Sulkovec
| Sulkovec | |
|---|---|
 Kostel svatého Havla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′34″ s. š., 16°18′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 157 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,55 km²[2] |
| Nadmořská výška | 683 m n. m. |
| PSČ | 592 65 |
| Počet domů | 94 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sulkovec 50 592 65 Rovečné obec@sulkovec.cz |
| Starosta | Ing. Petr Tomášek |
| Oficiální web: sulkovec | |
  Sulkovec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596833 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulkovec (německy Sulkowetz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 157[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1459. Název obce je odvozen od osobního jména Sulek. Ve 14. století náležel Sulkovec k hradu Skály a od roku 1462 až do konce 16. století Pernštejnům. Koncem 16. století přešel Sulkovec ke kunštátskému panství. Dne 16. října 1645 obec zcela vypálili Švédové. Během 19. století byla původně dřevěná obydlí postupně nahrazována zděnými staveními a hospodářskými grunty. Uzavřené zemědělské usedlosti se zahradami, polem a loukami jsou pro Sulkovec typické. V letech 1832 a 1887 se v obci našly groše, dukáty a jiné mince. První dřevěná škola byla v Sulkovci postavena již v roce 1720. Škola zde definitivně zanikla v roce 2002.
V letech 1990–2006 působil jako starosta František Mareček, od roku 2006 do 2014 tuto funkci vykonával Michal Budig. V současné době je starostou Petr Tomášek.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 526 | 545 | 556 | 579 | 511 | 508 | 502 | 382 | 383 | 340 | 277 | 242 | 207 | 190 | 188 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Havla (Výstavba kostela začala v roce 1735 a o rok později byl vysvěcen. Kostel stál na místě bývalé kaple (poprvé doložené v roce 1645). Kostel byl v průběhu let opravován a doplňován – lavice z roku 1948, varhany z roku 1964 atd.[5]
- Venkovský dům čp. 34
- Litinový kříž u vchodu do kostela z roku 1878.
- Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého ve výklenkové kapličce před vstupem do kostela
- Náhrobní desky sulkoveckých farářů (Karel J. Pečený, Vítězslav Grmela...). Na hřbitově hrob prof. Ing. Vítězslava Jílka, CSc.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Sulkovec
- Polom
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.
- ↑ Informační tabule u kostela.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulkovec na Wikimedia Commons - Sulkovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
