Kojatice
| Kojatice | |
|---|---|
 Východní část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590851 |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′56″ s. š., 15°42′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 251 (2022)[1] |
| Rozloha | 5,63 km² |
| Nadmořská výška | 414 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 70 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kojatice 68 675 32 Třebelovice obec.kojatice@c-box.cz |
| Starostka | Božena Bučková |
| Oficiální web: www | |
  Kojatice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590851 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kojatice (starší názvy též de Cogeticz, cum villa Cogeticz, ves Kogeticze[3], také Kojatitz[4], též Kogetitz, Kojetitz, Kogetice[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 251[1] obyvatel. Obec má dvě části, vlastní Kojatice a Velký Újezd.
Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Rácovice, Třebelovice, Dědice, Hornice, Nimpšov a Nové Syrovice.
Pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Vesnice nese název podle stejnojmenného vladyky, jménem Kojeta, který v této vesnici žil. Jeho potomci se nazývali „Kojetíci“, a proto se místu začalo obdobně říkat, Kojatice.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mezi vesnicemi Kojatice a Velký Újezd se našly pozůstatky sídliště z doby železné a slovanské sídliště. Našli se v lokalitě také nádoby z doby bronzové a doby laténské. Na tzv. Smilově kopci byly objeveny nálezy z doby hradištní.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Dle jiných zdrojů má být první zmínka o obci z roku 1446, kdy první zmínka o farnosti ve Velkém Újezdu však má pocházet z roku 1377.[3] V roce 1480 prodal ves Jan z Jemnice Janovi z Týnce, ale o rok později ji získal Pavel z Budějovic, ten ale pak roku 1493 prodal v tu dobu pusté Kojetičky Lipoltovi z Krajčku. V roce 1497 pak vesnici získal Mikuláš z Mladoňovic. V roce 1540 pak od majitelů bítovského panství získal vesnici Matouš Bořita z Budče a o tři roky později pak Jan z Tavíkovic a na Polici. Během třicetileté války byla vesnice poškozena, 10 ze 14 usedlostí bylo opuštěno. Tak se dostaly Kojatice do majetku pánů z Police.[5] V roce 1737 byla ve Velkém Újezdě postavena fara u kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1788 byla založena škola a ta byla následně v roce 1852 přestěhována do nové velké budovy.[5]
Roku 1821 se poddaní ze vsi zúčastnili robotní vzpoury, stejně jako další okolní vesnice. Do polického panství spadaly Kojatice až do roku 1837, kdy Kojatice spolu s dalšími vesnicemi v okolí zakoupil Karel Nimptsch, roku 1846 se staly fideikomisem. V roce 1882 pak vesnice patřila Josefu Nimptschovi a pak od roku 1916 patřila vesnice Josefu Maria Wolfgangu Stubenbergovi.[5] V roce 1900 byla v obci založena záložna a v nedalekém Velkém Újezdě byl založen sociální a zdravotní ústav sester III. řádu z Brna, po roce 1947 byl přejmenován na sociální ústav. Roku 1932 byla do obce přivedena elektřina. V roce 1947 bylo v obci založeno strojní družstvo a v roce 1955 pak JZD, to se pak v roce 1962 sloučilo s JZD v Hornicích a vzniklo tak JZD Stráně, ale to se pak roku 1976 sloučilo s JZD v Dešově. Byl také postaven kulturní dům. Roku 1980 byla škola v obci zrušena.[5]
V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Kojatice jsou jednou z podpořených obcí.[7]
Do roku 1849 patřily Kojatice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo a pak od roku 1896 patřily do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Kojatice pod Dešov, následně se obec osamostatnila.[8] Mezi lety 1850 a 1919 byly součástí obce i Hornice.[4] Součástí obce je také Velký Újezd.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 380 | 438 | 397 | 408 | 406 | 384 | 358 | 491 | 586 | 544 | 513 | 424 | 370 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (35.82 %) | KSČM (25.13 %) | ČSSD (29.45 %) | ČSSD (19.84 %) | SPOLU (28.57 %) |
| 2. | KSČM (24.37 %) | ČSSD (22.34 %) | KSČM (23.28 %) | KDU-ČSL (19.84 %) | ANO (25.71 %) |
| 3. | ČSSD (21.89 %) | KDU-ČSL (17.87 %) | KDU-ČSL (16.43 %) | ANO (16.79 %) | SPD (11.42 %) |
| účast | 75.09 % (202 z 269) | 73.09 % (182 z 249) | 66.08 % (150 z 227) | 59.11 % (133 z 225) | 65.58 % (141 z 215) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (29.6 %) | ČSSD (31.03 %) | ČSSD (23.72 %) | ANO (28.57 %) |
| 2. | KDU-ČSL (25.0 %) | KSČM (22.41 %) | KDU-ČSL (19.49 %) | KDU-ČSL (19.04 %) |
| 3. | KSČM (23.68 %) | KDU-ČSL (21.55 %) | STO (17.79 %) | Piráti (10.71 %) |
| účast | 56.83 % (154 z 271) | 53.74 % (122 z 227) | 53.15 % (118 z 222) | 35.71 % (85 z 238) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů). Volební účast byla 63.35 %, tj. 140 ze 221 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 59.01 %, tj. 131 ze 222 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 64.41 %, tj. 152 ze 236 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (55 hlasů). Volební účast byla 65.09 %, tj. 151 ze 232 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (68 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 65.52 %, tj. 133 ze 203 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (81 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (56 hlasů). Volební účast byla 65.88 %, tj. 139 ze 211 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel ve Velkém Újezdě pochází z doby před rokem 1737 a dvě kaple z 13. století.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 141, 148.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 601–606.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 197.
- ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojatice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kojatice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kojatice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
