Jevišovická pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jevišovická pahorkatina
Nejvyšší bod633,5 m n. m. (Zadní hora)
Rozloha2007,7 km²

Nadřazená jednotkaČeskomoravská vrchovina
Sousední
jednotky
Boskovická brázda, Dyjsko-svratecký úval, Křižanovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina, Znojemská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
Jevišovická pahorkatina na mapě Česka
Jevišovická pahorkatina na mapě Česka
Horninyžula, krystalická břidlice
PovodíDunaj
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIC-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelky a okrsky[1]

Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]