Českomoravská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Českomoravská vysočina)
Skočit na: Navigace, Hledání
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina

Nejvyšší bod Javořice (837 m n. m.)

Nadřazená jednotka Česko-moravská subprovincie
Sousední
jednotky
Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina, Středočeská tabule, Východočeská tabule, Brněnská vrchovina, Západní Vněkarpatské sníženiny
Podřazené
jednotky
Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Thaya Hochland

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Českomoravská vrchovina na mapě ČR
Českomoravská vrchovina na mapě ČR
Povodí Labe, Dunaj
Souřadnice 49°13′16″ s. š., 15°20′26″ v. d.

Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina), lidově Vysočina, je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Svých mírně zvlněných hřbetů nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny.

Na území ČR se skládá ze 7 geomorfologických celků a 21 podcelků. Z těchto podcelků jsou nejvyšší Jihlavské vrchy (Javořice 837 m), významné jsou také Žďárské vrchy (Devět skal 836 m). Kompletní geomorfologické členění do úrovně celků a podcelků uvádí následující tabulka:[1]:

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990 - 1998 probíhalo pravidelné sledování hnízdní avifauny vrcholových bučin na Vysočině. Bylo vybráno 5 lokalit typu vrcholové a skalnaté bučiny o celkové rozloze 123 ha v nadmořské výšce 60 - 765 m. Jednalo se o maloplošná zvláště chráněná území, konkrétně NPR Velký Špičák, PR Křemešník, PP Čertův hrádek, PP Přední skála, PP Vysoký kámen. Bylo zaznamenáno v hnízdním období 44 druhů ptáků. Nejpočetnější byla pěnkava obecná, další následovaly sýkora uhelníček, červenka obecná, brhlík lesní, střízlík obecný, pěnice černohlavá, budníček menší, králíček ohnivý a šoupálek dlouhoprstý. [2]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  2. KUNSTMÜLLER, Ivan. Cinclus 20/2010. Hnízdní avifauna vrcholových bučin na Vysočině. Jihlava : Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, 2010. 121 s. = Časopis pro ochranu a výzkum avifauny. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]