Přeskočit na obsah

Diecéze brněnská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O jiném subjektu pojednává článek Brněnská diecéze Církve československé husitské.
Diecéze brněnská
Dioecesis Brunensis
Znak brněnské diecéze
Znak brněnské diecéze
Základní informace
SídloBrno
Patronsv. Petr a Pavel
Katedrálakatedrála svatého Petra a Pavla v Brně
Zřízena1777
Církevní provinciemoravská
BiskupPavel Konzbul
Emeritní biskupVojtěch Cikrle
Generální vikářPavel Kafka
Statistické údaje
Počet děkanství20
Počet farností442
Rozloha10 668 km²
Počet obyvatel1 387 000 (rok 2011)
z toho katolíků533 250 (38 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb62 501 (rok 2021)
Další informace
Zeměpisné souřadnice49°12′0″ s. š., 16°36′0″ v. d.
Webwww.biskupstvi.cz
Diecéze brněnská na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze v Česku v rámci moravské církevní provincie. Sídlem biskupa je město Brno, katedrálou brněnská katedrála svatého Petra a Pavla. Současným, čtrnáctým diecézním biskupem je od roku 2022 Pavel Konzbul, emeritním biskupem je Vojtěch Cikrle.

Rozkládá se na většině území Jihomoravského kraje, části Kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Nachází se na jihu historické země Moravy, přičemž okrajově zasahuje také do Čech. V diecézi byly zřízeny dvě kapituly (v Brně a v Mikulově), působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací, nachází se zde 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii).

Brněnská diecéze byla založena 5. prosince 1777 vyčleněním z olomoucké diecéze, která byla zároveň povýšena na arcidiecézi. Prvním brněnským diecézním biskupem se stal Matyáš František Chorinský z Ledské. Hlavními patrony diecéze jsou apoštolové sv. Petr a Pavel.[1]

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]
Znak brněnské diecéze, užívaný od jejího založení v roce 1777 do roku 1946
Diecézní vlajka v čele průvodu na biskupském svěcení Pavla Konzbula

Původní znak diecéze, používaný v letech 1777–1946, byl tvořen čtvrceným štítem, který obsahoval v prvním a čtvrtém poli císařského orla s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT (připomínka Marie Terezie, zakladatelky diecéze), ve druhém a třetím poli pět kuželů (připomínka olomoucké diecéze, ze které byla brněnská vyčleněna). Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. Je jím černý štít se zlatými vztyčenými zkříženými klíči, podloženými vztyčeným stříbrným mečem s červeným jílcem a záštitou. Znak odkazuje na patrocinium brněnské katedrály, tedy svatého Petra a svatého Pavla.[2]

Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Seznam brněnských biskupů a Perzekuce kněží brněnské diecéze.

Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy a Rakouského Slezska na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, přičemž olomoucké biskupství se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o jeho vzniku byl vydán dne 24. května 1777, tedy po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. Brněnská diecéze byla založena na žádost Marie Terezie bulou Suprema dispositione papeže Pia VI. 5. prosince 1777 vyčleněním z olomoucké diecéze, která byla zároveň povýšena na arcidiecézi. Nově zřízená brněnská diecéze čítala 151 farností rozdělených do 18 děkanství.[4] Spadalo pod ni území na jihozápadní Moravě, které tvořila část Brněnského kraje, většina Znojemského kraje a celý Jihlavský kraj. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do území brněnského biskupství spadá Brněnský, Znojemský a Jihlavský kraj, na celé toto území byla brněnská diecéze rozšířena v roce 1783.[5] I později probíhaly menší územní změny. K nejvýznamnější došlo roku 1863, kdy brněnské biskupství vyměnilo s olomouckým arcibiskupstvím vyškovské děkanství za boskovické děkanství.[4]

V roce 1807 byl založen v Brně kněžský alumnát, který byl zrušen roku 1950.[4]

Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,[6] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.[7] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.[8] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.[9]

K 1. srpnu 1945 byly územní změny v rámci brněnské diecéze, provedené na podzim 1938, zrušeny a členění diecéze se vrátilo do stavu před začátkem října 1938. Diecéze se tak členila na dvě arcijáhenství (brněnské a jihlavsko-znojemské), sedm arcikněžství (v arcijáhenství brněnském Brno, Boskovice, Mikulov, Slavkov; v arcijáhenství jihlavsko-znojemském Jaroměřice, Jihlava, Znojmo) a 40 děkanství. K 1. lednu 1952 zavedl biskup Karel Skoupý rozdělení na dvě arcijáhenství, sedm arcikněžství (Brno, Boskovice, Mikulov, Slavkov, Moravské Budějovice, Jihlava, Znojmo) a 36 děkanství. Další úprava proběhla k 1. dubnu 1961, kdy kapitulní vikář Josef Kratochvíl upravil členění diecéze na dvě arcijáhenství, sedm arcikněžství a 37 děkanství. Toto dělení vydrželo tři dekády. K 1. srpnu 1993 biskup Vojtěch Cikrle zřídil deset vikariátů jakožto nových vyšších celků nad stávajícími děkanstvími, čímž zaniklo členění na arcijáhenství a arcikněžství (tyto vyšší celky již nebyly nějakou dobu využívány). Komplexní reformu členění diecéze provedl Cikrle k 1. červenci 1999, kdy zrušil vikariáty i původních 37 děkanství, a místo nich zřídil 20 nových děkanství.[10]

V roce 2000 zřídil biskup Cikrle Vojenský vikariát České republiky s celorepublikovou působností, který byl organizační součástí brněnské diecéze.[11][12] Později (po roce 2008[13]) bylo sídlo vikariátu přesunuto do Prahy.

Členění

[editovat | editovat zdroj]

Brněnská diecéze je tvořena 20 děkanstvími a 445 farnostmi (z toho jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní – není začleněna do žádného děkanství). K 1. listopadu 2024 bylo 195 farností obsazených a 250 spravovaných excurrendo.[14]

Děkanství

[editovat | editovat zdroj]

Nové a rušené farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 20. století proběhly v rámci brněnské diecéze tyto změny v uspořádání farností:[4][10][15]

Přehled duchovních úkonů

[editovat | editovat zdroj]
úkony 1995[16] 2000[17] 2011[18] 2014[19] 2016[20] 2017[21] 2018[22]
Křty 7 325 5 828 4 947 4 681 4 809 4 525 4 793
Biřmování 2 829 2 105 1 547 912 1 002 1 319 934
První svaté přijímání - 4 492 2 236 2 293 2 279 2 185 2 376
Sňatky - 1 827 1 269 1 276 1 432 1 370 1 271
Pomazání nemocných - - 20 237 - - - -
Pohřby - 6 857 4 890 4 811 4 494 4 610 4 696

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 bylo v diecézi 547 300 pokřtěných osob z celkového počtu 1 389 300 obyvatel, což představuje 39,4 %.[23]

rok populace kněží trvalí jáhnové řeholníci farnosti
pokřtěnícelkem%celkemdiecéznířeholnípočet křtůmužiženy
19491 050 0001 150 00091,3814680134219913450
1970981 3601 257 00078,1642525117117784451
1980980 0001 260 00077,8464464450
1990900 0001 280 00070,33593065364380450
1999750 0001 400 00053,63852909528132474450
2000750 0001 400 00053,63962961005 82828129482450
2001750 0001 400 00053,64023079529125468451
2002750 0001 400 00053,64003059529121456452
2003533 0001 354 00039,440930710232131452452
2004533 0001 354 00039,440830310532132449452
2006533 0001 354 00039,440029710331135436453
2012535 5001 360 00039,43582649440115289449
2015546 0001 387 00039,4347256914 71644111243451
2018547 3001 389 30039,4336253834 79347101218450

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Patroni a světci - Biskupství brněnské. www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-04-14.
  2. ↑ Logo a vizuální styl [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2025-06-03]. Dostupné online.
  3. ↑ Svatý otec Benedikt XVI. v Brně. brno.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 DOFFEK, Jiří, a kol. Katalog brněnské diecéze : neproměnná část. Brno: Biskupství brněnské, 2021. ISBN 978-80-270-9818-7. S. 14–15.
  5. ↑ JANDLOVÁ, Martina. Biskupství brněnské. Brno: Biskupství brněnské, 2000. Dostupné online. S. 82.
  6. ↑ SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-04.
  7. ↑ ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.
  8. ↑ BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.
  9. ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
  10. 1 2 BAMBAS, Josef, a kol. Katalog brněnské diecéze : neproměnná část. Brno: Biskupství brněnské, 2007. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 32–34.
  11. ↑ JANDLOVÁ, Martina. Biskupství brněnské. Brno: Biskupství brněnské, 2000. Dostupné online. S. 83.
  12. ↑ BAJER, Pavel. Počet kaplanů v naší armádě i po dvou letech stále roste. Rovnost. 2000-12-28, s. 7.
  13. ↑ KOLÁŘOVÁ, Marie. XIV. sympozium kanonického práva ve Spiši. Revue církevního práva. 2008, roč. XIV., čís. 2, s. 158. Dostupné online.
  14. ↑ Farnosti [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2025-06-01]. Dostupné online.
  15. ↑ Rejstřík evidovaných právnických osob: Církev římskokatolická: Biskupství brněnské [online]. Mkcr.cz [cit. 2025-06-08]. Dostupné online.
  16. ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm
  17. ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm
  18. ↑ Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75.
  19. ↑ Výroční zpráva 2014 S.44
  20. ↑ Výroční zpráva 2016 S.7
  21. ↑ Výroční zpráva 2017 S.9
  22. ↑ Výroční zpráva 2017 S.7
  23. ↑ Annuario pontificio, 2019. (italština)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zlámal Bohumil, Založení brněnského biskupství, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 55–158.
  • Zlámal Bohumil, Posloupnost biskupů brněnských, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 159–169.
  • Zlámal Bohumil, Biskupská kapitula v Brně, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 171–182.
  • Jandlová Martina, Brněnská diecéze (1777–2007) – Historie a vzpomínky, Brno 2006. ISBN 80-239-5678-7.
  • Biskupství brněnské, Brno 2000.
  • Jindřich Zdeněk Charouz, Pohledy do dějin brněnské diecéze, Brno 2006. ISBN 80-239-6713-4
  • Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
  • Katolická církev v České republice, Praha 2013, ISBN 978-80-7195-671-6. s. 74 a 75

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diecéze_brněnská&oldid=25656636“