Krásněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krásněves
Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého

znak obce Krásněvesvlajka obce Krásněvesznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0635 595900
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (LAU 1): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Žďár nad Sázavou
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Krásněves
katastrální výměra: 4,13 km²
počet obyvatel: 280 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 535 m n. m.
PSČ: 594 44
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Krásněves 52
59444 Radostín nad Oslavou
starosta / starostka: Karel Uhlíř
Oficiální web: www.krasneves.cz
E-mail: obec.krasneves@tiscali.cz

Krásněves
Red pog.svg
Krásněves
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Krásněves (německy Krasniowes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, asi 11 km severně od Velkého Meziříčí. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 265 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec původně patřila k hradu Tasov. Roku 1350 přenechal Jan z Tasova obec svému synovci Václavovi, který ji 1358 spojil s panstvím svého bratra Ratibora. Václavův syn Zikmund ji 1387 oddělil od panství Tasov a předal dědičně Benešovi a Hedvice z Vlašimi, Jindřichovi z Jevišovic a Archlebovi z Myslibořic. Patřila pak k panství Radostín. Název obce se v průběhu let měnil, vyskytuje se jako Krasynives, Krasnioves und Krásnoves. Roku 1732 byla postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Kolem 1830 byla ve mlýně zřízena přádelna lnu. Po zrušení panství patřila od roku 1850 k obci Radostín. Od roku 1878 patřila přádelna anglické rodině Fosterů, kteří zde tiskli falešné bankovky. Roku 1880 za to byli odsouzeni a v přádelně vznikla parní pila. Po roce 1890 vznikla politická obec Krásnoves, od roku 1921 Krásněves, roku 1893 vznikl sbor dobrovolných hasičů a 1907 postavena škola. V roce 1930 byla postavena kaple Panny Marie, roku 1963 zahájena stavba kulturního domu s hasičskou zbrojnicí a úřadovnou MNV. V letech 1993-1996 byl postaven vodovod a kanalizace, do roku 1997 byla obec plynofikována a do roku 1999 revitalizován potok pod vesnicí.[1]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Rychta (č. 3) - rozsáhlá přízemní, částečně podsklepená budova završená výraznou valbovou střechou. Severovýchodní průčelí, obrácené směrem do návsi, bylo zdobené rustikálně pojatým štukovým dekorem. Vstup do objektu byl armován kamenným klasicistně pojatým portálem z poloviny 19. století. Interiéry stavby byly dosud zachovány v téměř intaktní podobě, a to včetně výplní oken a dveří. Veškeré prostory rychty byly opatřeny klenutými stropy různého stáří. Mezi nejzajímavější patřilo zaklenutí sklepních prostor a obytné místnosti rychtáře, zaklenutá plackovou klenbou zdobenou barokně tvarovaným zrcadlem. Mezi velice cenné konstrukce patřil rozsáhlý a značně vyspělý systém vytápění, který byl zaústěn do jednoho průlezného komínu. Dle stavebně-historického průzkumu pocházely nejstarší konstrukce ze 16. století (část obvodového zdiva, sklepy), nejmladší úpravy pak z počátku 20. století. Architektonicky výjimečná a velice cenná budova rychty byla v předjaří roku 2016 zbourána.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého od F. A. Jelinka z roku 1732
Vývoj počtu obyvatel Krásněvsi[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 296 339 327 346 378 377 341 288 326 327 299 275 265 265 275

Rodák[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika obce
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Krásnoves. Sv. 15, str. 82

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]