Karel Skoupý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Excelence
Msgre. Prof. ThDr. Karel Skoupý
12. biskup brněnský
Biskup Karel Skoupý (1969)
Biskup Karel Skoupý (1969)
CírkevŘímskokatolická
PředchůdceJosef Kupka
NástupceVojtěch Cikrle
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení16. července 1911
Biskupské svěcení30. června 1946
světitel Mořic Pícha
1. spolusvětitel Stanislav Zela
2. spolusvětitel Eduard Nécsey
Osobní údaje
Datum narození30. prosince 1886
Místo narozeníLipůvka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Křest1. ledna 1887[1]
Datum úmrtí22. ledna 1972 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíBrno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Skoupý (30. prosince 1886 Lipůvka[1]22. února 1972 Brno) byl český římskokatolický duchovní a teolog, 12. biskup brněnský (19461972).

Život[editovat | editovat zdroj]

Biskupský znak Karla Skoupého
Hrob biskupa Skoupého na Ústředním hřbitově v Brně

Na kněze byl vysvěcen 16. července 1911, po vysvěcení působil takřka kontinuálně v brněnském semináři, kde vyučoval Nový zákon: téměř půl století tedy působil jako vychovatel budoucích kněží. Papež Katolické církve Pius XII. ho 3. dubna 1946 jmenoval novým biskupem brněnským a 30. června 1946 byl vysvěcen (hlavní světitel: královéhradecký diecézní biskup Mořic Pícha). Hned od roku 1946 věnoval velkou pozornost výchově kněžského dorostu a katolickému školství, v roce 1947 otevřel Biskupské gymnázium Brno. Po únorovém převratu 1948 se biskup Skoupý podobně jako ostatní biskupové stal obětí represí ze strany komunistického vedení státu. V roce 1950 byl nezákonně internován ve své rezidenci na Petrově a bylo mu znemožněno vykonávat biskupský úřad. V roce 1953 byla internace prohloubena v naprostou izolaci – od 19.5.1953 až do 5.10. 1963 byl držen na utajovaných místech(a to mimo svou diecézi) a byl mu znemožněn kontakt s okolním světem. V roce 1963 byla tato internace uvolněna a dál žil pod dohledem StB v charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Až 22. června 1968 se za přechodného uvolnění politických poměrů znovu ujal svého úřadu, od počátku 70. let však bylo jeho působení komunistickými orgány znovu omezováno. Poté, co 22. února 1972 zemřel, normalizační komunistický režim až do svého pádu/1989/ znemožňoval jmenování jeho nástupce. Diecézi vedl v letech 19721990 podle kanonického práva zvolený kapitulní vikář Mons. Ludvík Horký, který už za působení biskupa K.Skoupého byl jeho generálním vikářem v diecézi . 11. září 2021 u příležitosti 650.výročí založení obce Lipůvka převzal v zastoupení tehdejší brněnský diecézní biskup Mons.ThLic. V.Cikrle čestné občanství od jeho rodné obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLOUCH, František. Umlčený biskup. Životní osudy Karla Skoupého. Biografie. Brno: Kartuziánské nakl. 2018. 223 s. ISBN 978-80-87864-95-1.
  • KOLOUCH, František. Internace biskupů. Praha: Academia 2018, 284 s. ISBN 978-80-200-2922-5
  • KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015 [cit. 2016-12-01]. 242 s. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 137–138. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 137. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Josef Kupka
Znak z doby nástupu 12. biskup brněnský
19461972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
sedisvakance, poté Vojtěch Cikrle