Karel Skoupý
| Jeho Excelence Msgre. Prof. ThDr. Karel Skoupý | |
|---|---|
| 12. biskup brněnský | |
 Biskup Karel Skoupý (1969) | |
| Církev | Římskokatolická |
| Předchůdce | Josef Kupka |
| Nástupce | Vojtěch Cikrle |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 16. července 1911 |
| Biskupské svěcení | 30. června 1946 světitel Mořic Pícha 1. spolusvětitel Stanislav Zela 2. spolusvětitel Eduard Nécsey |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 30. prosince 1886 |
| Místo narození | Lipůvka Rakousko-Uhersko |
| Křest | 1. ledna 1887[1] |
| Datum úmrtí | 22. ledna 1972 (ve věku 85 let) |
| Místo úmrtí | Brno Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Skoupý (30. prosince 1886 Lipůvka[1] – 22. února 1972 Brno) byl český římskokatolický duchovní a teolog, 12. biskup brněnský (1946–1972).
Život[editovat | editovat zdroj]
Na kněze byl vysvěcen roku 1911, po vysvěcení působil takřka kontinuálně v brněnském semináři, kde vyučoval Nový zákon: téměř půl století tedy působil jako vychovatel budoucích kněží. Jako biskup brněnský od roku 1946 věnoval velkou pozornost výchově kněžského dorostu a katolickému školství, v roce 1947 otevřel Biskupské gymnázium Brno. Po únorovém převratu se biskup Skoupý podobně jako ostatní biskupové stal obětí represí ze strany komunistického vedení státu. V roce 1950 byl nezákonně internován a bylo mu znemožněno vykonávat biskupský úřad. V roce 1953 byla internace prohloubena v naprostou izolaci – až do roku 1963 byl držen na utajovaných místech a byl mu znemožněn kontakt s okolním světem. V roce 1963 byla tato internace uvolněna a dál žil pod dohledem StB v charitním domově v Žernůvce u Tišnova. V roce 1968 se za přechodného uvolnění znovu ujal svého úřadu, od počátku 70. let však bylo jeho působení státními orgány znovu omezováno. Poté, co v roce 1972 zemřel, komunistický režim až do svého pádu znemožňoval jmenování jeho nástupce. Diecézi vedl v letech 1972–1990 podle kanonického práva zvolený kapitulní vikář Mons. Ludvík Horký.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOLOUCH, František. Umlčený biskup. Životní osudy Karla Skoupého. Biografie. Brno: Kartuziánské nakl. 2018. 223 s. ISBN 978-80-87864-95-1.
- KOLOUCH, František. Internace biskupů. Praha: Academia 2018, 284 s. ISBN 978-80-200-2922-5
- KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015 [cit. 2016-12-01]. 242 s. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 137–138.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 137.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Skoupý na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Skoupý
- Životopis na stránkách biskupství brněnského.
- Karel Skoupý v Encyklopedii dějin města Brna
- Stručný článek k výročí na stránkách ČBK
- Karel Skoupý na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 23. 10. 2013 na Wayback Machine.
- Bishop Karel Skoupý na The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)
| Předchůdce: Josef Kupka |
|
12. biskup brněnský 1946–1972 |
|
Nástupce: sedisvakance, poté Vojtěch Cikrle |
