Kojatice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kojatice
Východní část obce
Východní část obce
Znak obce KojaticeVlajka obce Kojatice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590851
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel251 (2022)[1]
Rozloha5,62 km²
Nadmořská výška414 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů70 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKojatice 68
675 32 Třebelovice
obec.kojatice@c-box.cz
StarostkaBožena Bučková
Oficiální web: www.kojatice.cz
Kojatice
Kojatice
Další údaje
Kód obce590851
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kojatice (starší názvy též de Cogeticz, cum villa Cogeticz, ves Kogeticze[3], také Kojatitz[4], též Kogetitz, Kojetitz, Kogetice[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 251[1] obyvatel. Obec má dvě části, vlastní Kojatice a Velký Újezd.

Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Rácovice, Třebelovice, Dědice, Hornice, Nimpšov a Nové Syrovice.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Vesnice nese název podle stejnojmenného vladyky, jménem Kojeta, který v této vesnici žil. Jeho potomci se nazývali „Kojetíci“, a proto se místu začalo obdobně říkat, Kojatice.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mezi vesnicemi Kojatice a Velký Újezd se našly pozůstatky sídliště z doby železné a slovanské sídliště. Našli se v lokalitě také nádoby z doby bronzové a doby laténské. Na tzv. Smilově kopci byly objeveny nálezy z doby hradištní.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Dle jiných zdrojů má být první zmínka o obci z roku 1446, kdy první zmínka o farnosti ve Velkém Újezdu však má pocházet z roku 1377.[3] V roce 1480 prodal ves Jan z Jemnice Janovi z Týnce, ale o rok později ji získal Pavel z Budějovic, ten ale pak roku 1493 prodal v tu dobu pusté Kojetičky Lipoltovi z Krajčku. V roce 1497 pak vesnici získal Mikuláš z Mladoňovic. V roce 1540 pak od majitelů bítovského panství získal vesnici Matouš Bořita z Budče a o tři roky později pak Jan z Tavíkovic a na Polici. Během třicetileté války byla vesnice poškozena, 10 ze 14 usedlostí bylo opuštěno. Tak se dostaly Kojatice do majetku pánů z Police.[5] V roce 1737 byla ve Velkém Újezdě postavena fara u kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1788 byla založena škola a ta byla následně v roce 1852 přestěhována do nové velké budovy.[5]

Roku 1821 se poddaní ze vsi zúčastnili robotní vzpoury, stejně jako další okolní vesnice. Do polického panství spadaly Kojatice až do roku 1837, kdy Kojatice spolu s dalšími vesnicemi v okolí zakoupil Karel Nimptsch, roku 1846 se staly fideikomisem. V roce 1882 pak vesnice patřila Josefu Nimptschovi a pak od roku 1916 patřila vesnice Josefu Maria Wolfgangu Stubenbergovi.[5] V roce 1900 byla v obci založena záložna a v nedalekém Velkém Újezdě byl založen sociální a zdravotní ústav sester III. řádu z Brna, po roce 1947 byl přejmenován na sociální ústav. Roku 1932 byla do obce přivedena elektřina. V roce 1947 bylo v obci založeno strojní družstvo a v roce 1955 pak JZD, to se pak v roce 1962 sloučilo s JZD v Hornicích a vzniklo tak JZD Stráně, ale to se pak roku 1976 sloučilo s JZD v Dešově. Byl také postaven kulturní dům. Roku 1980 byla škola v obci zrušena.[5]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Kojatice jsou jednou z podpořených obcí.[7]

Do roku 1849 patřily Kojatice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo a pak od roku 1896 patřily do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Kojatice pod Dešov, následně se obec osamostatnila.[8] Mezi lety 1850 a 1919 byly součástí obce i Hornice.[4] Součástí obce je také Velký Újezd.[4]

Vývoj počtu obyvatel Kojatic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 380 438 397 408 406 384 358 491 586 544 513 424 370

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Kojatice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. KDU-ČSL (35.82 %) KSČM (25.13 %) ČSSD (29.45 %) ČSSD (19.84 %) SPOLU (28.57 %)
2. KSČM (24.37 %) ČSSD (22.34 %) KSČM (23.28 %) KDU-ČSL (19.84 %) ANO (25.71 %)
3. ČSSD (21.89 %) KDU-ČSL (17.87 %) KDU-ČSL (16.43 %) ANO (16.79 %) SPD (11.42 %)
účast 75.09 % (202 z 269) 73.09 % (182 z 249) 66.08 % (150 z 227) 59.11 % (133 z 225) 65.58 % (141 z 215)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kojatice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (29.6 %) ČSSD (31.03 %) ČSSD (23.72 %) ANO (28.57 %)
2. KDU-ČSL (25.0 %) KSČM (22.41 %) KDU-ČSL (19.49 %) KDU-ČSL (19.04 %)
3. KSČM (23.68 %) KDU-ČSL (21.55 %) STO (17.79 %) Piráti (10.71 %)
účast 56.83 % (154 z 271) 53.74 % (122 z 227) 53.15 % (118 z 222) 35.71 % (85 z 238)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů). Volební účast byla 63.35 %, tj. 140 ze 221 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 59.01 %, tj. 131 ze 222 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 64.41 %, tj. 152 ze 236 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (55 hlasů). Volební účast byla 65.09 %, tj. 151 ze 232 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel ve Velkém Újezdě pochází z doby před rokem 1737 a dvě kaple z 13. století.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20. Dostupné online.
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 141, 148. 
  5. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 601–606. 
  6. KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 197. 
  7. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]