Náměšť nad Oslavou (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Náměšť nad Oslavou
Zámek v Náměšti nad Oslavou
Materiál Zdivo
Poloha
Adresa Náměšť nad Oslavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 21999/7-2882 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Náměšť nad Oslavou je původně gotický hrad, který byl později příslušníky rodu Žerotínů přestavěn na renesanční zámek. V roce 1949 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a byla v něm instalována kolekce tapisérií.[1] V roce 2001 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámecké schodiště z nádvoří
Zahrada zámku

Původ sídla[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o osídlení místa dnešní Náměště nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy byl jako svědek pod darovací listinou podepsán jistý Budiš z Náměště, jenž patřil do rodu pánů z Lomnice, kteří náměšťský hrad vlastnili. Dalšími majiteli hradu byli mezi lety 1399 a 1437 páni z Kravař, později Matěj Švamberk ze Skviřína (1437–1448), Znata z Prus a z Melic (1448–1455) a Ctibor Tovačovský z Cimburka (1455–1464). V roce 1464 se hrad vrátil do rukou lomnických pánů a během následujících let bylo okolí pustošeno uherskými vojsky, tento stav trval až do sedmdesátých let.

Žerotínové[editovat | editovat zdroj]

Později přešly majetky do rukou Žerotínů, získali je svatbou Libuše z Lomnice s Bedřichem ze Žerotína. Žerotínové tak později přestavěli hrad na renesanční zámek a zasloužili se také o přesun bratrské tiskárny do Kralic, kde později vznikla Kralická bible.

V době po bitvě na Bílé hoře byly majetky panství prodány císařskému generálu Albrechtu z Valdštejna, který majetky přenechal svobodnému pánovi Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka. Verdenberkům majetky patřily až do roku 1733, do roku 1743 patřilo panství Adriánovi z Enkenvoirtu, později přešlo vlastnictví Hanuši Leopoldovi z Kufštejna.

Kulturní rozvoj za držby Haugviců[editovat | editovat zdroj]

V roce 1752 získal celé panství nejvyšší kancléř Českého království Bedřich Vilém Haugwitz. Rod Haugviců z Biskupic se zasloužil o ekonomický, hospodářský a hlavně kulturní rozvoj panství. Zejména za Jindřicha Viléma III. (1770–1842), hudebního skladatele, jenž podporoval umění v Náměšti, vznikla zámecká kapela, čítající přes třicet instrumentalistů, 24 sboristů a 9 sólistů a barokní operní provoz. Rozsah repertoáru a kvalita provedení byly na vynikající úrovni[2]. Hrabě se přátelil s mnoha největšími osobnostmi tehdejší hudby, například s Christophem Willibaldem Gluckem, s nímž se seznámil v době svých studií. Jeho hostem na zámku byl opakovaně také jeho přítel Antonio Salieri, který hraběti věnoval své Rekviem, které ve zdejší kapli mělo premiéru. Hraběti také dedikoval svou Gratulační kantátu a manželce Jindřicha Viléma, Žofii, vynikající harfenistce pak věnoval svou skladbu Scherzi armonici. Také jejich syn Karel Vilém byl pozoruhodnou hudební osobností, avšak za jeho správy došlo k rozpuštění kapely. Náměšťský zámek se ovšem svého času řadil mezi podobná hudebních a operní centra období baroka na Moravě, jakými byl arcibiskupský zámek v Kroměříži, zámky Jaroměřice nad Rokytnou, Holešov, ad.

Haugvicové drželi zámek s panstvím až do konce druhé světové války. Po válce byl zámek zabaven a stal se majetkem československého státu a do roku 1947 byl reprezentačním sídlem vlády. Od roku 1949 je zpřístupněn veřejnosti. V roce 2016 vyšly dvě knihy s tematikou historie a současnosti zámku.[3] V roce 2017 bude na několik dní zpřístupněn dětský a královský apartmán, jsou to apartmány v horním podlaží zámku, byly upraveny pro pobyt dětí majitelů zámku a pro významné návštěvy zámecké rodiny.[4]

V roce 2018 bude v rámci výročí 100 let od založení republiky uvedena výstava a ukáže nově opravené interiéry a život za první republiky na zámku.[5]

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2016 došlo k rekonstrukci zámku, kdy došlo k opravám renesanční podoby zámku. Byly opraveny renesanční arkády na nádvoří zámku, stejně tak došlo k opravě omítek, ostění oken a okna. V předchozích letech byla opravena střecha a stropy. Postupně bude opravena také hodinová věž se vstupním portálem. Budou obnovena sgrafita, která pochází z doby renesance. Obnovena budou také vstupní vrata do zámku.[6] Od května 2017 do roku 2018 dojde k velké rekonstrukci dvou částí zámku, budou opraveny arkýře na východním průčelí zámku a arkády na nádvoří. Pískovcové části se odlupují a odpadávají. Náklady na rekonstrukci dosáhnout přibližně 15 milionů korun a investorem bude Národní památkový ústav a Ministerstvo kultury ČR.[7] V létě roku 2017 došlo k rekonstrukci arkýře a zámeckých arkád, stejně tak ke konsolidaci omítek vstupního křídla zámku. Rekonstruovány jsou také kamenná ostění oken a dřevěné prvky oken a dveří.[8] Oprava vstupního křídla byla dokončena v listopadu 2017, omítky byly navráceny do podoby z let 1946 a 1947.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLEISNER, Tomáš. Emblematic tapestry [online]. 2014 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 
  2. BUŠ, Marek. Hudební historie zámku [online]. Národní památkový ústav, 2016-02-25 [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. 
  3. VONDRÁK, František. Knihy představí zámecké apartmány a hudbu v Náměšti. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-09 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online. 
  4. MAHEL, Luděk. Zámek v Náměšti nad Oslavou opět mimořádně zpřístupní Dětský a Královský apartmán. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-12 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. 
  5. BROTHÁNKOVÁ, Monika; NEUWIRTHOVÁ, Eva. Památky na Vysočině chystají na novou sezónu řadu novinek. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-29 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. 
  6. MAHEL, Luděk. Náměšťský zámek bude opravený, jaroměřický nikoli [online]. Třebíčský deník, 2016-04-05 [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. 
  7. ČERNÝ, Kamil. Zámek v Náměšti čekají dvouleté opravy. Nejhodnotnější části se rozpadají. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-29 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  8. MAHEL, Luděk. Restaurátoři zachraňují cenný renesanční arkýř a zámecké arkády. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-08-09 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. 
  9. MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Vstupní křídlo náměšťského zámku je jako nové. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-08 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁK, Jan. Náměšť nad Oslavou. 1. vyd. Praha: Olympia, 1973. 96 s. 
  • BLÁHOVÁ, Lucie; GREGOR, Lukáš; HAJNÁ, Milena. Apartmány na zámku v Náměšti nad Oslavou. Příprava vydání Marek Buš. 1.. vyd. České Budějovice: NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích, 2016. 116 s. ISBN 978-80-87890-19-6. 
  • HAUGWITZ-EL KALAG, Johanna (ed.). Panství Náměšť v proměnách času. Obraz v zrcadle evropských dějin. 1. vydání. Telč : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, 2013. ISBN 978-80-904-240-7-4.
  • BUŠ, Marek. Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou. 1.. vyd. Telč: NPÚ, ÚOP v Telči, 2016. 112 s. ISBN 978-80-906167-2-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]