Menhartice
Menhartice | |
---|---|
Centrum Menhartic | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jemnice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′24″ s. š., 15°33′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 136 (2023)[1] |
Rozloha | 4,74 km²[2] |
Katastrální území | Menhartice |
Nadmořská výška | 485 m n. m. |
PSČ | 675 31 |
Počet domů | 48 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Menhartice 5 675 31 Jemnice menhartice@seznam.cz |
Starosta | Pavel Leitkep |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Menhartice | |
Další údaje | |
Kód obce | 545031 |
Kód části obce | 93041 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Menhartice (niem. Meinhardsdorf, dříve též Meinhorticz, Menhartycz, Menharticze, Menhartitz, Manhartitz[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 3 km na jih od Jemnice. Žije zde 136[1] obyvatel.
Menhartice se nachází 3 km jihozápadně od Jemnice, protéká jí Bělčovický potok a prochází jí silnice z Jemnice do Dešné.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Dešná, Lovčovice, Radotice, Jemnice a Pálovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312, kdy se objevuje při obdarování oslavanského kláštera.[5] Dle jiných zdrojů jsou poprvé písemně zmíněny v roce 1349, roku 1370 měly být v majetku Smila z Police, kdy ten je prodal Ondřejovi z Menhartic.[4] Mezi lety 1392 a 1412 v obci stála tvrz.[6] Nedaleko obce se nacházela vesnice Krajovice s tvrzí, ta je poprvé písemně zmíněna v roce 1409, tvrz i vesnice zanikly v době česko-uherských válek.[7]
Roku 1398 odkoupil vesnici Kunš z Lovčovic, dalším majitelem byl v roce 1466 Machna a pak v roce 1484 Václav z Menhartic, ten v roce 1511 prodal Menhartice Mikulášovi a Volfovi z Nové Vsi. V roce 1602 pak zakoupili Menhartice poručníci dětí Tasova Meziříčského a Menhartice se staly součástí jemnického panství.[4]
V roce 1609 pak Kateřina Mezičíčská prodala jemnické panství Zikmundovi z Tiefenbachu, v roce 1617 pak panství získal Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek a ten pak v rámci stavovského povstání poprosil o odpuštění u císaře a majetky mu tak nebyly zabaveny. V roce 1627 Jindřich Zahrádecký zemřel a zadlužené panství podědily jeho děti. V roce 1628 získal panství Fridrich Jankovský z Vlašimi, Jankovští z Vlašimi vlastnili město až do roku 1736, kdy zemřel Maximilián Arnošt Jankovský bez dědice a tak v roce 1755 získal panství Maximilián Daun. Daunové drželi panství až do roku 1815, kdy je získal Jan Filip Stadion, v roce 1826 pak panství odkoupila Marie Terezie Trauttmansdorfová, roku 1841 pak panství zakoupil Alfons Pallavicini, kdy v majetku rodiny Pallavicini bylo panství až do roku 1849.[8]
V roce 1911 byla založena škola, ta byla zrušena v roce 1966. Roku 1924 byla ve vsi založena Domovina, v roce 1938 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v obci roku 1951 založeno JZD, to se však hned roku 1953 rozpadlo, ale v roce 1957 bylo znovu založeno a následně v roce 1966 se sloučilo s JZD Lovčovice a pak v roce 1975 s JZD Bačkovice-Radotice a JZD Pálovice. V roce 1991 se JZD privatizovalo na Zemědělské družstvo Menhartice.[4]
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[9]
Do roku 1849 patřily Menhartice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1949[4] do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1967 a 1980 patřily Menhartice pod Menhartice-Lovčovice a mezi lety 1980 a 1992 byla obec začleněna pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 210 | 201 | 203 | 225 | 233 | 253 | 233 | 198 | 175 | 140 | 163 | 146 | 162 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2014 do roku 2018 byla starostou obce Božena Gliganičová, od roku 2018 tuto funkci zastává Karel Niederhafner.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | KDU-ČSL (30.58 %) | ČSSD (20.28 %) | KSČM (18.33 %) | ANO (27.39 %) | ANO (34.93 %) |
2. | ČSSD (24.7 %) | VV (17.39 %) | ČSSD (16.66 %) | KDU-ČSL (17.8 %) | SPOLU (31.32 %) |
3. | KSČM (17.64 %) | TOP 09 (17.39 %) | ANO 2011 (15.0 %) | SPD (15.06 %) | SPD (8.43 %) |
účast | 72.03 % (85 z 118) | 60.87 % (70 z 115) | 54.46 % (61 z 112) | 66.67 % (74 z 111) | 69.17 % (83 z 120) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
---|---|---|---|---|
1. | KDU-ČSL (29.68 %) | KDU-ČSL (27.65 %) | STO (25.0 %) | KDU-ČSL (35.0 %) |
2. | ČSSD (26.56 %) | KSČM (21.27 %) | KDU-ČSL (23.07 %) | ANO (25.0 %) |
3. | KSČM (17.18 %) | ČSSD (14.89 %) | SPD + SPO (13.46 %) | Piráti (15.0 %) |
účast | 55.65 % (64 z 115) | 44.64 % (50 z 112) | 46.55 % (54 z 116) | 37.84 % (42 z 111) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů), druhé místo obsadil Vladimír Franz (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 67.86 %, tj. 76 ze 112 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 65.45 %, tj. 72 ze 110 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 68.47 %, tj. 76 ze 111 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů). Volební účast byla 71.30 %, tj. 77 ze 108 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (21 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů). Volební účast byla 80.53 %, tj. 91 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (46 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (42 hlasů). Volební účast byla 77.88 %, tj. 88 ze 113 oprávněných voličů.[23]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Krucifix
- Venkovská usedlost čp. 4
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Dočekal (1907–1988), kněz
- Petr Novák (1891 nebo 1895–1976), generál
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 762–764.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně Cisterčiacki Brno (1225-1748) 1312 VIII 10, in: monasterium.net, URL <http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter>, accessed at 2018-08-11Z, král Jan potvrzuje darování Isoldy (Ysaldis abbatissa monasterii de Osla), choti Matěje z Fulštejna (ab Izaldi consorte Mathei de Fullenstein)
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 124. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 693–701.
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 178.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Menhartice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Menhartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Menhartice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)