Nové Syrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nové Syrovice
Centrum Nových Syrovic od kostela sv. Cyrila a Metoděje
Centrum Nových Syrovic od kostela sv. Cyrila a Metoděje
Znak obce Nové SyroviceVlajka obce Nové Syrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel911 (2023)[1]
Rozloha21,66 km²[2]
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 41
Počet domů299 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNové Syrovice 2
675 41 Nové Syrovice
obec@novesyrovice.cz
StarostaOldřich Svoboda
Oficiální web: www.novesyrovice.cz
Nové Syrovice
Nové Syrovice
Další údaje
Kód obce591254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Syrovice (dříve také Surowicz, Sijrowicze, Syrowitz, Neu Surowitz, Neu Zerowitz, Neu Seerowitz, Neu Serowitz, Nowý Serovice, Syrowice[4]) jsou obec v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 911[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Nové Syrovice a vesnici Krnčice.

Nové Syrovice leží 5 km západně od Moravských Budějovic, protéká jí Syrovický potok a prochází silnice z Dědic do Blížkovic a Dešova do Krnčic.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Blížkovice, Zálesí, Dědice, Kojatice, Moravské Budějovice, Nimpšov, Častohostice a Láz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1491, kdy byly spolu s Bítovem propuštěny Vladislavem II. z manství Jindřichovi z Lichtenburku, v roce 1510 Půta z Lichtenburka prodal Syrovice Janovi Mstěnickému ze Mstěnic a tak je odpoutal od bítovského panství a vzniklo tak novosyrovické panství. Roku 1529 pak získal vládu nad panstvím Mikuláš z Víckova a ten roku 1547 prodal Krnčice a Syrovice Václavovi mladšímu z Lichtenburka. V roce 1575 získal Syrovice Volfovi Štrejnovi ze Švarcenavy, jeho syn pak prodal v roce 1607 Syrovice, Lazec, části Krnčic a Častohostic Janovi Čejkovi z Olbramovic.[4]

Tomu pak byly majetky konfiskovány a následně Syrovice a okolní vesnice zakoupil Adam Gabelhouer, který je posléze roku 1636 prodal Janovi Reinhartovi ze Schaumburku, posléze je získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[4]

V 18. století byl přestavěn původní zámeček na dvoupatrový barokní zámek.[4]

V roce 1798 byla ve vsi založena škola, kolem roku 1870 byla rozšířena na trojtřídku, roku 1891 byla čtyřídní, a roku 1898 byla rozšířena na pětitřídní. V roce 1890 byl založen hasičský spolek, roku 1898 byl založen spolek pro vystavení jubilejního katolického kostela v Nových Syrovicích, v roce 1900 Národní Jednota, v roce 1919 byla založena Jednota československých malozemědělců a roku 1924 Sokol. Roku 1930 byla vesnice elektrifikována, elektřina byla roku 1932 dovedena i do Spetic.[4]

Po druhé světové válce bylo roku 1950 založeno v obci JZD, roku 1961 bylo sloučeno s JZD Krnčice a bylo přejmenováno na JZD Nový Směr se sídlem v Nových Syrovicích. V roce 1962 se připojil do Nového Směru i JZD Láz. V roce 1972 bylo JZD Nový Směr začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[4]

V roce 1968 obcí projela ruská armáda, kdy vojáci několikrát vystřelili na místní školu, místní chlapci na pancíře tanku začali házet kameny. Posádka tanku tank navedla směrem, kterým chlapci utekli a nakonec se zablokoval ve starém průjezdu. Druhý tank jej nakonec vytáhl. Při incidentu byl střepinami zraněn jeden z chlapců a byl ošetřen v nemocnici.[5]

Do roku 1849 patřily Nové Syrovice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[6] Součástí obce byla osada Vilemínov, v letech 1850–1869 i Spetice, Krnčice a Láz, v letech 1850–1867 také Častohostice a Jackov. Od roku 1964 pak byly opět součástí Nových Syrovic Krnčice i Láz.[4]

Vývoj počtu obyvatel Nových Syrovic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 767 813 814 887 953 1026 994 907 984 1061 1005 966 986

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obec Nové Syrovice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[8] Obec Nové Syrovice v roce 2014 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova C.[9]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Nové Syrovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (34.97 %) ČSSD (23.77 %) KSČM (27.7 %) ANO (33.83 %) ANO (28.21 %)
2. KSČM (24.89 %) KSČM (19.58 %) ČSSD (20.15 %) KSČM (13.43 %) SPOLU (22.12 %)
3. ODS (19.54 %) TOP 09 (11.65 %) ANO 2011 (19.39 %) SPD (10.19 %) SPD (10.6 %)
účast 62.53 % (488 z 782) 54.92 % (430 z 783) 51.08 % (401 z 785) 52.61 % (403 z 766) 58.55 % (445 z 760)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Nové Syrovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (40.06 %) KSČM (29.03 %) ČSSD (18.13 %) ANO (19.61 %)
2. KSČM (17.84 %) ČSSD (24.19 %) ANO 2011 (17.64 %) ČSSD (15.78 %)
3. KDU-ČSL (16.83 %) KDU-ČSL (15.32 %) KSČM (15.68 %) Piráti (13.87 %)
účast 38.01 % (301 z 792) 33.50 % (267 z 797) 26.56 % (207 z 787) 28.48 % (211 z 741)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (80 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (63 hlasů). Volební účast byla 56.51 %, tj. 443 ze 784 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (314 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (115 hlasů). Volební účast byla 55.06 %, tj. 430 ze 781 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (209 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (88 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (50 hlasů). Volební účast byla 56.39 %, tj. 428 ze 759 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (320 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (144 hlasů). Volební účast byla 60.86 %, tj. 465 ze 764 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (214 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (66 hlasů). Volební účast byla 64.51 %, tj. 458 ze 710 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (257 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (206 hlasů). Volební účast byla 65.67 %, tj. 463 ze 705 oprávněných voličů.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644. 
  5. MAHEL, Luděk. Okupanti v Nových Syrovicích stříleli na školu. Třebíčský deník. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 207. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  9. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]