Přeskočit na obsah

Velká Losenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká Losenice
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Velké Losenici
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Velké Losenici
Znak obce Velká LoseniceVlajka obce Velká Losenice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 217 (2025)[1]
Rozloha14,91 km²[2]
Nadmořská výška548 m n. m.
PSČ592 11
Počet domů371 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelká Losenice 230
592 11 Velká Losenice
obec@losenice.cz
StarostaRadek Pátek
Oficiální webwww.losenice.cz
Velká Losenice
Velká Losenice
Další údaje
Kód obce596981
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Losenice (německy Groß Losenitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel a v rámci Svazu obcí pod Peperkem i Svazu obcí Přibyslavska patří mezi větší obce.

První zmínky

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[4] Původní název snad zněl Lossnitz (v roce 1405) či Welika Losenicze (1547). Obec byla založena ve 12. století. Původní je české obyvatelstvo, ale zvláště za dob Přemyslovců sem byli přivedeni odborníci na těžení nerostných surovina, a to z německých oblastí jako Horní Sasko a Durynsko. Těžilo se zde hlavně stříbro, také železná ruda, a to na kopci Peperku. Z počátků vzniku osady, z doby kolem 12. století je zřejmě i kostel sv. Jakuba Staršího. Poté, co se vše „vytěžilo“, byli zdejší obyvatelé odkázáni na zemědělství. Až do konce 16. století byla Velká Losenice pod správou Polenské farnosti, posléze se po schválení knížete Ditrichsteina osamostatnila.

Pojmenované okolí

[editovat | editovat zdroj]

Německé obyvatelstvo pak dalo okolí Velké Losenice názvy jako Robízeň (Rohe Wiese, hrubá louka); Nížkobold (Nischwald, les, ve kterém jsou hnízda ptáků a zvěře); Lenopuš (Lehnbusch, křovitý svah); Štánych (Steinig, kamenitý); Pyšlík (Büschlig, křovinatý, porostlý křovím); Kociperk (Katzenberg, Kočičí hora); Rozprureo (Rostbrunnen, rezavá studna, pramen); Dmerk (Merk, znamení). Německého původu jsou názvy polí ve Frenku, nebo Trenku (Frön, povinnost v rámci nevolnictví); Šípy (Schiffe, lodi); lesy v Tálkách (Teil, Teilchen, díl, díleček). V blízkém okolí jsou rybníky Rotajch (Rotteich, rudý rybník); rybničná oblast nazvaná Šiškotajch, muže mít svůj původ v době Žižkova tažení krajem, jako Žižkův rybník. Směrem k Malé Losenici se říkalo U hýblu (Hübel, kopec).

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Obec Velká Losenice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[5]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Většinu z katastrálního území 1 490 hektarů zabírají lesy a zemědělská půda.

Obec leží na okraji CHKO Žďárské vrchy, nedaleko hranice historických zemí Čech a Moravy zvané Konec světa. Obcí protéká Losenický potok, který se po patnácti kilometrech vlévá do řeky Sázavy. Nad vesnicí je starý statek s výhledem na obec a rozlehlým sadem Bambouch a také majestátný kopec Peperek se skalním útvarem Čertův kámen.

Do Losenice vedou silnice III. třídy; z nich silnice č. 35011 se po přibližně 1,5 km napojuje na silnici I/19. Jižní částí katastrálního území Velká Losenice prochází železniční trať Havlíčkův Brod – Brno a je zde železniční stanice, nazvaná po bližší sousední obci Sázava u Žďáru.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 143 1 210 1 177 1 141 1 197 1 180 1 145 987 1 054 973 954 964 979 1 173 1 157
Počet domů 144 155 154 166 178 189 209 239 228 240 244 292 305 358 371

Struktura populace (2015):

  • 1209, průměrný věk: 37 let
  • Muži: 603 průměrný věk: 36 let
  • Ženy: 606 průměrný věk: 38 let
  • 15+ let: 951
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1960–1991 k obci patřily i Nové Dvory.[8]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[9]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Velká Losenice

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velké Losenici.

Slavní rodáci a obyvatelé obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Antonín Kolárský (19. 7. 1794 – 15. 11. 1867). Studoval bohoslovectví, založil řadu veřejných knihoven; přispíval do Lidových novin, Přítele mládeže, Krasořečníka, Koledy, Moravských novin, Slovanu. Byl knězem, publicistou, knihovníkem.
  • Josef Winkler (1865–1926), od roku 1904 byl zdejším knězem, velice vzdělaný člověk, přispíval do časopisu Žďárský obzor, Pohoří atd., sepsal rodopis K. H. Borovského. V rodinném domě žili od nepaměti až do roku 1820 předkové Karla Havlíčka Borovského.
  • Jan Melichar (1810–1901), lékárník, vlastenec, autor řady vlasteneckých knih. Za studií se přátelil s Tylem, Máchou, Erbenem. Melichar zůstal ve Velké Losenici jen asi dva týdny a vyrůstal ve Skutči.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604.
  5. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 377.
  9. ↑ Udělené symboly – Velká Losenice [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. ↑ http://www.turistika.cz/foto/205990/kostel-a-kostnice-velka-losenice[nedostupný zdroj]
  11. ↑ http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=905
  12. ↑ http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/smirci-kamen-velka-losenice

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]