má v tuzemsku trend podcastů několik desítek posluchačů. Unikátnost podcastu však není v absolutních číslech poslechů, ale v hloubce interakce. Kupříkladu na podcastu Proti Proudu, který obsahuje přibližně hodinové rozhovory se inspirativními českými osobnostmi, je každý rozhovor poslechnut v průměru na 90 %.

V rámci ČR se nabízí možné srovnání s audioknihami, které jsou na vzestupu. Posluchači měli v roce 2015 k dispozici zhruba 5 700 hodin poslechu mluveného slova. Audiotéka.cz eviduje více než 108 000 registrovaných uživatelů. Pokud připustíme, že od poslechu audioknih je to k podcastům jen krůček, ukazuje to na zajímavý potenciál růstu podcastového publika.

Trendu většímu rozvoji podcastů v ČR odpovídá i rostoucí množství českých podcastů. V top českých podcastech má velké zastoupení Český Rozhlas, který mnoho svých rádiových pořadů převádí do podcastové formy. Populární jsou také rozhovory Deep Talks nebo zmíněný Proti Proudu. Z firemních podcastů jsou zajímavé Red Bull podcast nebo Pomáháme dobrým myšlenkám od České Spořitelny. S různými formáty podcastů experimentuje i třeba Forbes a mnohé další firmy zvažují zařadit podcast do svého obsahového marketingu.

Podcasting v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Celosvětové se uvádí, že ve světě existuje asi půl milionu podcastů ve 100 jazycích. V USA je k současnému stavu přes 60 tisíc aktivních podcastů. 40 % Američanů podcasty již někdy slyšelo a 67 milionů poslouchá podcasty pravidelně (z toho 42 miliónů je poslouchá minimálně jednou týdně). 77 % posluchačů je mezi 18-55 lety. Zajímavé je, že posluchač v průměru konzumuje 5 hodin podcastů týdně a 86 % posluchačů poslouchá celou nebo většinu epizody.

Všechny tyto statistiky se rok od roku zvyšují, nicméně z obchodního hlediska jsou podcasty stále na začátku. Ve srovnání se 17 miliardami dolarů utracenými za rádiovou reklamu v roce 2017 je dvousetmilionový trh s podcastovou reklamou stále v plenkách. Už nyní je však zřetelný přesun části rádiových budgetů do podcastů a dle odhadu by měl trh s podcastovou reklamou překonat 500 milionů dolarů v roce 2020.

Není se proto čemu divit, že za nejoblíbenějšími podcasty stojí celé týmy lidí a štědré rozpočty. Pokud vás zajímá, jak zní vrchol podcastové tvorby, doporučuji vám poslechnout si třeba pořady z produkce National Public Radio. Ti mají na svědomí asi 8 z 10 nejposlouchanějších podcastů a za každou minutou finálního podcastu stojí hodiny postprodukce. V USA už existuje podcast na opravdu jakékoliv představitelné téma a podcasty jsou významnou součástí marketingového mixu každé větší společnosti.

Využití podcastingu[editovat | editovat zdroj]

  • Poslech rozhlasové stanice Některá rádia (např. BBC) umožňují stahování vybraných pořadů ve formě podcastů nebo přímo zvukových souborů. Uživatel má možnost vybrat si, co, kdy a jak bude poslouchat.
  • Výuka Podcastingu se věnují učitelé, lektoři, školy a vzdělávací instituce, takže je možné se vzdělávat formálním i neformálním způsobem v angličtině, lékařství apod. Například podcasty The Word Nerds a The Bob and Rob Show mohou sloužit jako pomoc při studiu angličtiny. Podcasty využívá např. Unicorn College, jejíž studenti tak mají k dispozici jednotlivé přednášky v audioformě.
  • „Klasický“ blog ve zvukové podobě (audioblog).
  • Získání reputace na trhu a budování vztahu s klienty
  • Interní vzdělávání - Podcast může být skvělý způsob, jak efektivně předávat informace svým zaměstnancům. Díky tomu, že je možné si podcast pustit při jízdě autem, v hromadné dopravě nebo při sportu, vyhnete se tak odporu vašich zaměstnanců věnovat vzdělávání čas navíc. Vzdělávací podcast může být také vytvořen zajímavým, poutavým stylem a bývá tak záživnější než psaná skripta.
  • Získávání klientů - Pomocí podcastů je možné šířit své know-how a budovat osobní brand, což se může promítnout do zisku nových klientů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]