Kamenná (okres Třebíč)
| Kamenná | |
|---|---|
 Centrum obce od kaple | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590801 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′21″ s. š., 16°3′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 219 (2022)[1] |
| Rozloha | 6,11 km² |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 675 03 |
| Počet domů | 96 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kamenná 70 675 03 Budišov u Třebíče ou.kamenna@tiscali.cz |
| Starosta | Stanislav Rouš |
| Oficiální web: www | |
  Kamenná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590801 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kamenná (německy Kamena, Kamenitz[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 219[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, Kamennou a vesnici Klementice.
Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Heřmanice, Budišov, Pyšel, Studnice a Tasov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy vesnice patřila Buzkovi z hradu Moštiště, ten se však už v roce 1358 spojil s Eliškou z Mikulovic a jeho syn pak roku 1369 prodal vesnici Půdkovi z Rudolce, ten pak prodal vesnici Janu staršímu z Mezříče a následně pak vesnici roku 1392 získal Konrát z Tasova a roku 1399 Jan z Otěchleb. Roku 1538 pak Vladislav Meziříčský z Lomnice prodal vesnici Janu V. z Pernštejna, ten pak Kamennou s dalšími vesnicemi prodal v roce 1551 Kateřině ze Šternberka, ale ta si roku 1552 vzala Jiří Mrakeše z Noskova a tak se Kamenná stala součástí budišovského panství. Majitelem vesnice byl ke 19. století i Richard Baratta Dragono. V roce 1628 však část vesnice byla prodána Karlem starším ze Žerotína, do té doby část vesnice patřila ještě do náměšťského panství. V roce 1755 se lidé ze vsi účastnili povstání poddaného lidu. V roce 1799 vznikly Klementice nedaleko Kamenné. Kolem roku 1813 byl vysušen rybník a na jeho původním místě byly vystavěny domy. Roku 1882 vznikla v Kamenné škola a roku 1931 byla do vesnice přivedena elektřina. V roce 1936 pak byl ve vsi založen sbor hasičů a také byl do vsi zaveden telefon. O rok později byl zregulován potok v obci.[4] V roce 1920 byl ve vsi odhalen památník obětem první světové války.[5]
V roce 1952 bylo založeno JZD v Kamenné, ale následně bylo zrušeno a znovu založeno až v roce 1957. V témže roce byla založena cementárna a o rok později byl otevřen kulturní dům ve vsi. V roce 1960 se ke Kamenné připojila osada Klementice. V roce 1971 se místní JZD sloučilo s JZD Budišov a roku 1975 byla zrušena místní škola. V témže roce pak došlo k opětovnému slučování JZD, JZD Budišov (kam bylo dříve začleněno JZD v Kamenné) bylo sloučeno s JZD Nárameč (kde fungovaly JZD z Náramče a Valdíkova), JZD Hodov a JZD Rohy. Všechny družstva se stala součástí JZD Budišov. Roku 1976 pak byl také nedaleko Kamenné otevřen lom.[4] V roce 1998 byly ve vsi opraveny silnice a v roce 2002 byl do vesnice přiveden plyn.[4]
Do roku 1849 patřila Kamenná do budišovského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. V roce 1980 byl Místní Národní Výbor Kamenná sloučen s MNV Budišov, dělající z obce až do jejího opětovného osamostatnění roku 1990 de-facto část Budišova.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 406 | 410 | 407 | 384 | 364 | 358 | 352 | 283 | 290 | 289 | 251 | 229 | 230 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[8] | 2010[9] | 2013[10] | 2017[11] | 2021[12] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.84 %) | ČSSD (23.48 %) | ČSSD (24.0 %) | ANO (31.78 %) | ANO (30.93 %) |
| 2. | ODS (33.55 %) | TOP 09 (18.93 %) | ANO 2011 (16.0 %) | SPD (14.72 %) | SPOLU (25.89 %) |
| 3. | KSČM (13.15 %) | ODS (18.18 %) | ODS (12.0 %) | ČSSD (10.07 %) | Piráti+STAN (15.82 %) |
| účast | 80.10 % (153 z 191) | 69.11 % (132 z 191) | 68.11 % (126 z 185) | 71.98 % (131 z 182) | 79.43 % (139 z 175) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[13] | 2012[14] | 2016[15] | 2020[16] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (42.1 %) | ČSSD (31.39 %) | ANO 2011 (24.41 %) | ANO (18.07 %) |
| 2. | ODS (27.19 %) | Pro Vysočinu (17.44 %) | ČSSD (19.76 %) | Piráti (14.45 %) |
| 3. | KSČM (12.28 %) | ODS (15.11 %) | STAN+SNK ED (9.3 %) | STAN+SNK ED (14.45 %) |
| účast | 61.83 % (115 z 186) | 49.46 % (91 z 184) | 48.31 % (86 z 178) | 47.16 % (83 z 176) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (28 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 74.46 %, tj. 137 ze 184 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (54 hlasů). Volební účast byla 72.93 %, tj. 132 ze 181 oprávněných voličů.[17]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 70.49 %, tj. 129 ze 183 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (58 hlasů). Volební účast byla 73.77 %, tj. 135 ze 183 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (44 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (16 hlasů). Volební účast byla 75.14 %, tj. 133 ze 177 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (81 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů). Volební účast byla 75.14 %, tj. 136 ze 181 oprávněných voličů.[19]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vilém Hlavička (1892–?), legionář
- Jaroslav Matoušek (1928–2017), pedagog
- František Mrňa (1928–1992), geochemik
- Josef Nováček (1894–?), legionář a lékař
- Zdeněk Nováček (* 1945), elektrotechnik, docent
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází ze západu na severovýchod silnice II/390 z Budišova na Tasov a dále k dálnici D1 (Exit 153 Lhotka), a u pily z ní odbočuje silnice III/3905 na Klementice, kde také končí.
V obou částech obce se nachází autobusové zastávky, přičemž tu v Kamenné obsluhuje linka 790300 Třebíč - Budišov - Tasov - Velká Bíteš provozovaná firmou ICOM transport, avšak zastávka v Klementicích je v současné době nepoužívaná.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
V obci se nacházejí 3 rybníky, 2 v Kamenné (Roušův a v. n. Kamenná) a 1 v Klementicích (Klementický).
Dále se zde také nachází koupaliště se skluzavkou, pódiem, dětským hřištěm a nohejbalovým hřištěm, kde se každoročně pořádá několik akcí (hasičské závody, triatlon, fotbálek), a které se také využívá v létě ke koupání a v zimě k bruslení
Z koupaliště a Roušova rybníku zároveň také vytéká potok Kameňák (obě větve se setkávají pod křižovatkou u kaple), který ve většině obce teče zakryt pod zemí a na povrch vychází až za domem č.p. 50. Následně teče necelého 1,5 kilometru severovýchodním směrem údolím "Žleb", a u Holomkova mlýna se vléva do řeky Oslavy.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Přes obec prochází žlutá turistická trasa, která vede z Velkého Meziříčí na vlakové nádraží Studenec, a na hranici katastru pod Klementicemi se nachází část modré trasy z Třebíče do Ořechova a Velké Bíteše. Dále obcí také prochází spojovací cyklostezka, která přes Kamennou a Klementice spojuje cyklostezky 5206 v Kundelově a 5208 ve Vanči.
Oblíbenými cíly turistů jsou hlavně zvonička za obcí, koupaliště, nad ním na kopci posazená hospůdka, nebo kamenné zajímavosti v okolí (sluneční hodiny, obětiště, mísy na pálení kolomazi, "Čertův kámen")
Právě tyto kamenné mísy a obětiště se objevily v jednom z dílů pořadu ČT Záhady Toma Wizarda.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple na návsi z 19. století
- Pomník obětem 1. sv. války z roku 1920 na návsi (kde stával historicky, později byl přesunut ke kulturnímu domu, odkud byl roku 1989 přenesen zpět na náves)
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1748
- Kříže v obci a okolí[20]
- Kamenné syenitové místy v okolí[20]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 61.
- ↑ a b c Historie [online]. Kamenná: Obec Kamenná [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Památky [online]. Kamenná: Obec Kamenná [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 116.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b EICHLER, Ladislav. Kamenná a Klementice včera a dnes. Kamenná: Obec Kamenná, 2008. 72 s. Dostupné online. S. 16–26.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kamenná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kamenná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
