Tasov (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tasov
kostel sv. Petra a Pavla
kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce Tasov
znak
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 591831
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel680 (2021)[1]
Rozloha13,72 km²[2]
Katastrální územíTasov
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ675 79
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTasov 240
675 79 Tasov
ou.tasov@cbox.cz
StarostaIng. Pavel Pavlíček
Oficiální web: www.tasov-tr.cz
Tasov
Tasov
Další údaje
Kód obce591831
Kód části obce165107
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tasov (německy Tassau) je obec na Moravě, v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 680[1] obyvatel. V letech 1366–1954 byl Tasov městysem. K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Žďár nad Sázavou.

Tasov nemá pojmenované ulice, pro orientaci slouží neoficiální místní pojmenování jako Městeček, Stránka, Bosna, Ulice, Hlinka, Heřmanská, K Čikovu a Ve Dvoře.

K Tasovu přiléhají také tři osady v údolí řeky Oslavy, samota Papírna a mlýny Panský a Radkovský.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Ruda, Velká Bíteš, Jabloňov, Dolní Heřmanice, Čikov, Pyšel a Kamenná.

Historie[4][editovat | editovat zdroj]

Osada vznikla ve 12. století na říčce Polomině při hradu Tassenberg (Dub). První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1233, kdy se jejím vlastníkem stává Záviš z Tasova. Za panování jeho nástupců z rodu pánů z Lomnice se Tasov stává centrem rozsáhlého panství a také sídlem děkanátu.

Od roku 1366 je Tasov nazýván městečkem.

Roku 1390 prodal Jan z Tasova tasovskou tvrz a dvůr Sazemovi z Tasova. Oba pak společně přidali svoji pečeť na Stižní list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa roku 1415.

Sazemovi potomci protávají svobodný dvůr s tvrzí vladykům z Chlévského a v roce 1482 jej získali Rohovští.

Městečku se nevyhnuly ani procesy s domělými čarodějnicemi, v 16. století byly upáleny Dorota Valová, Dorota Vitoušková a Markyta Zavadilková.

V roce 1573 získává Tasov Václav Berka z Dubé, manžel Aleny Meziříčské z Lomnice. Berkové zůstávají na Tasově do roku 1644, kdy jej získali Fürstenbergové, kteří se výrazně zasloužili o přestavbu místního kostela sv. Petra a Pavla a zrušení hrdelního práva tasovského.

Joachym Stettenhofen, který držel Tasov od roku 1794, zakládá na svém panství vsi Mihoukovice, Klementice a Jáchymov.

V roce 1869 je v městečku zřízen poštovní úřad, roku 1885 založen Sbor dobrovolných hasičů. Knihovna byla zřízena v roce 1923, ve stejném roce byly postaveny dle návrhu architekta Bohuslava Fuchse obecní dům a vila literáta Jakuba Demla, nejvýraznějšího rodáka.

V období první republiky Tasov nabývá postupně občanské vybavenosti, např. v roce 1927 byl Tasov napojen na autobusovou linku Tasov–Kralice. Roku 1929 byla zřízena v městečku nemocnice a téměř dokončena elektrifikace.

V roce 1947 je realizována stavba školního areálu, který zahrnoval školu mateřskou, obecnou, měšťanskou i zemědělskou.

Roku 1948 přichází komunistický převrat. Rodina Rohovských, která dosud držela v městečku skoro 500 let hospodářský dvůr, byla z Tasova vyhnána a její majetek združstevněn. Roku 1950 Tasov ztrácí titul městysu. V období komunismu vzniká v obci fotbalové hřiště v Bosně, sokolovna, nový hřbitov, nová školní budova, televizní převaděč, je provedena regulace potoka a také sloučení Tasova s Čikovem a Jasenicí do jedné obce.

Po roce 1989 dochází k rozdělení zmíněných obcí a také k finálnímu dokončení stavby školní budovy. V obci byla také odhalena pamětní deska Jakubu Demlovi a otevřen Literární památník Vysočiny.

Roku 2001 jsou v Tasově dokončeny vodovod a plynofikace.

Roku 2007 byla obec administrativně přeřazena z okresu Třebíč do okresu Žďár nad Sázavou. Titul městyse Tasovu dosud obnoven nebyl, na rozdíl od nedalekého Budišova či Vladislavi.

Při archeologických pracích v letech 20082009 byly v Tasově objeveny základy středověké rotundy.

V obci se nachází obchody s potravinami, kadeřnictví, cukrárna a hostinec. Tasovem prochází několik turistických cest a cyklotras a má dobré autobusové spojení s okolím. Je snadno dostupný z dálničního sjezdu u Lhotky na D1. Obec také vydává vlastní turistické známky.[5]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Borůvka, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Pavel Pavlíček.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Tasova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 735 849 849 860 924 887 936 804 805 760 691 620 605 590 640

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola Tasov

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území obce zasahuje krátký úsek dálnice D1. Dále tudy prochází silnice II/390 v úseku Osová Bítýška - Tasov - Budišov, která se zde kříží se silnicí II/392 v úseku Velké Meziříčí - Tasov - Jinošov. Silnice III. třídy jsou:

  • III/3923 Tasov - Vaneč
  • III/3924 Holubí Zhoř - Tasov

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tasově (okres Žďár nad Sázavou).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Když sedmiletý chlapec ponejprv a sám vykoná cestu do sousední dědiny, která je vzdálena od jeho domova sotva půl hodiny, ještě po letech může o této své cestě snít jak o křížové výpravě do Svaté Země. Tělesný obzor jeho očí bude stále širší a širší, tak jako vodní kruhy na jezeře od toho místa, na které se z tisícmetrové výše sřítil hydroplan, ale jeho obzor duchovní zůstane i po letech v tom centru, kterému se říká rodný kraj. Ten bude vždy jeho bodem Archimedovým a také vždy jeho Achillovou patou.
— Jakub Deml, Pozdrav Tasova, 1932

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Geografie Tasova: Geografie: Obec Tasov. www.tasov-tr.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  4. Historie Tasova v datech: Z historie obce: Obec Tasov. www.tasov-tr.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  5. MERTA, David: Tasovské kostely. ARCHAIA Brno o.p.s. 30. června 2009. Archaia Brno o.p.s. – Zápisníček.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]