Josef Šandera

Josef Šandera
Josef Šandera
Narození	14. března 1912; Náměšť nad Oslavou ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. března 1945 (ve věku 32 let); Hradec Králové ; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Národnost	Češi
Povolání	voják
Ocenění	Pamětní medaile československé armády v zahraničí; Československý válečný kříž 1939; Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šandera (v odboji nazýván také Velký Josef,^[1] 14. března 1912, Náměšť nad Oslavou^[1] – 9. března 1945, Hradec Králové^[1]) byl československý voják a velitel výsadku Barium.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 14. března v Náměšti nad Oslavou. Jeho otec Emanuel byl čalounický a sedlářský mistr a matka Marie, rozená Člaňková byla v domácnosti. Zároveň měl tři sestry. Byl členem náměšťského Sokola. Otec v roce 1915 odešel otec do války a matka v roce 1916 zemřela skokem pod vlak. Děti vychovávala babička. Po absolvování obecné a měšťanské školy se u svého otce vyučil sedlářem. 1. října 1932 nastoupil základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku v Hradci Králové.^[1]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval poddůstojnickou školu a u armády zůstal. Během čtyř let vystudoval osmileté gymnázium a 30. září 1937 byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích. Vyřazen byl 15. srpna 1938, poté se vrátil zpět k útvaru. Po okupaci Čech a Moravy byl 20. dubna 1939 z armády propuštěn. Pracoval jako úředník Okresního úřadu v Třebíči a zapojil se do odboje.

Od září 1939 začal studovat VUT v Brně v oboru strojní inženýrství. Při zatýkání na kolejích se mu šťastnou náhodou podařilo uniknout.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

2. prosince 1939 opustil protektorát a přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostal do Francie. 14. ledna 1940 byl prezentován u čs. zahraniční armády a přidělen k dělostřelectvu v hodnosti poručíka. Bojů o Francii se nezúčastnil.

Po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kam se dostal 7. července 1940. Opět byl zařazen k dělostřelectvu. Od 19. září zahájil výcvik pro plnění zvláštních úkolů. Do 28. října 1941 absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Od 26. července 1942, již v hodnosti nadporučíka dělostřelectva prodělal špionážní výcvik na čs. výcvikové stanici a poté dokončovací kurzy. Ty ukončil 14. prosince 1942. Od 5. února do 10. února 1943 prodělal opakovací parakurz a byl zařazen do připravovaného desantu Mercury. Pro neshody s npor. Horákem byl přesunut do desantu Barium. Od 29. dubna do 1. října 1943 prodělal tělovýchovný kurz, fotovýcvik, dále dvě konspirační cvičení a další výcvik u SIS. 26. října odletěl společně s ostatními příslušníky desantu Barium do Itálie.^[1]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. dubna 1944 seskočil společně s ostatními u Vysoké nad Labem u Hradce Králové. Desant pod jeho velením oživil odbojové hnutí v regionu a vytvořil rozsáhlou zpravodajskou síť. Zároveň začal vytvářet podmínky pro vyvolání ozbrojeného povstání. 6. října 1944 zahájilo gestapo rozsáhlé zatýkání. Šandera se s čet. Žižkou ukryli v osadě Polsko u Žamberka. Zde byli objeveni zrádcem Lepaříkem. Při následné zatýkací akci gestapa se Šandera pokusil spáchat sebevraždu. Byl však zachráněn v královéhradecké nemocnici. Aby se vyhnul výslechům, záměrně si do rány zanesl infekci, na jejíž následky zemřel 9. března 1945. Tělo bylo po pitvě spáleno v pardubickém krematoriu.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

2. června 1945 byla urna s jeho popelem uložena v rodinné hrobce. Na rodném domě a na domě v osadě Polsko, kde se s Žižkou ukrývali, byly odhaleny pamětní desky. 1. září 1945 byl povýšen na kapitána dělostřelectva, 1. prosince do hodnosti štábního kapitána a 30. května do hodnosti majora dělostřelectva v záloze in memoriam. V roce 1992 byla po něm pojmenována ulice v Náměšti n./O. a jeho jméno bylo umístěno na pamětní desce v kapli ve Vysoké n./L.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1944 – Československý válečný kříž 1939
1945 – druhý Československý válečný kříž 1939
1946 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1974 – Zlatá pamětní medaile VUT Brno

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Šandera na Wikimedia Commons
Kmenový list

[:0-1] MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17.

[1]