Měřín
| Měřín | |
|---|---|
 Měřín (Kostel svatého Jana Křtitele) | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Velké Meziříčí |
| Obec s rozšířenou působností | Velké Meziříčí (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′36″ s. š., 15°53′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 011 (2025)[1] |
| Rozloha | 17,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 487 m n. m. |
| PSČ | 594 42 |
| Počet domů | 616 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Náměstí 106 594 42 Měřín starosta@merin.cz |
| Starosta | Jiří Servít |
| Oficiální web | www |
  Měřín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596116 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měřín (německy Wollein[4]) je městys na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží při dálnici D1 vzdálený deset kilometrů severozápadně od Velkého Meziříčí a 22 kilometrů východně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší doklady názvu vesnice kolísají mezi Miřín a Měřín. Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Miera (v mladší podobě Míra) či Měra (které buď mohlo být domáckou zkratkou jména Měroslav nebo být totožné s obecným miera – "míra"). Význam místního jména byl "Měrův/Mírův majetek". Německé jméno Wol(l)ein doložené poprvé 1679 je hláskově pozměněným pokračováním staršího nedoloženého českého jména, které snad znělo Volín nebo Volina (založeného na osobním jméně Vola a znamenajícího "Volův majetek" či "Volova ves"), ačkoli není vyloučeno, že ono jméno začínalo na Val-.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298,[6] ale obec je jistě starší. Patřila benediktinům v Třebíči, kteří měli v Měříně proboštství. Roku 1402 se Měřín označuje jako městečko a ve znaku má tři mnišské kapuce (nikoli zuby, jak se někde píše). Po husitských válkách se statku zmocnili šlechtici, majitelé Velkého Meziříčí (páni z Kravař, Pernštejnové atd.). Po konfiskaci statek koupili Collaltové a připojili k Brtnici.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 669 | 1 831 | 1 712 | 1 747 | 1 664 | 1 578 | 1 592 | 1 501 | 1 582 | 1 638 | 1 768 | 1 859 | 1 909 | 1 956 | 1 987 |
| Počet domů | 255 | 243 | 272 | 248 | 276 | 281 | 301 | 357 | 364 | 386 | 432 | 514 | 534 | 579 | 616 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Měřín
- Pustina
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 134. Na území obce zasahují i silnice II/348 v úseku Polná – Měřín; silnice II/349 v úseku Měřín – Svatoslav a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Měřín – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:
- III/3491 Pustina – II/349 – Chlumek
- III/3492 ze silnice II/349 na Geršov
- III/3518 Měřín – Kamenička
- III/35433 Měřín – Blízkov
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola Měřín
- Základní škola Měřín
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jana Křtitele, stavba z první poloviny 13. století (hlavní hmota trojlodí včetně kvadratického chóru a západní portál). Datování souvisí s datováním baziliky v Třebíči, s níž stavba souvisí. Ve druhé polovině 14. století přistavěn chór, sakristie a mariánská kaple, kolem roku 1575 vymalovaná freskami. V letech 1722–1725 zvýšena věž a po požáru roku 1768 nově zaklenuto kněžiště. Nejcennější památkou je románský ústupkový portál se sloupky, hlavicemi a tympanonem, všechno velmi vysoké úrovně z doby kolem 1250.
- Kaple Panny Marie Sněžné snad z roku 1690.[7]
- Výklenková kaplička – poklona Panny Marie Bolestné
- Výklenková kaplička – poklona svaté Anny
- Boží muka
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel svatého Jana Křtitele od severu
Západní portál
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Gajdoš (1908–1975), český malíř, působící v Lednici, Mikulově a v jejich okolí. Pocházel z Měřína.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní ulice – silnice č. 602
Kaplička na východě obce
Plastika na náměstí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 48.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 53–54.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600.
- 1 2 Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, str. 466.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 125.
- ↑ Udělené symboly – Měřín [online]. 1998-02-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRADÁČOVÁ, Lenka; JANEČKOVÁ, Radka; KONVALINKOVÁ, Renata; OULEHLOVÁ, Anna; SERVÍT, Jiří. Měřín. 1. vyd. Brno: F.R.Z. agency, 2021. 347 s. ISBN 978-80-88131-57-1.
- HNÍZDIL, Oldřich. Měřín 1298–1998 – 700 let. Měřín: Obecní úřad v Měříně, 1998. 292 s. ISBN 80-239-6872-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Letiště Měřín – letiště na tělese dálnice D1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Měřín na Wikimedia Commons 
Průvodce Měřín ve Wikicestách
Encyklopedické heslo Měřín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Měřín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- ČÍŽKOVÁ, Lucie. Kulturní a komunitní život v Měříně. Brno, 2018. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
