Žákova hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žákova hora

Vrchol Žákovy hory s geodetickým bodem

Vrchol 810 m n. m.
Prominence 36 m ↓ sedlo s Křivým javorem
Izolace 1,8 km → Křivý javor
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Českomoravská vrchovina / Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Devítiskalská vrchovina
Žákova hora
Žákova hora
Povodí Svratka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Žákova hora

Lesní porost v přírodní rezervaci
Kód ÚSOP 537
Lokalita Cikháj
Výměra 38,1 ha
Seznam CHÚ v okrese Žďár nad Sázavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Národní přírodní rezervace v Česku

Žákova hora je výrazný vrchol v Devítiskalské vrchovině v moravské části Žďárských vrchů. Nachází se v katastrálním území obce Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina), 2 km severovýchodně od zmíněné obce a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Vrchol (810 m n. m.) a jižní zalesněné svahy jsou součástí národní přírodní rezervace Žákova hora, která byla poprvé zřízena výnosem československého Ministerstva školství a národní osvěty již 31. 12. 1933. Rozloha a ochranné podmínky rezervace byly upřesněny vyhláškou Ministerstva kultury ČSR 6. 4. 1954.[1] Národní přírodní rezervace Žákova hora je v péči Správy CHKO Žďárské vrchy jako regionálního pracoviště AOPK ČR.[2]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Jméno vrchu je odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří zabloudili v hlubokém hvozdu na hoře a už se nevrátili.[zdroj?]

Geologická a půdní charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ploché návrší, protažené ve směru od severozápadu k jihovýchodu, a mírně zvlněné svahy jsou tvořeny migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách se nacházejí mezotrofní kambizemě, přecházející v pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.[3]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou výjimečně zachovalá lesní společenstva pralesovitého charakteru, která tvoří vhodný biotop pro řadu organismů, jež z okolních, převážně smrkových porostů již vymizely, a která jsou předmětem vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa.[3]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V lesních společenstvech převažují květnaté bučiny, na minerálně chudším podkladu na temeni Žákovy hory se vyskytují acidofilní bučiny smrkové. Ze stromů převažuje buk lesní, dále zde roste javor, smrk, ojediněle také olše lepkavá, jasan ztepilý a jeřáb ptačí. K druhům rostlin, které již z okolních lesů vymizely, patří například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), dymnivka dutá (Corydalis cava), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Kolem pramenišť roste např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana) a ojediněle v nižších polohách i bledule jarní (Leucojum vernum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).V rezervaci se vyskytují četné druhy lišejníků.[3]

Mykologická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Typickým doprovodným jevem pralesního rázu rezervace jsou různé choroše, jako například troudnatec kopytovitý či lesklokorka ploská, řasnatka zprohýbaná, čihovitka masová a jiné dřevokazné houby. K vzácnějším druhům hub, které rostou v chráněném území, patří šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), plstnatec bukový (Spongipellis delectans), kyj uťatý (Clavariadephus truncatus), liška Friesova (Cantharellus friessii), lošákovec palčivý (Hydnellum peckii), hrbolatka černobílá (Boletopsis subsquamosa), čirůvka límcová (Tricholoma robustum), pevník vonný (Cystostereum murrayi) a další.[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V lese se vyskytuje původní populace jelení zvěře. Dále zde žije např. netopýr stromový, kuna lesní, hraboš mokřadní a několik druhů rejsků, z ptáků datel černý, holub doupňák, strakapoud velký, puštík obecný, sýc rousný, ořešník kropenatý, lejsek malý a lejsek černohlavý. Z ohrožených druhů obojživelníků zde žije ropucha obecná, skokan hnědý, ještěrka živorodá, čolek horský a slepýš křehký. Důležitou součástí života v pralesním prostředí jsou různé druhy mravenců a dalšího hmyzu, především střevlíků, kterých je zde registrováno šest druhů.[3]

Území přírodní rezervace o rozloze 38,1 ha je od roku 2013 zařazeno na seznam Evropsky významných lokalit.[2]

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Tento geodetický bod slouží pro měření nadmořských výšek, přesného tvaru země a pohybů zemské kůry. Samotný vrchol je zalesněný, bez rozhledu.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Pro návštěvníky chráněné lokality byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora s výchozím bodem v obci Cikháj. Zhruba 350 m vzdušnou čarou severovýchodním směrem od vrcholu leží studánka Eleonorka, Po naučné stezce lze dojít též ke Stříbrné studánce, nesprávně označované za jeden z pramenů řeky Svratky, která je od vrcholu po značené cestě vzdálená necelý 1 kilometr směrem na jihovýchod. Skutečný pramen Svratky je asi 1,1 km jižně od Stříbrné studánky na modré turistické značce.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva kultury ČSR z roku 1954
  2. a b Žákova hora na seznamu chráněných území AOPK ČR
  3. a b c d e Národní přírodní rezervace Žákova hora [online]. CHKO Žďárské vrchy, [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]