Vladislav (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladislav

Pohled na střed městečka
Znak obce VladislavVlajka obce Vladislav
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0634 591904
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální výměra 18,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 181 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 364 m n. m.
PSČ 675 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Vladislav
Vladislav čp. 231
675 01 Vladislav
Starosta Jan Havlena
Oficiální web: www.obecvladislav.cz
Email: ouvladislav@cbox.cz
Vladislav v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vladislav
Red pog.svg
Vladislav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav (německy Wladislau, Unter Wladislau[2]) je městys ležící východně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 364 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině kláštera a pochází z roku 1104. Městys se člení na tři části: Vladislav, Hostákov a Střížov. Vladislav je také blízko vesniček Valdíkov a Smrk a Pozďátky. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] Vladislav leží na východním okraji geomorfologického celku Třebíčská kotlina, také leží na východním okraji geomorfologického celku Jaroměřická kotlina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Česky původně Brod, později Wadislaw (1548), Wladislaw (1665), Dolní Vladislav (1869), Vladislava (Před 1918), německy Unter Wladislau (1869), Wladislaw. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, roku 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem z 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 18901900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901.

Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami. Někdy v té době je uváděn i název Vršice, odvozený od vršů, tedy proutěných košů určených k chytání ryb. Dnešní název obce, Vladislav, měl být podle nepodložených pověstí dán na památku podle zde narozeného Vladislava, syna knížete Oldřicha Brněnského. Na mapě je tento název poprvé uváděn až roku 1665,[4] ale už v roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: „Peciet miesteczka Wadislawi“ se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov.

Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná.

V dubnu vystěhovali Němci osadu německé dívčí mládeže ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.[5]

V roce 2016 má v obci dojít k vybudování nového multifunkčního hřiště a také k opravě a dostavbě chodníků.[6]

Vývoj počtu obyvatel městyse Vladislavi[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 951 974 998 1 065 1 211 1 249 1 367 1 358 1 458 1 385 1 310 1 227 1 222
Vývoj počtu obyvatel místní části Vladislavi[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 619 626 650 699 820 883 983 1 010 1 067 1 052 974 939 937

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Románský kostel Nejsvětější Trojice, později barokně upraven. Tento kostel má pouť v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Vladislav.
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • barokní socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem
  • restaurace
  • Farní budova – po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které 9. dubna 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. 19. března 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci.
Pohled na kostel
Kostel zezadu

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Počátky odborového hnutí ve Vladislavi[editovat | editovat zdroj]

Počátky odborového hnutí ve Vladislavi jsou spojeny dále s budovou nynější 1. chemické továrny ve Vladislavi, n. p. Sociální pokrok byl umožněn protáhnutím průmyslu do zdejšího městečka. Velikou zásluhu o zdejší chudý kraj si získal Václav Slaný.

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Škola

Národní škola ve Vladislavi[editovat | editovat zdroj]

Škola byla zřízena roku 1728. Studovalo v ní jen 5-6 chlapců. Nejvyšší správou nad všemi školami měla Pražská univerzita. V roce 1876 byla tato škola zbořena a na jejím místě byla vystavěna nová budova. Ta byla jednopatrová měla tři učebny, kabinet, kuchyň a byt pro správce. Stavitel byl z Třebíče (p. Tepich), který na stavbu za 9 000 zlatých dohlédl. Budovu vysvětil P. František Diviš dne 30. září 1877. Budovu navštěvovaly děti z Vladislavi, ze Smrku a z Hostákova. Později vznikla škola také v Hostákově, která byla posvěcena 23. září 1877. Škola měla v roce 1934/1935 6 tříd. Největší počet žáků byl 92. Dne 15. října 1945 byla u této školy zřízena také mateřská škola pro děti od 3 do 6 let. V letech 19281929 se počal jevíti na obecné škole ve Vladislavi, jejich učitelem byl František Kaboňek.

Poštovní úřad[editovat | editovat zdroj]

Poštovní úřad ve Vladislavi byl zřízen kolem roku 1871, svědčí o něm doklad pořízený 13. ledna 1872. Tato pošta se nacházela v dnešním domě číslo 33. Přes Vladislav pošta projížděla kolem 8. hodiny ráno směrem na Zastávku a vracela se mezi 5. a 6. hodinou večer. Po poštmistrovi Černém převzal poštu p. Masopust a pošta se přestěhovala do pivovaru. Výplata zaměstnanců činila asi 20 zlatých. Pak se po několika letech střídali další majitelé. Pošta se z Vladislavi vozila do následujících obcí: Smrk, Valdíkov, Hostákov, Číměř, Slavičky, Střížov, Okrašovice, Pozďátky a Dobrá Voda. Koněšín měl svou vlastní poštu, ta však zanikla a stala se doručovací stanicí pro poštovní úřad ve Vladislavi. Valdíkov později připadl poštovnímu úřadu v Budišově.

Radnice

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

Vladislav si založila svou veřejnou knihovnu roku 1922. Na začátku bylo zakoupeno 52 knih. Potom bylo obcí přispíváno na nové knihy. Bylo to však málo – 50 haléřů na jednoho obyvatele ročně, tj. 500 ročně celkem. Později to bylo 600 Kčs, až v roce 1946 byl příspěvek zvýšen na 1600 Kčs. Knihovna přijímala také knihovní dary. V roce 1922 od ministerstva školství 40 knih, z hosp. podniků v roce 1941 9 knih, od MUDr. Františka Večeři v roce 1934 27 knih, od prof. Karla Háňavky v roce 1939 18 knih.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

První počátky divadelní hry můžeme hledat asi v roce 1889, kdy se sešla mládež, aby se zahrála první divadlo. Tento kroužek se nazýval „Divadelní komitét“. První vystoupení tohoto kroužku se hrálo brzy po jeho založení, ještě o prázdninách. Toto první představení se nazývalo „Dynamit“. Druhé vystoupení mělo název „Můj ráj“. Hrálo se v sále hostince na primitivním jevišti. Z tohoto kroužku, který pořádal představení se stal „Spolek divadelních ochotníků ve Vladislavi“. Do první světové války se hrálo v uvedeném hostinci, po válce se hrálo v sále sokolovny. Tato divadelní činnost se dále rozvíjela. Za rok se průměrně odehrálo 6 divadel.

Sbor hasičů[editovat | editovat zdroj]

Sbor hasičů ve Vladislavi byl založen v roce 1894 jako Dobrovolná tělocvičná a hasičská práce ve Vladislavi, potom přejmenován na Sbor dobrovolných hasičů.

Pohromy a živelní katastrofy[editovat | editovat zdroj]

První historicky zjištěnou zprávou o sežehnutí osady máme z roku 1304. Tehdy za výpadu divokých Kumanů v září bylo vypáleno na statcích třebíčského kláštera 27 osad.

Nehoda se stala 11. května 1848 v prachárně pana Prokopa Zelníčka, která byla toho dne vyhozena do povětří, ale jen ta část závodu.

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vladislav (nádraží).
Vlaková zastávka na trati č. 240.

Vladislav má autobusovou zastávku, kde zastavují i dálkové autobusy na lince Brno - České Budějovice, dále pak regionální autobusy směřující na Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Obec Vladislav leží na železniční trati 240 (Brno - Jihlava). Vladislav měla do roku 1996 vlakové nádraží, které se nacházelo na západ od obce, asi kilometr proti proudu řeky. Z důvodu velké vzdálenosti od obce byla v 90. letech vystavěna vlaková zastávka Vladislav zastávka, kde zastavují osobní vlaky. Původní nádraží se stalo výhybnou. Obcí prochází silnice první třídy I/23.

Vladislaví prochází silnice první třídy I/23, kdy se již od osmdesátých let hovoří o možném obchvatu obce. Obcí projede denně přibližně 7 tisíc automobilů, obchvat má procházet severně od obce, začínat má u želežničního přejezdu na západě obce a končit má u silnice směrem na Náměšť nad Oslavou. Ředitelství silnic a dálnic se v roce 2016 vyjádřilo, že chce v projektu pokračovat, původně silnice měla mít šířku 11,5 metru, po úpravách pouze 9,5 metru. V rámci projektu má dojít k rekonstrukci silnice od benzinové stanice na východním konci města Třebíče po křižovatku silnice I/23 se silnicí do Studence.[8]

Tanex a. s.[editovat | editovat zdroj]

Továrna Tanex a. s. má velmi dlouhou tradici sahající až do roku 1826. Původně to byla prádelna, později továrna na čokoládu. Její historie prošla dlouhým vývojem. Dnešní továrna Tanex a. s. je jedním z evropsky významných výrobců klihu.

Pivovar

Pivovarnictví[editovat | editovat zdroj]

Kdy a za jakých okolností byl po dlouhé práci vystavěn úplně první pivovar ve Vladislavi, nejde pro nedostatek písemných záznamů zjistit. Je však pravděpodobné, že v prvních dobách vařili Vladislavští pivo ve vlastním pivovaru, který stál v místech, kde dnes stojí mostní váha. Byla to dřevěná budova a v ní zazděný měděný kotel s 6 sudy. Odtud se pivo v kádích dováželo do čísla 6, první vladislavské radnice a tam v kamenných kádích se ochlazovalo a stáčelo do věder. Když byla postavena nová radnice, nynější dům s číslem popisným 8, vařilo se ještě v tomto prvním dřevěném pivovaru, pivo se donášelo do kamenných kádí, které byly umístěny v bočním křídle již zmíněné radnice. V této radnici se pivo chladilo a stáčelo, jak je vidět z účtovní knihy požitků za rok 1706, 1707, 1708, 1711, které vyúčtování muselo být předloženo do kanceláře. Na pivovarském komíně je již dlouhá léta hnízdo čápů.

Rekreace a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Vladislav je svojí polohou ideálním místem pro rybáře a rybaření. Údolí řeky Jihlavy láká k návštěvě i turisty a výletníky nejen z blízké Třebíče ale i z míst vzdálenějších. Rybníkářské řemeslo v 16. století patřilo mezi výnosné druhy práce. Rybářství ve Vladislavi zdomácnělo, toto lze soudit ze zpráv třebíčského statku z roku 1556. Chovali se zde kapři, štiky a líni, avšak chov štik a línů byl později zrušen. Výlovy ryb se konají vždy na podzim (v říjnu).

Rybníkářské řemeslo v 16. století náleželo mezi výnosné a vážené druhy lidské práce. Rybáři odvodňovali celé oblasti dosud neproduktivní půdy, vysušovali močály na úrodná pole, tak připravujíce místa pro nová sídla vesnic v nižších a před větry chráněných polohách. Časem rybářů přibylo, ale ubylo na vážnosti. Protože bylo rybníkářství ve Vladislavi velice oblíbené, přispělo to zřejmě k tomu, že má Vladislav ve znaku vrš (koš na chytání ryb).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 86.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Historie obce Vladislav - LETIŠTĚ - rezervační a informační systém [online]. letiste.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  5. ot. Vladislav má nového starostu. Třebíčský deník. 15. 11 2010, čís. 265, s. 3.  
  6. kv. V obci chybí chodníky i sportoviště, změnit to má příští rok [online]. Horácké noviny, 2015-11-30, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  7. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  
  8. JAKUBCOVÁ, Hana. Vladislav plánuje obchvat. Ustoupit mu bude muset asi i starostův dům. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-29 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladislav 1548 - 1948. Příprava vydání Ing. Josef Prudík, Arch. Ing. C. František Musil. [s.l.] : Místní národní výbor ve Vladislavi, 1948. 102 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 24.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]