Náměšť nad Oslavou
| Náměšť nad Oslavou | |
 Zámek v Náměšti nad Oslavou |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0634 591211 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Historická země | Morava |
| Katastrální výměra | 18,7 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′26″ s. š., 16°9′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 871 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Zákl. sídelní jednotky | 9 |
| Části obce | 4 |
| Katastrální území | 4 |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Náměšť nad Oslavou Masarykovo nám. 104 675 71 Náměšť nad Oslavou |
| Starosta | Vladimír Měrka |
| Oficiální web: www |
|
| Email: podatelna@mesto-namest.cz | |
 Náměšť nad Oslavou
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Náměšť nad Oslavou (německy Namiest, Namiest an der Oslawa,[2] do roku 1900 Náměšť) je město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 20 km východně od Třebíče na řece Oslavě. Nedaleko leží i obec Kralice nad Oslavou s kralickým památníkem. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Město je obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jedov, Otradice a Zňátky. Žije zde zhruba 5 tisíc obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby zřejmě pochází okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, významný právník, který vyložil zemské právo v Knize tovačovské, a jenž se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzely z Prahy.
Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády byl tehdejší hrad přestavěn na zámek a tiskárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici.
O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, později byl při klášteru založen i kostel Panny Marie Andělské, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém Haugvic. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v roce 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a sám byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu[3] (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. Mezi lety 1949 a 1960 bylo město součástí okresu Velká Bíteš.[2]
K 1. lednu 1957[4] byla provedena změna katastrální hranice mezi městem Náměšť nad Oslavou a sousední obcí Kralice nad Oslavou. K Náměšti nad Oslavou bylo překatastrováno území o rozloze 5,8218 hektarů, na němž se tehdy nacházelo 13 obytných domů, nacházejících se v blízkosti zástavby města Náměšť nad Oslavou. Jedná se o oblast mezi silnicí spojující Kralice a Náměšť a Náměšťskou oborou, která je na státní mapě Náměšť nad Oslavou 2-8, vydané roku 1951,[5] označena jako „Závratě“. V současnosti zde existují části ulic „Habří“ a „U Obory“. Překatastrování provedl KNV v Brně svým usnesením ze dne 14. září 1956.
V roce 2016 došlo k převedení objektu bývalé sokolovny do majetku města, původně objekt patřil organizaci Sokol. Město uvažuje o rekonstrukci objektu, kdy náklady byly vyčísleny na řádově deset milionů Kč. Po 25 letech má sokolovna opět přejít do majetku Sokola a posléze dalších 25 let má sloužit pro sportovní a kulturní využití.[6]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2012 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 351 | 2 373 | 2 410 | 2 269 | 2 495 | 2 480 | 2 666 | 2 793 | 3 939 | 4 493 | 4 992 | 5 115 | 5 246 | 5 013 | 4909 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 776 | 1 770 | 1 797 | 1 699 | 1 916 | 1 975 | 2 180 | 2 359 | 3 518 | 4 123 | 4 699 | 4 868 | 5 017 |
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve městě jsou dvě stálé expozice městského muzea, Husův sbor, sv. Jana Křtitele a konají se zde festivaly folkové hudby Folkové prázdniny a například i některé z koncertů Concertu Moraviæ. Dalším muzeem v Náměšti je Řeznické muzeum Jana Pavlíčka. Nedaleko zámeckého areálu se nachází ateliér Pavla Tasovského a Galerie 12. V náměšťském zámku žili hudebně nadaní páni Haugvicové, již byli osobními přáteli s mnohými skladateli, které zvali do Náměště. Sám Bedřich Vilém založil zámeckou kapelu, jejíž členy podroboval velkým zkouškám a nutnost pro vstup do kapely byla hra na hudební nástroj či umění zpěvu. Antonio Salieri měl dokonce věnovat majiteli panství skladbu Requiem, tato skladba měla mít v náměšťské zámecké kapli i svoji premiéru, později napsal i Gratulační kantátu či Scherzi armonici. Obě tyto skladby byly také věnovány Haugvicům.
Zámecký kastelán Marek Buš, jenž je také hudebně vzdělaný tak v září roku 2010 uspořádal krátký hudební festival s názvem Salieri v Náměšti, kde byly zahrány různé skladby v prostorách zámku. Uvádí se, že město bylo čistě české (r. 1850), v roce 1900 i téměř čistě katolické (1653 katolíků, 40 židovského vyznání, 4 evangelíci a 2 jiní), v roce 1930 bylo ve městě 2053 katolíků, 29 československé církve, 22 evangelíků, 19 osob židovského vyznání a bez víry celkem 48 osob.[2]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Město bylo sídlem především zemědělské velkovýroby s nedostatečným průmyslem, v kapucínském klášteře ovšem pracovala přádelna a tkalcovna, později byla přesunuta do mlýna pod zámkem a později i jinde. Dalším velkým výrobcem byla továrna A. Klazara, jež v roce 1948 zaměstnávala 700 zaměstnanců a zabývala se výrobou koberců a vlněných látek.[2] Obcí prochází silnice první třídy I/23.
Školství[editovat | editovat zdroj]
V Náměšti byla obecná škola založena v roce 1848, v roce 1913 byla založena i škola měšťanská, která působila až do roku 1947. V roce 1912 byla založena i živnostenská pokračovací škola, v roce 1898 byla založena i zimní hospodářská škola.[2] V roce 1962 zde byla založena i druhá základní škola na Husově ulici.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě jsou umístěna sportoviště, jedním z týmů, který ve městě působí je TJ Náměšť nad Oslavou.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Náměšti nad Oslavou.
- Náměšťský zámek – původně gotický hrad, nyní renesanční zámek s expozicí gobelínů. Možnost prohlídek hraběcích ložnic a dětských pokojů.
- Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita
- Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou
- Rozhledna Babylon u Kramolína
- Barokní most se sochami Josefa Winterhaldera
- Kostel sv. Jana Křtitele
- Kaple svaté Anny ve Špitálku
- Hrobka Haugwiců
- Husův sbor
- Vicenický žleb
- Masarykovo náměstí
- Rathan – rybník
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Žižkův dub
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Dreuschuch – lékař, rentgenolog
- Vladimír Fiala – poslanec Sněmovny lidu, statik, ornitolog, do Náměště jej přivedla jeho manželka, autor knihy o ptactvu na náměšťských rybnících
- Fridrich Vilém Haugwitz – hrabě, velkou část života spojil s panstvím v Náměšti nad Oslavou
- Heinrich Homma – advokát, poslanec Moravského zemského sněmu, starosta Znojma
- Josef Chmelíček (1823–1891), český kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel
- Jan Chmelíček (1825–1891), hudební skladatel, teolog a pedagog
- Bedřich Kancnýř - poslanec Moravského zemského sněmu, právník
- Pavel Kubiš – hokejista
- František Antonín Míča – skladatel
- Gottfried Rieger – kapelník u hraběte Haugwitze, narozen v Opavici
- Josef Strouhal – režisér, herec a divadelní ředitel divadla v Kladně
- Josef Šandera – voják, velitel výsadku Barium
- Štěpán Vlašín – literární kritik a historik
- Josef Winterhalder starší – sochař, který působil v Náměšti, narozen v Rakousku
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Náměšť nad Oslavou, s. 89.
- ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Okresní soud v Třebíči, s. 46-47.
- ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 9, vydáno v Praze dne 29. ledna 1957
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/NAMO/NAMO28_index.html
- ↑ ap. Náklady na rekonstrukci sokolovny jsou dost vysoké [online]. Horácké noviny, 2015-12-03, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou
- Náměšťská obora - přírodní památka, evropsky významná lokalita a kulturní památka
- Seznam kulturních památek v Náměšti nad Oslavou
- Letiště Náměšť nad Oslavou
- FC Náměšť nad Oslavou-Vícenice
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměšť nad Oslavou ve Wikimedia Commons- Náměšť nad Oslavou
- Oficiální stránky Zámku Náměšť nad Oslavou – Titulní strana
- Informační portál Náměšť nad Oslavou a okolí
- Farnost Náměšť n. Oslavou
- Statistické údaje města Náměšť nad Oslavou
- 22. základna letectva Náměšť nad Oslavou
