Štarkov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štarkov
Základní informace
Výstavba kolem r. 1380
Zánik po roce 1464
Materiál kámen
Stavebník Archleb z Kunštátu
Poloha
Adresa Nový Jimramov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 29070/7-4308 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štarkov, též Skály, někdy Starkov či Stařechovice, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce (679 m), na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří lze najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Zakladatelem hradu byl kolem roku 1380 Archleb z Kunštátu (či Archleb ze Stařechovic). Ten jej roku 1384 předal svému synu Erhardovi a bratru Janovi.

Po roce 1415 se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za Jana Tovačovského z Cimburka, a Kunou z Kunštátu z lysické větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku 1447) nakonec získala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan. V roce 1448 byl hrad Janem Tovačovským z Cimburka prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce 1456 vykoupen a pobořen. V roce 1464 se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do jimramovského panství, a tak byli jeho majiteli nejprve Pernštejnové, dále Katharýnové z Katharu a později Dubští z Třebomyslic. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-11]. Identifikátor záznamu 140419 : hrad Starkov, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BELCREDI, Ludvík. Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky. Brno: Ludvík Belcredi vlastním nákladem, 2010. 70 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]