Rodkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rodkov
Usedlost č. p. 1
Usedlost č. p. 1
Znak obce RodkovVlajka obce Rodkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0635 587737
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 101 (2019)[1]
Rozloha 3,21 km²
Katastrální území Rodkov
Nadmořská výška 520 m n. m.
PSČ 592 51
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Rodkov 2
59251 Dolní Rožínka
ObecRodkov@seznam.cz
Starosta Oto Musil
Úřední web: www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1626&zobraz=povinne_zverejnovane_informace
Rodkov
Rodkov
Další údaje
Kód části obce 30112
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, přibližně 3 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Obec s rozšířenou působností je Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 101[1] obyvatel. Název obce snad pochází od osobního jména Rodek, v místní tradici však přetrvává názor, že zde dříve řemeslníci vyráběli hrotky a ves se původně jmenovala Hrotkov.

Mateřská ani základní škola tu není, a tak za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici obecní úřad, kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko. V letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010-2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.

V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká říčka Nedvědička, která je pravostranným přítokem řeky Svratky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436. V roce 1844 měla obec 40 domů a 281 obyvatel, v roce 1900 45 domů a 244 obyvatel, v roce 2000 24 trvale obydlených domů a 95 obyvatel. V roce 1960 se stal Rodkov osadou obce Dolní Rožínka, od roku 1992 je opět samostatnou obcí.

Obec náležela doubravnickému klášteru. Z roku 1436 pochází stížnost abatyše Elišky na pernštejnského purkrabího Vaňka, který Rodkov neoprávněně držel. Protože však klášter vzápětí zanikl, přešla ves k bystřickému zboží pánů z Pernštejna.

V roce 1671 se v Rodkově připomíná panský pivovar a tvrz, po níž zřejmě zůstal název trati Na Hradisku. Jiný název, Vinohrádek, má připomínat nejsevernější vinohrad doubravnického kláštera. V obci stával i mlýn. Stavebně se zachovala renezanční tvrz založená v letech 1609 - 1612.

Obecní pečetí byla pečeť zlatkovské rychty z roku 1689. Počátkem roku 1997 dostal Rodkov za znak modrý štít se stříbrným hrotem a zeleným lipovým listem.

Jednotřídní škola byla v obci patrně od roku 1860, zanikla v šedesátých letech minulého století pro nedostatek žáků. V osmdesátých letech byla přestavěna na kulturní dům, dnes je tu i sídlo obecního úřadu.

Vedle silnice k Bystřici stojí od roku 1885 litinový kříž původně i s litinovou mříží mezi dvěma mohutnými lípami, které, bohužel musely být z důvodu špatného stavu odstraněny. Menší litinový kříž mezi lípami stojí na hranici katastru vedle původní cesty do Zlatkova. Velký žulový kříž pak stojí u silnice k Diamu. Původně tudy vedla cesta na hřbitov do farního kostela v Rožné a u kříže bylo poslední zastavení pohřbu v obci. Od roku 1967 (počátek výstavby Diama) zde skončily pohřby s koňským povozem.

Pomník obětem světových válek a komunistického režimu[editovat | editovat zdroj]

[2]Pomník se nachází před obecním úřadem. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.  

Za německé okupace zahynuli František Štěrba (1884), jeho dcera Milada (1922) i snacha Božena (1922) v koncentračním táboře v Mauthausenu. Rodkovský statkář Raimund Musil (18981952) se zapojil do činnosti odbojové skupiny „Dr. Hřebík“. Po vydání zatykače na její hlavní aktéry, Vincence Koutníka a Rudolfa Hájka, je před jejich vyprovokovaným odchodem do zahraničí ukrýval. Raimund Musil byl zatčen 15. května 1950 a odsouzen k šestnácti letům vězení, zemřel ve věznici v Plzni-Borech 20. ledna 1952. Majetek propadl státu, rodina se musela z obce vystěhovat. Karel Vilím (18961955) se stal obětí kolektivizační kampaně 50. let; zemřel krátce po propuštění z vězení.

Vývoj počtu obyvatel Rodkova[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013 2019
Počet obyvatel 319 275 276 244 268 267 221 185 190 168 131 97 93 101 98 101

Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]

Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]