Pasecká skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pasecká skála
Vrchol 819 m n. m.
Prominence 32 m ↓ silnice 354
Izolace 0,8 km → Kopeček
Poznámka horolezecké terény, výhled
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Českomoravská vrchovina / Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Pohledská vrchovina
Souřadnice 49°36′55″ s. š., 16°4′53″ v. d.
Pasecká skála
Fire.svg
Pasecká skála
Hornina rula
Povodí Svratka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Pasecká skála
Pasecká skála - vyhlídka
Pasecká skála - vyhlídka
Datum vyhlášení 16.04.1987
Vyhlásil Okresní národní výbor Žďár nad Sázavou
Kód ÚSOP 686
Lokalita Studnice
Výměra 3,66 ha
Seznam CHÚ v okrese Žďár nad Sázavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Pasecká skála je výrazným vrcholem Žďárských vrchů a zároveň přírodní památkou. Nachází se 2 km severozápadně od osady Studnice a 7 km jihovýchodně od Devíti skal.

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je vrcholový skalní útvar, který je ukázkou mrazového zvětrávání rul Žďárských vrchů. Z vrcholové skály je velmi dobrý rozhled na sever. Je zde upravená vyhlídka.

Rozhled[editovat | editovat zdroj]

Z vyhlídky na Pasecké skále se nabízí krásný pohled na centrální část Žďárských vrchů, přilehlé obce Kadov, Fryšavu pod Žákovou horou, Sněžné, Krátká a Samotín. Výhledu dominuje nedaleký Buchtův kopec s radarovou věží, Vysoký kopec, Malinská skála, vrcholy Teplá, Křivý javor a Křovina. Z vyhlídky lze spatřit i vrch Bohdalec nebo Metodku. Vlevo od Malinské skály lze občas spatřit nejvyšší českou horu Sněžku. Severním směrem lze také spatřit hřeben Orlických hor, dál na východ pak Kralický Sněžník a pohoří Jeseníků. V popředí pak zaujmou větrné elektrárny na Svitavsku. Na východě je vidět hřbet Horního lesa s rozhlednou.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území PP roste hospodářský les s převahou smrku ztepilého. V blízkém okolí skalních útvarů se dochovala ukázka původních smrkových bučin. Bylinný podrost je chudý a tvoří jej zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků.

Na území PP žijí běžné druhy lesních ptáků a zvířat. Ze vzácnějších druhů zde v poslední době hnízdí výr velký.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]