Městská knihovna v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městská knihovna v Třebíči

Současná budova městské knihovny na Hasskově ulici
Účel stavby

knihovna

Základní informace
Současný majitel město Třebíč
Poloha
Adresa Hasskova ulice, Třebíč, Třebíč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Městská knihovna v Třebíči
Red pog.svg
Městská knihovna v Třebíči
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna v Třebíči je knihovna v Třebíči, původně založená jako Knihovna pro lid v roce 1885. MK Třebíč sídlí v nově rekonstruované budově na Hasskově ulici v části města Vnitřní Město.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním krokem k založení obecní knihovny v Třebíči bylo ustanovení Spolku pro zakládání knihoven. To se stalo 6. dubna 1885. Zakladateli spolku byli Alois Grimmich, profesor gymnázia Jan Pochop a učitel František Doležel. Ještě toho dne byly sepsány zakládací listiny o založení veřejné knihovny s názvem Knihovna pro lid. Jejím prvním působištěm měla být malá místnost v budově bývalé německé školy na Hasskově ulici. První knihy byly většinou dary od občanů města. Již ve třetím roce měla knihovna úctyhodných 1888 svazků a 177 členů. Během prvních deset let působení veřené knihovny bylo čtenářům zapůjčeno asi 150 000 svazků. Všechny aktivity a nákup knih byly v té době hrazeny pouze z příspěvků členů, proto se spolek neustále pokoušel o zvýšení počtu členů. V rámci zviditelnění svých aktivit a zlepšení finanční situace spolek uspořádal roku 1885 první dva koncerty, návštěvnost však nebyla vysoká, proto spolek na těchto akcích spíše prodělal. Větší úspěch sklidil až koncert o svatodušních svátcích roku 1891, kdy bylo vybráno 115 zlatých, které plně připadly knihovně. O zajištění stálých příjmů bylo postaráno ještě rozmístěním pokladniček po restauracích a vinárnách nebo výnosem z turnajů v kuželkách. Knihovně občané pomáhali i svými knižními dary, někdy velmi hodnotnými. Velký obrat pro knihovnu přišel v roce 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách. Reakcí na něj bylo převzetí spolkové knihovny městem a její přejmenování na Husovu veřejnou knihovnu. Finanční potřeby knihovny byly vyřešeny městskými dotacemi.[1]

Ve třicátých letech knihovna zažívá rozmach, počet výpůjček rostl a knihovna začala vydávat časopis Čtenář, který se stal vůbec druhým časopisem vydávaným knihovnou v tehdejším Československu. Poměrně často se v tomto období píše o knihovně v novinách, kde je hodnocena velmi kladně.[1]

Období rozmachu končí druhou světovou válkou, kdy je zastaveno i vydávání časopisu Čtenář. Další rozvoj přichází až po druhé světové válce. Knihovna již natrvalo získává svou vlastní budovu a dále se rozrůstá.[zdroj?] Knihovna byla přejmenována na Okresní knihovnu a sídlila ve dvou budovách na Hasskově ulici, tyto budovy město získalo od tehdejšího Městského NV v roce 1983. Od tohoto roku byla řešena i rekonstrukce budovy bývalé školy na Hasskově ulici, měla do ní být vrácena škola, nicméně by to znamenalo zlikvidování projektové dokumentace v hodnotě 230000 Kčs. V této době taky bylo z hlavní budovy knihovny (nynější budova knihovny) detašováno dětské oddělení, oddělení zpracování fondů a celookresní metodika.[2]

Po roce 1993 je přejmenována na Městskou knihovnu v Třebíči. V současné době působí knihovna ve třech pobočkách a při ZMVŠ. Má více než 157 000 návštěvníků ročně a zapůjčuje více než 410 000 knih ročně.[3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KŘESŤAN, František. Padesát let Husovy veřejné knihovny v Třebíči. In Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935. Třebíč : Ústřední výbor jubilejních oslav, 1935. Dostupné online. Kapitola IX.
  2. ČERNÁ, Ludmila. V Třebíči se knihy půjčovat nebudou?. Horácké noviny. 30. 5 1990, roč. 1, čís. 6, s. 4.  >
  3. Městská knihovna v Třebíči. O založení knihovny [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, 2007, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online.