Březí nad Oslavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Březí nad Oslavou
centrum od kaple
centrum od kaple
Znak obce Březí nad OslavouVlajka obce Březí nad Oslavou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 595365
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel291 (2021)[1]
Rozloha6,15 km²
Katastrální územíBřezí nad Oslavou
Nadmořská výška548 m n. m.
PSČ592 14
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBřezí nad Oslavou 1
59214 Nové Veselí
brezinadoslavou@gmail.com
StarostaRadek Vencálek
Oficiální web: obec-brezinadoslavou.cz
Březí nad Oslavou
Březí nad Oslavou
Další údaje
Kód obce595365
Kód části obce13935
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březí nad Oslavou je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. K roku 2019 zde žilo 291[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec se poprvé připomíná roku 1447, kdy ji koupil s meziříčským panstvím Jan st. z Lomnice od Jiřího z Kravař a Strážnice. Ves zřejmě založili dědicové po Přibyslava z Křižanova asi na přelomu 13. a 14. st., původně se jmenovala Malín. Později se pak dostala k panství meziříčském. Od roku 1562 je Březí zařazeno do statku Nové Veselí jako dědictví Aleny z Meziříčí.

28. června 1709 odkoupil žďárský klášter panství Nové Veselí se vším příslušenstvím, tj. se zámkem a městečkem Novým Veselím, s rytířským sídlem a městečkem Ostrovem, vesnicemi Matějovem, Budčí, Březím, Újezdem a s farou a oběma kostely v Novém Veselí a Ostrově, za to vše zaplatil klášter 55 tisíc zlatých.

V seznamu mistrů cechu řeznického od roku 1622 do konce 18. století je u roku 1712 uveden Šimon Chalupa, syn Josefův, rychtáře z Březí.

Platy a dávky v roce 1750 činily na peněžní činži u obce Březí nižší položku než např. v Budči či Matějově. Roboty podle dominikánského katastru v roce 1750 vůči žďárskému klášteru uvádí počet robotníků v případě sedláků 8, u čtvrtláníků 5, dnů v týdnu více než 2 u sedláků, u čtvrtláníků jeden a jedna třetina dne. To vše v případě jak s koňmi, tak i s voly. V Tereziánském katastru z roku 1750 jsou uvedeny u obce Březí 3 lány a 64-tin bylo 33.

Počet obyvatel a domů v roce 1784 byl 128 mužů, 119 žen a 32 domů.

Největším školským obvodem v 17. a 18. století byl kromě žďárského i novoveselský, kam patřily obce Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov, Újezd a Vatín. V roce 1682 byla budova školy v žalostném stavu a navštěvovalo ji jen 6 až 7 žáků.

V červnu 1837 našlo několik osadníků z Březí v lese poklad, který čítal na 900 kusů mincí. Převážně se jednalo o brakteáty z 2. pol. 13. st.

V roce 1896 byla velmi špatná úroda, uváděla se jako nejhorší za posledních 121 let, tedy od roku 1771.

27. ledna 1916 ve čtvrtek dopoledne přeletěla nad vesnicí vzducholoď zepelín směrem na jih. Obrovské těleso doutníkového tvaru přeletělo s velkým rachotem a mnoho lidí polekalo. Let nad obcí trval asi 10 minut.

V únoru 1921 bylo provedeno sčítání obyvatel, v obci žilo 324 obyvatel. Všichni byli národnosti české, s výjimkou jednoho reformovaného evangelíka se hlásili k římsko-katolickému náboženství.

V roce 1924 zřídil František Zitta čp. 21 kovářskou dílnu a bednář Josef Zedníček postavil novou dílnu na výrobu sudů.

V roce 1942 byla zbourána stará kaple pro zchátralost, zvonek byl přemístěn do nové kaple. Odstraněním staré budovy vznikl prostor pro zvětšení školní zahrady.

Od roku 1961 se obec nazývá Březí nad Oslavou, do té doby nesla název Březí. V roce 1962 byl dán do užívání nový kulturní dům.

V roce 1964 proběhly přípravné práce na stavbu vodovodu a kanalizace. Vodovod byl připojen o rok později, v roce 1965. V témže roce dostala silnice z Bohdalova do Ostrova nad Oslavou asfaltový povrch.

V roce 1970 byla zahájena stavba prodejny Jednota.

V roce 2002 byla provedena rekonstrukce budovy prodejny, která byla následně přestavěna a v současné době se v této budově nachází prodejna, obecní úřad a hospoda.

Od roku 2005 obec opětovně začala psát svoji kroniku.

V roce 2019 proběhla přestavba dětského hřiště na spodním konci obce a byla zahájena kompletní rekonstrukce kulturního domu. V listopadu roku 2020 proběhla výsadba nových stromů okolo parku na návsi.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Pavel Hladík, od roku 2010-2018 tuto funkci vykonával Roman Šikl a od roku 2018 na postu starosty úřaduje Radek Vencálek.

Vývoj počtu obyvatel Březí nad Oslavou[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2018 2019
Počet obyvatel 276 354 324 360 316 324 311 253 233 244 249 221 208 270 287

Zázemí pro obyvatele[editovat | editovat zdroj]

V obci jsou umístěna dvě dětská hřiště pro nejmenší, multifunkční sportovní hřiště s umělým povrchem, hospoda a kulturní dům.

Dobrovolná činnost[editovat | editovat zdroj]

Vznik sboru dobrovolných hasičů a výstavba hasičské zbrojnice

Z historie hasičského sboru v Březí nad Oslavou lze uvést, že byl založen v roce 1893, kdy bylo v obci 55 domů převážně se šindelovou střechou. Podnětem pro založení sboru byly časté požáry, kterými obec trpěla. Však do roku 1898 zasahoval u 7 požárů. Prvním předsedou byl František Košťál, rolník, prvním náčelníkem Jan Fišer, nadučitel, jednatelem Florián Brož, podučitel.

V roce 1896 světili místní hasiči novou stříkačku od firmy R. Smekal za 800 zlatých.

V roce 1923 byla postavena hasičská zbrojnice na horním konci obce v místech, kde stál kamenný kříž, který byl posunut o něco výše. Budova byla dostavěna 22. července, kdy proběhla oslava 30 let trvání hasičského sboru.

13. července 2013 proběhly velké oslavy stodvacátého výročí od založení hasičského sboru. Vše začalo ráno bohoslužbou, které se zúčastnilo hodně místních obyvatel. Hlavní oslavy však byly zahájeny v 13: 30 hod u KD, kde se shromáždil průvod, který prošel následně obcí. Dominantní prvky v tomto průvodu bylo čtyřspřeží s historickou ruční stříkačkou původem ze Sirákova a historický hasičský vůz z roku 1922 pocházející z Krásněvsi. V čele průvodu byly neseny historické prapory, místních i okolních hasičských sborů. V závěru průvodu pak jely hasičské vozy zastupující současné vybavení hasičů ze Žďáru na Sázavou 2 a z Nového Veselí. Průvod se poklonil u pomníku padlým ve světových válkách na návsi, položil zde věnec a přešel do dolní části návsi, kde zazněla hymna a slavnostní projevy. Zpestřením byl zásah hasičů, zejména ten s historickou ruční stříkačkou ze Sirákova vzbudil zaslouženou pozornost. Následně k poslechu hrála Venkovská kapela a její program sledovali diváci zpod pivních stanů za příznivého slunečného počasí. Součástí oslav byla i výstava mapující vývoj i historii obce i hasičů. Zajímavé bylo porovnání vzhledu domů na historických fotografiích a současných záběrech.

Činnost jednotky sboru dobrovolných hasičů v rámci obce

V současné době sbor tvoří 46 členů z toho 27 mužů a 19 žen.

Starostou a strojníkem JSDH je Pavel Kadlec, místostarostou, velitelem sboru a jednotky a strojníkem je Bc.Zdeněk Ondráček. Jednatelem a preventistou je Radek Vencálek (starosta obce), pokladník/hospodář Bc.Lucie Vrbická.

Členové JSDH, za podpory obecního úřadu, zajišťují kulturní dění v obci. Organizují např. dětský karneval, masopustní průvod, pálení čarodějnic, dětský den, pouťové zábavy, lampionový průvod a poměrně krátkou tradici rozsvěcení vánočního stromku s vánočním jarmarkem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V obci se nachází dva pamětní pomníky k obětem obou světových válek. Oba tyto pomníky byly v roce 2005 rekonstruovány.
  • Boží muka u silnice do Kotlas

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]