Peperek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Peperek
skalní útvar na vrcholu Peperku
skalní útvar na vrcholu Peperku

Vrchol 675 m n. m.
Izolace 4,4 km → Kamenný vrch
Seznamy Hory Křižanovské vrchoviny
Poloha
Státy Česko
Pohoří Českomoravská vrchovina / Křižanovská vrchovina / Bítešská vrchovina / Herličská vrchovina
Souřadnice
Peperek
Peperek
Hornina rula
Povodí Sázava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Peperek
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
PP Peperek - skály u vrcholu
PP Peperek - skály u vrcholu
Základní informace
Vyhlášení 16.04.1987
Vyhlásil Okresní národní výbor Žďár nad Sázavou
Nadm. výška 675 m n. m.
Rozloha 12,11 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Žďár nad Sázavou
Umístění Račín u Polničky, Zámek Žďár
Další informace
Kód 1446
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Peperek je kopec o nadmořské výšce 675 m nalézající se na východě Čech v oblasti Žďárských vrchů asi 5 km západně od okresního města Žďár nad Sázavou, 2 km jihovýchodně od obce Velká Losenice. Vrchol se nachází v k.ú. Račín u Polničky. Asi 255 metrů východně od vrcholu prochází historická zemská hranice Čech a Moravy.

Skalní vrchol je zpřístupněn odbočkou ze žluté turistické značky vedoucí od Tálského mlýna přes Peperek a Rozštípenou skálu na Hamerský kopec u Žďáru nad Sázavou. Vrchol je však zarostlý a neposkytuje žádné rozhledy.

Název je zkomoleninou německého Bergwerk „důlní dílo“ [1]a odkazuje ke středověké hornické činnosti.

Vrchol kopce zaujímá stejnojmenná přírodní památka zřízená v roce 1974 na rozloze 4, 14 ha na ochranu skalnatého hřebenu vytvářejícího skalní stěnu dlouhou přes 300 m přerušenou dvěma širokými depresemi s balvanovými proudy a sutěmi. Zachoval se zde zbytek suťových lesů tvořený zejména bukem lesním s příměsí javoru klenu. V bylinném patře jsou hojně zastoupeny jsou kapradiny např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), dále například měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a ostružiníky. Skály a sutě jsou bohatě porostlé pokryvnou vegetací lišejníků. Na rozdíl od samotného vrcholu však tato přírodní památka zasahuje i na území Moravy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana, Lutterer, Ivan (recenzent). Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia (spolupráce ÚJČ AVČR), 1995. 520 s. ISBN 80-200-0554-4, ISBN 80-901-0728-1. S. 281. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]