Menhartice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Moravskobudějovicku. O zaniklé obci v okrese Chomutov pojednává článek Menhartice (Křimov).
Menhartice
Centrum Menhartic
Centrum Menhartic
Znak obce MenharticeVlajka obce Menhartice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 545031
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel128 (2022)[1]
Rozloha4,74 km²
Katastrální územíMenhartice
Nadmořská výška485 m n. m.
PSČ675 31
Počet domů48 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMenhartice 5
67531 Jemnice
menhartice@seznam.cz
StarostaKarel Niederhafner
Oficiální web: www.menhartice.cz
Menhartice
Menhartice
Další údaje
Kód obce545031
Kód části obce93041
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Menhartice (niem. Meinhardsdorf, dříve též Meinhorticz, Menhartycz, Menharticze, Menhartitz, Manhartitz[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 3 km na jih od Jemnice. Žije zde 128[1] obyvatel.

Menhartice se nachází 3 km jihozápadně od Jemnice, protéká jí Bělčovický potok a prochází jí silnice z Jemnice do Dešné.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Dešná, Lovčovice, Radotice, Jemnice a Pálovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312, kdy se objevuje při obdarování oslavanského kláštera.[4] Dle jiných zdrojů jsou poprvé písemně zmíněny v roce 1349, roku 1370 měly být v majetku Smila z Police, kdy ten je prodal Ondřejovi z Menhartic.[3] Mezi lety 1392 a 1412 v obci stála tvrz.[5] Nedaleko obce se nacházela vesnice Krajovice s tvrzí, ta je poprvé písemně zmíněna v roce 1409, tvrz i vesnice zanikly v době česko-uherských válek.[6]

Roku 1398 odkoupil vesnici Kunš z Lovčovic, dalším majitelem byl v roce 1466 Machna a pak v roce 1484 Václav z Menhartic, ten v roce 1511 prodal Menhartice Mikulášovi a Volfovi z Nové Vsi. V roce 1602 pak zakoupili Menhartice poručníci dětí Tasova Meziříčského a Menhartice se staly součástí jemnického panství.[3]

V roce 1609 pak Kateřina Mezičíčská prodala jemnické panství Zikmundovi z Tiefenbachu, v roce 1617 pak panství získal Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek a ten pak v rámci stavovského povstání poprosil o odpuštění u císaře a majetky mu tak nebyly zabaveny. V roce 1627 Jindřich Zahrádecký zemřel a zadlužené panství podědily jeho děti. V roce 1628 získal panství Fridrich Jankovský z Vlašimi, Jankovští z Vlašimi vlastnili město až do roku 1736, kdy zemřel Maximilián Arnošt Jankovský bez dědice a tak v roce 1755 získal panství Maximilián Daun. Daunové drželi panství až do roku 1815, kdy je získal Jan Filip Stadion, v roce 1826 pak panství odkoupila Marie Terezie Trauttmansdorfová, roku 1841 pak panství zakoupil Alfons Pallavicini, kdy v majetku rodiny Pallavicini bylo panství až do roku 1849.[7]

V roce 1911 byla založena škola, ta byla zrušena v roce 1966. Roku 1924 byla ve vsi založena Domovina, v roce 1938 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v obci roku 1951 založeno JZD, to se však hned roku 1953 rozpadlo, ale v roce 1957 bylo znovu založeno a následně v roce 1966 se sloučilo s JZD Lovčovice a pak v roce 1975 s JZD Bačkovice-Radotice a JZD Pálovice. V roce 1991 se JZD privatizovalo na Zemědělské družstvo Menhartice.[3]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Menhartice byly jednou z podpořených obcí.[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[9]

Do roku 1849 patřily Menhartice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1949[3] do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1967 a 1980 patřily Menhartice pod Menhartice-Lovčovice a mezi lety 1980 a 1992 byla obec začleněna pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Menhartic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 210 201 203 225 233 253 233 198 175 140 163 146 162

Politika[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2014 do roku 2018 byla starostou obce Božena Gliganičová, od roku 2018 tuto funkci zastává Karel Niederhafner.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Menhartice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. KDU-ČSL (30.58 %) ČSSD (20.28 %) KSČM (18.33 %) ANO (27.39 %) ANO (34.93 %)
2. ČSSD (24.7 %) VV (17.39 %) ČSSD (16.66 %) KDU-ČSL (17.8 %) SPOLU (31.32 %)
3. KSČM (17.64 %) TOP 09 (17.39 %) ANO 2011 (15.0 %) SPD (15.06 %) SPD (8.43 %)
účast 72.03 % (85 z 118) 60.87 % (70 z 115) 54.46 % (61 z 112) 66.67 % (74 z 111) 69.17 % (83 z 120)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Menhartice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. KDU-ČSL (29.68 %) KDU-ČSL (27.65 %) STO (25.0 %) KDU-ČSL (35.0 %)
2. ČSSD (26.56 %) KSČM (21.27 %) KDU-ČSL (23.07 %) ANO (25.0 %)
3. KSČM (17.18 %) ČSSD (14.89 %) SPD + SPO (13.46 %) Piráti (15.0 %)
účast 55.65 % (64 z 115) 44.64 % (50 z 112) 46.55 % (54 z 116) 37.84 % (42 z 111)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů), druhé místo obsadil Vladimír Franz (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 67.86 %, tj. 76 ze 112 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 65.45 %, tj. 72 ze 110 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 68.47 %, tj. 76 ze 111 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů). Volební účast byla 71.30 %, tj. 77 ze 108 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 762–764. 
  4. Moravský zemský archiv v Brně Cisterčiacki Brno (1225-1748) 1312 VIII 10, in: monasterium.net, URL <http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter>, accessed at 2018-08-11Z, král Jan potvrzuje darování Isoldy (Ysaldis abbatissa monasterii de Osla), choti Matěje z Fulštejna (ab Izaldi consorte Mathei de Fullenstein)
  5. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 124. Dostupné online.
  6. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 123. Dostupné online.
  7. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 693–701. 
  8. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  9. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 178. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]