Rodkov
| Rodkov | |
|---|---|
 Usedlost č. p. 1 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′14″ s. š., 16°13′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 109 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,22 km²[2] |
| Katastrální území | Rodkov |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 592 51 |
| Počet domů | 41 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rodkov 2 592 51 Dolní Rožínka obecrodkov@seznam.cz |
| Starosta | Oto Musil |
  Rodkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587737 |
| Kód části obce | 30112 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 109[1] obyvatel.
V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436 (Rodkov).[4][5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 319 | 275 | 276 | 244 | 268 | 267 | 221 | 185 | 190 | 168 | 131 | 97 | 93 | 102 | 99 |
| Počet domů | 40 | 40 | 49 | 45 | 44 | 44 | 45 | 45 | 40 | 39 | 37 | 38 | 43 | 43 | 41 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 1869–1959 Rodkov byl obcí v okrese Nové Město na Moravě (1869–1930) (v letech 1869–1900 Nové Město) a později v okrese Bystřice nad Pernštejnem. V letech 1960–1991 patřil jako část obce k Dolním Rožínkám a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010–2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 12. května 1997.[9]
Školství a kultura
[editovat | editovat zdroj]Mateřská ani základní škola tu není, za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko.
Sbor dobrovolných hasičů
[editovat | editovat zdroj]Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Před obecním úřadem se nachází pomník obětem světových válek a komunistického režimu. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zemědělský dvůr -
Obecní úřad -
Pomník obětem obou světových válek a komunistického režimu -
Dům č. p. 8
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Libri citationum et sententiarum III, s. 108, č. 523 [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 372.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 480. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Rodkov [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rotkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Úřední stránky
- Rodkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
