Kamenná (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kamenná
Centrum obce od kaple
Centrum obce od kaple
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590801
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 212 (2020)[1]
Rozloha 6,1 km²
Nadmořská výška 450 m n. m.
PSČ 675 03
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kamenná 70
67503 Budišov u Třebíče
ou.kamenna@tiscali.cz
Starosta Stanislav Rouš
Oficiální web: www.kamenna-tr.cz
Kamenná
Kamenná
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kamenná (německy Kamena, Kamenitz[2]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 212[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Kamennou a vesnici Klementice.

V obci nejsou pojmenovány ulice, používají se místní neoficiální názvy: Kapličssko, Úžlebí, Hlavnačsko, Návrší (též Náhorsko) a Kamenná–Střed (též Návesnice).

Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Heřmanice, Budišov, Pyšel, Studnice a Tasov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. V okolních lesích jsou doloženy palírny kolomazi.[3]

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy vesnice patřila Buzkovi z hradu Moštiště, ten se však už v roce 1358 spojil s Eliškou z Mikulovic a jeho syn pak roku 1369 prodal vesnici Půdkovi z Rudolce, ten pak prodal vesnici Janu staršímu z Mezříče a následně pak vesnici roku 1392 získal Konrát z Tasova a roku 1399 Jan z Otěchleb. Roku 1538 pak Vladislav Meziříčský z Lomnice prodal vesnici Janu z Pernštejna, ten pak Kamennou s dalšími vesnicemi prodal v roce 1551 Kateřině ze Šternberka, ale ta si roku 1552 vzala Jiří Mrakeše z Noskova a tak se kamenná stala součástí budišovského panství. Majitelem vesnice byl ke 19. století i Richard Baratta-Dragono. V roce 1628 však část vesnice byla prodána Karlem starším ze Žerotína, do té doby část vesnice patřila ještě do náměšťského panství. V roce 1755 se lidé ze vsi účastnili povstání poddaného lidu. V roce 1799 vznikly Klementice nedaleko Kamenné. Kolem roku 1813 byl vysušen rybník a na jeho původním místě byly vystavěny domy. Roku 1882 vznikla v Klementici škola a roku 1931 byla do vesnice přivedena elektřina. V roce 1936 pak byl ve vsi založen sbor hasičů a také byl do vsi zaveden telefon. O rok později byl zregulován potok v obci.[4] V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války.[5]

V roce 1952 bylo založeno JZD v Kamenné, ale následně bylo zrušeno a znovu založeno až v roce 1957. V témže roce byla založena cementárna a o rok později byl otevřen kulturní dům ve vsi. V roce 1960 se ke Kamenné připojila osada Klementice. V roce 1971 se místní JZD sloučilo s JZD Budišov a roku 1975 byla zrušena místní škola a v témže roce pak došlo k opětovnému slučování JZD, JZD Budišov (kam byla dříve začleněno JZD v Kamenné) bylo sloučeno s JZD Nárameč (kde fungovaly JZD z Náramče a Valdíkova), JZD Hodov a JZD Rohy. Všechny družstva se stala součástí JZD Budišov. Roku 1976 pak byl také nedaleko Kamenné otevřen lom. V roce 1980 se Kamenná připojila pod národní výbor v Budišově a stala se tak jeho součástí.[4]

V roce 1998 byly opraveny silnice ve vsi a v roce 2002 byl do vesnice přiveden plyn.[4]

Vývoj počtu obyvatel Kamenné[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 406 410 407 384 364 358 352 283 290 289 251 229 230

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaple na návsi z 19. století
  • pomník obětem 1. sv. války z roku 1920 na návsi (kde stával historicky, později byl přesunut ke kulturnímu domu, odkud byl roku 1989 přenesen zpět na náves)
  • socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1748
  • kříže v obci a okolí[7]
  • kamenné syenitové místy v okolí[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 61. 
  3. https://www.idnes.cz/cestovani/tipy-na-vylet/unikatni-kameny-v-pekelne-krasnem-kraji.A060612_140331_igcechy_tom
  4. a b c http://www.kamenna-tr.cz/06Historie.html
  5. http://www.kamenna-tr.cz/07Pamatky.html
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  7. a b http://www.kamenna-tr.cz/Napsali/kkvcera.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]